Nočné zvieratá

Komplikovaný snímok, ktorého priebeh vývoja udalostí je omnoho náročnejšie pochopiť, ako sa na prvý pohľad môže zdať. Nebudem "chytrý z Nitry" a tvrdiť, že som nepotreboval pomoc druhej osoby, aby som si ozrejmil určité fakty. Kto tvrdí že ide o dvoj story v jednoliatom príbehu, je vedľa jak tá jedľa, rovnako ako som bol Ja. Pri sledovaní tohto filmu sa budete musieť viac sústrediť ako sa domnievate. (24.12.2016)

Velmi zajímavé, syrové a drsné. Ony už jen ty úvodní titulky byly masakr, co si budeme povídat... Ačkoliv chápu knižní příběh jako nezbytnou součást osudu hlavní hrdinky, přesto mi více vyhovovaly ty scény z amerického zapadákova než současnost temného převážně nočního sídla v L.A. Chvílemi to přepínání knihy a reality v napínavých momentech až rušilo, ale zřejmě to tak bylo nutné a tvůrci to tak chtěli... Moc se mi líbila kamera a jestli byl někdo skvělej tak Shannon v roli utahaného vyšetřovatele. Ano, už to tady bylo mockrát. Opuštěná Route XX, krom pruhu asfaltky jen míle zaprášené pustiny a partička vidláků, co si odchytí slušňáky a dá jim to z nějakého zásupného důvodu vyžrat. Ale to, jak byl příběh vystavěn jej právě díky hlavní hrdince trochu odlišuje od ,,klasické'' americké vyvražďovačky. Tím jej činí originálním, psychologickým. To co se děje na stránkách knihy se totiž neděje bezdůvodně a jistě není náhoda, že jako první si rukopis má přečíst Susan, jíž je i kniha na první stránce věnována. Nechtěl bych opomenout i skvostný soundtrack, který mne zaujal už při sledování. Konec byl takový všelijaký, výkladů může být více, ale já bych řekl, že byl zybtečně jednoduchý. Dávám tedy za 4 stránky rukopisu. * * * * (08.07.2018)

Po prvním shlédnutí jsem měla mírné podezření, že by ten film mohl být dokonalý. Čtyři roky jsem o tom přemýšlela a teď už jsem si tím jistá. Imponuje mi, jak je Tom Ford suverénní a sebevědomý. Přijde mi strašně super, že je to film o tom, jak Amy Adams čte knížku. Možná je to také jediný film, kde je Armie Hammer typově správné obsazený (hm, zapomněla jsem na The Social Network). Nakonec mám největší pochyby o Aaronu Taylor-Johnsonovi, protože (a to je má častá výtka k lidem, kteří hrají despicable postavy) vypadá až příliš "jenom" jako inteligetní herec snažící se hrát naprostého zm*da než jako opravdový naprostý zm*d. Ten konec, ten skvostný konec, mě nadchnul už při prvním shlédnutí, ale teprve časový odstup mi dovolil do všech detailů docenit rafinované významové propojení mezi oběma vyprávěcími rovinami. Edward ví, jak udělit osudovou ránu, a na rozdíl od Tonyho u toho omylem netrefil i sám sebe. (25. 1. 2022) (24.09.2017)

Strhující klamání tělem. Film zdánlivě přestylizovaný a zaměřený na formu a materiální věci, chladně pragmatický a nemilosrdně násilný. Zároveň však podprahově odzbrojující sonda do reality dnešního světa s kupou naprosto zásadních životních otázek ve smyslu správnosti/nesprávnosti žití dnešního života, řešení důležitých cílů, směrů a názorů, které ovlivňují budoucnost a definují přítomnost člověka. Film podobně sofistikovaný, moudrý a divácky krajně nepřístupný, jako Konzultant Ridleyho Scotta. Scénáristicky však ještě propracovanější, proto má v hodnocení ten kousek navíc. Opět i zde platí, že narážky některých uživatelů na snobství apod. pramení z jeho nepochopení a tím pádem i nepochopení toho, jaké myšlenky a poselství snímek vyjadřuje. (11.12.2016)

Všichni říkají, že je to chladné, nevím v čem. Je to strhující thriller/drama, který ovšem svou komplikovanou strukturu ne zcela obhajuje v konečné pointě. Děj v Texasu je čistý, vrcholně napínavý, samozřejmě je to spíš žánrovka, ale to mě vůbec nevadilo. Ve spojení s reálným dějem v L.A. občas funguje, občas je to s otazníkem. Motivace postav v reálném světě je možná trochu zvláštní a těžko pochopitelná, stejně jako fakt, že by měla mít kniha Noční zvířata takový vliv na hlavní postavu. Tyto otazníky ale vyplynou na povrch až kvůli konci, který je sice působivý v tom, jak je otevřený a nevysvětlující, ale zároveň tím vyplouvá na povrch pochybnost, zda je to úplně dobře promyšlené. Zásadním kladným bodem je pro mě hudba Abela Korzeniowkiho, která si bere za vzor postupy Bernarda Herrmanna (Vertigo) potažmo Jerryho Goldsmithe (Základní instinkt), a je naprosto skvělá. Nejlepší hudba roku 2016. (02.03.2017)