Jeden z nich je vrah

"Nechci žít s vrahy… Nikdo si nesmí myslet, že může zabít člověk a že se mu nic nestane, když to dobře vymyslí " Detektiv v podání Jiřího Adamíry se sice ve svém úsudku, pokud jde o pachatele vraždy bývalého řidiče Marka, mýlí. Celý ten závěr této poněkud netradiční (s nádechem noir) detektivky tak i proto vyznívá tak trošku do ztracena. Přesto však má tento film své určité kvality. Mě osobně zaujaly zejména filosofující dialogy mezi Adamírou a Záhorským v roli policejního doktora o svědomí policisty: "Co je pro společnost menší riziko. Nevypátraný zločin, byť by to byla vražda a nebo zločin vypátraný, ale za cenu porušení zákona. A určitých etických principů"... "Svědomí, s tím bych začal mít problém, kdybych je nechal, aby je potrestal Bůh... Když mohu sám říci ano, to je svědomí." Rozhodně tedy nejde o plytkou detektivku, což samo o sobě není málo. (26.06.2018)

Československé psychologické krimi s kvalitním obsazením a zajímavou myšlenkou. Jeden z prvních filmů Dušana Kleina, v němž bych vyzdvihl zejména herecký výkon Jiří Holého. Celkově mi lepší dojem z filmu zkazil poněkud nedotažený a nepříliš jasný konec a také se mi příliš nezamlouvalo Adamírovo provokativní 'pátrání', kdy bez jakýchkoliv důkazů zkoušel různé triky na podezřelé a pravda se nakonec stejně ukázala jinde. Od kriminalisty v jeho podání mi přišly noční telefonní hovory primitivně přesvědčující B. Šmídu k přiznání pod úroveň. Nepovedený konec stál film spadnutí do průměru a jednu hvězdičku. (09.01.2012)

Tohle je parádní detektivka s parádní kamerou natlučená doslova hereckou elitou své doby. Všem kraluje Jiří Adamíra v roli detektiva, noblesní jako vždy s hlasem, který rozklepává kolena i mně. Nejedná se však o klasickou detektivku kdy s vyšetřovatelem rozplétáme stopy a hledáme viníka. Zde je vše jasné od začátku, spíše sledujeme jak kriminálka tápe a jak pozvolna utahuje smyčku kolem pachatelů. A nejzajímavější na tom je, že u jednoho ji zatáhne až moc čímž se film dostane k velmi zajímavému konci. Nebudu ale více spoilerovat, nečtěte komenty a koukněte na to. Mimochodem utopit pro film v roce 1970 Renaulta 8, to muselo bolet :-). Dávám za 4 stováky ty zelený... * * * * (17.05.2020)

Nanicovatá detektivka. 1)  Filmovou temnou detektivku s vynikající režií (komentátor MickeyStuma) jsem tedy nezaregistroval. Viděl jsem utahaný film blízký televizní inscenaci, který nedostatek režijní invence nahrazoval jazzoidní hudbou a snahou o pochmurnou atmosféru._____ 2)  Dvě hvězdičky jsem považoval za spravedlivé ohodnocení celého díla. Závěrečná pointa - nepointa je důvodem, proč dávám jenom jednu. (31.08.2021)

Co by řekl páter Knox? Dušan Klein hřeší zkraje kariéry jako protřelý kriminálník; detektivní jsou na jednom z jeho prvních filmů pouze mimikry. Když začíná zdánlivě křišťálově průhledná zápletka o vyřizování účtů mezi pašeráky uměleckých předmětů tát jako líčidla na upocené staré šlapce, přichází na světlo naprosto nečekané procesní a etické souzení metod zarputilého vyšetřovatele Hájka v podání Jiřího Adamíry, který kráčí za pachatelem přes příslovečné mrtvoly. Tento v žánru vzácný obrat podtrhují rozhovory vyšetřovatele s patologem v podání Bohuše Záhorského a dokonale antiklimatické završení případu, jež někteří příznivci žánru hodnotí podle mě vyloženě chybně jako výsledek scénáristické bezradnosti. Průběžně se mi vnucovaly vzpomínky na skvělou Pennovu Přísahu a mínění o detektivce jako o bytostně filosofickém žánru. Jeden z nich je vrah navíc zdařile ilustruje, jak krajně obtížné na otázku kdo to udělal? (nejen v intencích kriminalistiky, ale obecně) odpovědět. I když se Klein stal v desetiletích po Jednoho z nich nekorunovaným králem české filmové detektivky, je škoda, že ho opustily vyšší ambice ohledávat žánr, byť na úkor zábavnosti, jinými než klasickými prostředky. (14.01.2017)