Nočné zvieratá

V jednoduchosti je síla. Tak nějak bych po samotném zhlédnutí zhodnotil tento film. Ze začátku totiž nabídne zvláštní titulky, kterými chce navodit určité mystično a já se trošku obával toho, abych se nedočkal dalšího nástupce Davida Lynche. Jenže k mému štěstí k tomu nakonec nedošlo a začal se odvíjet unylý život postavy, kterou hraje Amy Adams. Následně ale příběh poskočil a sledoval jsem úplně jiný příběh, který si z pera vyčaroval Jake Gyllenhaal. A i když se oba příběhy vlastně neprolnuly, tak na závěr zavládlo tak zajímavé ukončení, až jsem vlastně sám musel uznat, že ona pointa lepší být ani nemohla. Film se tváří mysteriózně, ale nakonec se vlastně jedná o hodně solidní drama. Jo a Michael Shannon je tady fakt hodně dobrej! (07.02.2017)

Sice ty všechny roviny a skryté nebo neskryté odkazy nebudu mít zmáknuté tolik jak by asi bylo zapotřebí, ale i tak mě film poměrně silně udeřil svou syrovostí, opravdovostí a parádními hereckými výkony. Amy Adams je někde úplně jinde než většina její konkurence a Jake Gyllenhaal si připisuje pouze další z řady pozoruhodných výkonů. Pokud ovšem můžu zmínít kdo mě ve filmu zaujal nejvíce byl by to kromě vždy zajímavého Shannona pro mě comeback roku a to Aaron Taylor-Johnson, který je k nepoznání jako vyměněný po všech těch Godzilách a Avengerech. Sláva! V tom herci tuším skutečně veliký potenciál pro nechutné ztvárnění nechutných postav. Filmový děj se nedá nějak přesněji popsat, pro milovníka zajímavých a neodhadnutelných filmů by měly být Noční zvířata povinností. 60% (24.02.2017)

Opravdu zvláštní film, který sice vypráví příběh značně gulášovitě, ale jednoduše na porozumění. Všechny tři dějové linky se prolínají v těch správných chvílích a všechno ve výsledku docvakne dohromady. Po herecké stránce je to naprostá pecka a jsem rád, že se Jake poslední dobou objevuje ve snímcích tohohle typu a mimo mainstream, protože takové filmy mají hned o dalšího áčkového herce více. Mimo jiné, úvodní titulky jsou asi nejvíc WTF, co jsem kdy viděl. (25.11.2016)

Kdyby všichni teplí návrháři točili takové filmy, bylo by na co každý měsíc s radostí chodit, byť je někdy Fordova stylizace poněkud přepjatá, žánrově je snímek až příliš rozkolísaný a utvrzuje ve stereotypech týkajících se smetánky a vidláků. Film má však své trýznivě nepříjemné sekvence (auto), hypnotické momenty, zábavně rozevlátou úvodní scénu s vícero vrstvami, dobrý soundtrack, skvělého Shannona a paralely, o kterých můžete ještě dlouho přemýšlet./// Apartní kostýmy Phillipsové, která pracovala s Fordem už na Single Manovi, sice až příliš okatě kopírují životní styl postav a jejich pocity, ale je za nimi vidět hodně práce. Režisér totiž odmítl použít oblečení ze své kolekce, v níž šaty stojí jako byt na maloměstě, a také jiné značky, byť závěrečné titulky děkují Pradě, Chanelu a desítkám dalších./// Může se zdát, že Ford jen zachycuje odvěkou pravdu, že rozchody/rozvody bolí a že jen kopíruje filmy o pomstě bývalým partnerům, nebo že se snaží předat myšlenku odpuštění, ale podle mého velmi přesně zachycuje hned několik situací a složitých pocitů zároveň. Jednak to, jak velký vliv v otázce vztahů, může na člověka mít okolí, dále to, že stále hledáme něco lepšího, aniž víme přesně co. A do třetice: jak moc někoho milujeme, tak moc ho pak i nenávidíme celé roky, ba dekády, než se v nás pak něco zlomí a konečně otočíme list, ať už doslova jako Edward, nebo obrazně. Takže interpretace, že Edward skončil jako jeho knižní předobraz, je podle mě lichá. [Kino] (23.11.2016)

Velmi zajímavé, syrové a drsné. Ony už jen ty úvodní titulky byly masakr, co si budeme povídat... Ačkoliv chápu knižní příběh jako nezbytnou součást osudu hlavní hrdinky, přesto mi více vyhovovaly ty scény z amerického zapadákova než současnost temného převážně nočního sídla v L.A. Chvílemi to přepínání knihy a reality v napínavých momentech až rušilo, ale zřejmě to tak bylo nutné a tvůrci to tak chtěli... Moc se mi líbila kamera a jestli byl někdo skvělej tak Shannon v roli utahaného vyšetřovatele. Ano, už to tady bylo mockrát. Opuštěná Route XX, krom pruhu asfaltky jen míle zaprášené pustiny a partička vidláků, co si odchytí slušňáky a dá jim to z nějakého zásupného důvodu vyžrat. Ale to, jak byl příběh vystavěn jej právě díky hlavní hrdince trochu odlišuje od ,,klasické'' americké vyvražďovačky. Tím jej činí originálním, psychologickým. To co se děje na stránkách knihy se totiž neděje bezdůvodně a jistě není náhoda, že jako první si rukopis má přečíst Susan, jíž je i kniha na první stránce věnována. Nechtěl bych opomenout i skvostný soundtrack, který mne zaujal už při sledování. Konec byl takový všelijaký, výkladů může být více, ale já bych řekl, že byl zybtečně jednoduchý. Dávám tedy za 4 stránky rukopisu. * * * * (08.07.2018)