Dvanásty muž
Ten dvanáctý
Den 12. mann
12th Man
Réžia:
Harald ZwartScenár:
Petter SkavlanKamera:
Geir Hartly AndreassenHudba:
Christophe BeckHrajú:
Thomas Gullestad, Jonathan Rhys Meyers, Mads Sjøgård Pettersen, Martin Kiefer, Marie Blokhus, Julia Bache-Wiig, Harry Van Gorkum, Vegar Hoel (viac)Obsahy(2)
Skupinu dvanástich vojakov vycvičili v Británii na špeciálnu misiu s cieľom vykonávať sabotážne akcie na nemeckých základniach v Nórsku. Spolu o ôsmimi tonami výbušnín a materiálu ich nalodili na rybársku bárku Brattholm a v marci 1943 vyslali k brehom Nórska. Lenže operácia Martin bola prezradená a Brattholm sa ocitol pod paľbou nemeckej hliadkovej lode. Po krátkom a nerovnom boji sa loď so spojeneckými vojakmi potopila. Jedného z nich zabili, desiati sa vzdali nemeckej presile na brehu a jednému sa podarilo utiecť. V tejto chvíli sa začína osobný príbeh Jana Baalsruda (Thomas Gullestad), príbeh o neskutočnej odvahe, vôli prežiť, fyzickej výdrži a súdržnosti miestnych obyvateľov, ktorí čelia nemeckým okupantom. V pustatine severného Nórska má zranený, zoslabnutý a premrznutý Jan jediný cieľ - uniknúť gestapu, ktoré mu je v pätách, a prekročiť hranicu s neutrálnym Švédskom. Okrem vojakov wehrmachtu ho však prenasleduje aj jednotka SS, ktorej veliteľ Kurt Stage (Jonathan Rhys Meyers) je povestný svojou diabolskou schopnosťou dopadnúť každého utečenca a doteraz mu ešte žiadny cieľ neunikol. Ako sa skončí tento nerovný súboj dvoch výnimočných mužov? (TV JOJ)
(viac)Videá (2)
Recenzie (237)
Ponudnělý utahaný survival. 1) Nabízí se srovnání se Štvanci, což je ovšem jiná třída._____ 2) K neuspokojivému dojmu přispěl i mizerný český dabing na Primě s hlasy neodpovídajícími postavám a celkový zvuk jako z telenovely._____ 3) Důvodem ke sledování byl 40letý Jonathan Rhys Meyers, který nezklamal. Pěkný byl i 33letý Mads Sjøgård Pettersen (Gudrunin bratr Grønwol). ()
Kariéra Zwartovic Haralda neni nijak hvězdná,ani našlapaná peckama,u kterejch by se nám tajil dech,a tak neni divu,že ač první půlhodina neni špatná,a s přivřeným očíčkem by se dala označit za strhující,tak postupně to uvadá,a v celku to vlastně připomíná motání se v zmrzlým kruhu.Motivace hlavního hrdiny je jasná,a velká,ale celej film je takovej nemastnej balíček,u kterýho mi emociometr nikterak vysoko neposkočil.je to taková klasická evropská přizdisráčovina.50%. ()
Hneď, ako som začal pozerať tento nový film "Dvanásty muž" som si uvedomil, že tento príbeh som už videl. A skutočne, ide o remake Ni Liv (Deväť životov) z roku 1957, ktorý bol sfilmovaný podľa románu Davida Howartha "Každý umiera sám". Musím však hodnotiť, že tento film sa ďaleko vymyká skutočnému deju knihy, respektíve prvého filmu, čo je samozrejme na škodu veci. Nórsko bolo obsadené na základe pozývacieho listu ministerského predsedu Vidkuna Quislinga (najslávnejší kolaborant s Nemeckou ríšou) a ako reakcia na odblokovanie dodávok železnej rudy zo Švédska do Nemecka. Operácia niesla názov Weserübung (Cvičenie na Vezere). Bojové operácie sa začali v ranných hodinách 9. apríla 1940 a definitívne ukončenie operácie bolo 10. júna 1940. Kráľovská rodina emigrovala práve do Británie. Tu od júna 1940 za pomoci britských vojakov vzniká Nórska odbojová skupina Kompani Linge, ktorej 4 členovia boli zapojení aj do operácie Martin (Red). Táto odbojová skupina pripravovala a vysielala svojich vojakov na diverzné činnosti späť do Nemcami obsadenej vlasti. Aj vo filme opisovanej diverznej činnosti išlo o prepravu členov hnutia Kompani Linge. Títo vojaci mali zničiť letisko v Bardufoss a organizovať diverzné činnosti na severe Nórska v priestoroch Tromso. Táto misia bola ohrozená, keď nórskych agentov, ktorí hľadali kontakt s miestnym odporom, náhodou nadviazali kontakt s nezaradeným civilným obchodníkom s rovnakým menom ako ich kontakt. Ten ich udal Nemcom. Ráno po ich chybe 29.3.1943 boli na lodi napadnutí nemeckým plavidlom. Podarilo sa im ešte zahladiť stopy odpálením 8 ton výbušnín (určených na vyhodenie zariadení letiska Bardufoss). Pokúsili sa o útek, ale Nemci ich chytili. Členmi Kompani Linge boli: veliteľ operácie Martin poručík Sigurd Eskeland (28. marca zajatý na ostrove Rebben a zastrelený v Tromsore 2.4.1943), podporučík Jan Baalsrud (jediný preživší, jeho útek zorganizoval domáci odboj a cesta do neutrálneho Švédska trvala 2 mesiace, 1.6.1943) , podporučík Perr Blindheim ( zastrelený na palube rybárskej lode "Bratholm I" 30. marca v priebehu operácie Martin) posledného zo štvorice z Kompani Linge vojaka Gabriela Salvesona (postihol rovnaký osud ako poručík Eskelanda). Kapitán lode Sverre Odd Kverhellen, Harald Ratvik, Bjorn Bolstad, Frithjof Haugland, Sjur Trovaag, Alfred Vik všetci boli zastrelení 2.4.1943 spoločne s Eskelandom a Salvesonom. Magnus Kvalvik, (zranený pri výsluchoch zomrel 30.3.1943), navigátor Erik Reichelt (zomrel na následky zranení v nemocnici Tromsore 27.4.1943). Po vojne cieľom Nórskych odbojov bolo aj potrestanie kolaborantov ale aj príslušníkov jednotiek Sipo. Poprava väzňov v Tromso bola vyšetrovaná komisiou, gestapáci museli rukami vyhrabať mŕtvoly zabitých väzňov, umyť ich tela a následne umiestniť do truhiel. Obžaloba vinníkov bola problematická, lebo hlavný vinník SS-Brigadeführer Kurt Stage bol zadržaný v Rakúsku a odovzdaný Juhoslovanským orgánom. Tu bol v roku 1947 popravený, na ostatných príslušníkov Sipo nebolo podané trestné stíhanie. Ale všetka česť Nórsku a jeho vojnovým filmom (Max Manus, 2008, Hrdinovia z Telemarku, 1965, Hamsun, 1996k, Mŕtvy sneh, 2009, Deväť životov, 1957. Dva životy, 2012. Posledná veta, 2012 Prepletené paralely, 2009, Vojna o ťažkú vodu, 1948 a 2015; Muž menom Kuráž, 1979). () (menej) (viac)
Strategické cíle v Norsku skupina sabotérů nezničila. Přesto se přeživší dvanáctý muž z celé družiny vydává na neuvěřitelnou a strastiplnou cestu do neutrálního Švédska, protože jinak by dle jeho vlastních slov bylo všechno zbytečné. Všechno co a proč nebylo možné se prostě schovat? Manuál jak se stát symbolem odporu vůči zlovůli, jsem tedy trochu nepochopil, ale to je tak vždycky, když se snažím přijít na něco, čemu moc nerozumím. Fantastická cesta Jana Baalsruda, srovnatelná s tou páně Gumpa, který se stal při svém přeběhu Ameriky našíř symbolem úplně všeho, tak sice kapku postrádala smysl, ale já opravdu nemám midichloriany hrdinů a se strachem si stříhám i nehty, natož pak prsty. Nicméně potřebu hrdinů ani jejich existenci nijak nezpochybňuji celá tahle vyprávěnka funguje jako dobrodružný film vcelku bezvadně, byť se místy docela táhne. Sob v závěru pak dodal přesně ten pohádkový přívlastek, jaký si podobný patetický hrdinský epos zaslouží. Akorát tak na tři prsty... ()
Další příběh ze série "tohle se skutečně stalo", a v závěru se opět dozvíme, jak kdo dopadl i v běhu na dlouhou trať. Unavené štěstí sedne i na vola, tak se to obvykle říká. Ale co, když se unaví neštěstí? Pak je tu ovšem anděl strážný! Ne, nedělám si legraci z Haralda Zwarta, ani z Thomase Gullestada v roli železného Jana (či Jana Železného), přestože by jako vzor železného muže (něco takového skutečně již existuje: 200 km přes ostrovy Rebbenesøya a Ringvassøya a dál) mohl sloužit: ani v závodě přes téměř již zamrzlý fjord by ho sotva kdo překonat. Ale tehdy byla válka, doba hrdinských činů a hrdinů. Ne, opravdu jsem mu přál, i když tohle není válka, tohle je film. ()
Galéria (18)
Fotka © Nordisk Film
Zaujímavosti (7)
- Natáčelo se v Lyngen, Målselv a Sommarøy v oblasti Troms v Norsku, v hlavním městě Oslo a v Edinburghu ve Skotsku. (Punisher)
- Thomas Gullestad musel kvůli roli zhubnout patnáct kilo za osm týdnů. (Punisher)
- Jonathan Rhys Meyers neuměl vůbec mluvit německy, musel se to naučit za pouhé dva měsíce. (Punisher)
Reklama