Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1970 natočil režisér Dušan Klein svůj první kriminální film podle scénáře Václava Šaška. V něm byl řidič dálkové dopravy Karel Marek (J. Holý) odsouzený před čtyřmi lety za pašování uměleckých předmětů za hranice. Na lavici obžalovaných však stanul sám, neboť vzal vinu na sebe namísto svých společníků výměnou za to, že se postarají o jeho rodinu. My se s ním setkáváme v okamžiku, kdy je po odpykání trestu propuštěn na svobodu a ihned nato kontaktuje jednoho z nich – Karla Hesse (Z. Kutil), jehož následně chladnokrevně zavraždí. Poté se vydá i za ostatními – Jelínkem (J. Somr), Krásou (B. Šmída) a Novákem (I. Prachař), které postaví před hotovou věc, že Hesse zabil. Přinutí je o věci mlčet, poněvadž by je nyní u výslechu všechny potopil. Za vlastní mlčení si pak žádá finanční rentu. Po třech měsících se ale z Marka stává notorický opilec a pro své kumpány začne představovat nebezpečí. Policie také nalezne mrtvé tělo Hesse v potopeném autě. Případu se ujímá zkušený vyšetřovatel Hájek (J. Adamíra), který si brzy dá do souvislosti Hessovu smrt s propuštěným Markem. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (68)

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Nanicovatá detektivka. 1)  Filmovou temnou detektivku s vynikající režií (komentátor MickeyStuma) jsem tedy nezaregistroval. Viděl jsem utahaný film blízký televizní inscenaci, který nedostatek režijní invence nahrazoval jazzoidní hudbou a snahou o pochmurnou atmosféru._____ 2)  Dvě hvězdičky jsem považoval za spravedlivé ohodnocení celého díla. Závěrečná pointa - nepointa je důvodem, proč dávám jenom jednu. ()

F.W.Colqhoun 

všetky recenzie používateľa

Co by řekl páter Knox? Dušan Klein hřeší zkraje kariéry jako protřelý kriminálník; detektivní jsou na jednom z jeho prvních filmů pouze mimikry. Když začíná zdánlivě křišťálově průhledná zápletka o vyřizování účtů mezi pašeráky uměleckých předmětů tát jako líčidla na upocené staré šlapce, přichází na světlo naprosto nečekané procesní a etické souzení metod zarputilého vyšetřovatele Hájka v podání Jiřího Adamíry, který kráčí za pachatelem přes příslovečné mrtvoly. Tento v žánru vzácný obrat podtrhují rozhovory vyšetřovatele s patologem v podání Bohuše Záhorského a dokonale antiklimatické završení případu, jež někteří příznivci žánru hodnotí podle mě vyloženě chybně jako výsledek scénáristické bezradnosti. Průběžně se mi vnucovaly vzpomínky na skvělou Pennovu Přísahu a mínění o detektivce jako o bytostně filosofickém žánru. Jeden z nich je vrah navíc zdařile ilustruje, jak krajně obtížné na otázku kdo to udělal? (nejen v intencích kriminalistiky, ale obecně) odpovědět. I když se Klein stal v desetiletích po Jednoho z nich nekorunovaným králem české filmové detektivky, je škoda, že ho opustily vyšší ambice ohledávat žánr, byť na úkor zábavnosti, jinými než klasickými prostředky. ()

Reklama

Vesecký 

všetky recenzie používateľa

Průměrná detektivka, kde herci hráli, co jim scénář dovolil. Ve filmu se toho moc nedělo, od začátku bylo celkem vše jasné, protože jsme vlastně po pěti minutách věděli, oč se hrálo. Čtyři komplicové nechali sedět pana Holého za společný trestný čin, podporovali jeho rodinu společně "vydělanými" penězi a potom mi nosili peníze i po návratu z vězení - totiž jen tři, protože pan Kutil si dovolil vyhrožovat zabitím a Holý ho pro jistotu zastřelil. Pak jako notorický ochlasta byl zavražděn kladívkem, ale nebylo to kladívko, ale jak jsme se dozvěděli od feťáka Lohniského na smrtelné posteli, zabití při rvačce, takže vražda vlastně nebyla vraždou, a aby všechno dobře dopadlo, tak autoři nechali oběsit Šmídu s tím, že už nechali na laskavém divákovi, aby usoudil, který z dvojice Somr - Prachař zvedl Šmídu pod trám a který mu strčil oprátku kolem krku... Celkem nuda. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Klein, Schulhoff, Toman - jeden z nich není ani vrah, ale ani režisér detektivek. Kleinovi, ač byl protežovaným režisérem detektivek, se povedla jen Sázka na třináctku, jinak kope okresní přebor. Tenhle námět je velmi zajímavý, a dostat jej do ruky třeba právě Schulhoff, udělá z toho skvělé psychologické drama s detektivním kořením. Ale tenhle film nedokáže udělat pořádně ani expozici kriminálníka, ani následně kriminalisty, a koneckonců, kriminalista zde dokonce překračuje hranice zákona, ale jeho zaujetí mu nevěřím. To už víc věřím Záhorskému coby soudnímu patologovi. A vlastně jsem pořád čekal, co se bude dít dál, a najednou přišel záběr na odjíždějící auto a konec. Potěšily mě tak vlastně jen záběry z pankráckéhjo hřbitova, neboť tam máme pradědu z manželčiny přízně. ()

Lapacka 

všetky recenzie používateľa

Film, který má svoji atmosféru a odpovídá obsahem době vzniku. Dokonce bych řekl, že ji překračuje a to ve smyslu, kterého si autoři ostatních komentářů zatím příliš nevšimli. Totiž vyvolává otázku hranic kam až může poliejní vyšetřování jít a metod, které může vyšetřovatel použít. Dá se říct, že to soudruh vyšetřovatel poněkud "přehnal", když mu skupinka podezřelých po psychickém nátlaku z jeho strany takto zareaguje a dojde k další vraždě. Tímhle film odkazuje na bezpráví a všemocnost policejních složek, které u nás panovaly za socialismu. Tohle z filmu přežívá, avšak je to zakódováno asi pro většinu diváků jaksi příliš hluboko, jak je vidět např. tady. Proto pro mě jen průměr. ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (4)

  • Film bol natáčaný v Prahe a na Slapskom jazere. (dyfur)
  • Když Krása (Bohumil Šmída) sleduje v televizi dostih, komentátor zrovna popisuje souboj Kostravy a Lukavy, koní později známých ze stolní hry „Dostihy a sázky“. Podle pořadí (Lukava druhá, Kostrava zřejmě třetí) by se mělo jednat o Velkou pardubickou v roce 1970. (Gray)

Reklama

Reklama