Pri bráne večnosti

Člověk, příroda, věčnost. Procítěný, vizuálně i scénáristicky promyšlený portrét umělcě, z hloubky temnoty prožívajícího paprsky světla. Psychické stavy, ať již úzkosti nebo poetického snění, Schnabel zručně a pro diváka srozumitelně vyjadřuje souhrou všech základních filmařských prostředků které má k dispozici. Umělec, který žije jenom pro malování, uspokojivě zodpovídá přesně ty existenciální otázky, které vás v kontextu s tajemnou historickou osobností jeho jména zajímají. Všechny odstíny jeho nálad a myšlenkových pochodů jsou řečeny nebo naznačeny v mozaice s vyzrálou tematickou komplexností, příslušnou věci znalému režisérovi. A filmu odevzdanému, podnět chápajícímu Willemu Dafoeovi. Zde si i největší evropské hvězdy rády zahráli za catering. Malá filmová klasika. (08.04.2019)

Van Goghov život bol jeden veľký boj samým so sebou, s najbližším okolím, so spoločnosťou a s Bohom. Schnabel sa snaží spoločne s kameramanom ukázať jeho život divákom takpovediac umelcovými očami, čomu zodpovedá aj akoby nesústredená kamera a aj samotný dej. Všetko je však na svojom mieste presne tak, ako má byť. Dokonca aj tá účasť bondovských záporákov je chronologicky správna. Vincent sa už síce nikdy nedozvedel, že brána večnosti sa mu otvorila a pozná ho celý svet, ale určite to niekde v hĺbke duše vedel. (09.10.2022)

Další typicky přeumělkovaná verze příběhu Vincenta van Gogha, kde sice musím uznat, že Willem Dafoe se do hlavní role hodil naprosto perfektně, ale celkově se opět jedná o dalšího zástupce filmů, který přehnaně tlačí na uměleckou linku. Scénáristé se evidentně tolik nepředřeli a není čeho by se dalo chytit. Rozhodně se nejedná o film pro masy a já osobně jsem se s ním do nálady netrefil. Pár let zpátky Loving Vincent naproti tomu nabídlo neskutečný vizuál ve formě rozpohybovaného plátna ve stylu výše zmíněného známého malíře. (25.02.2019)

Treba uznať, že Willem Dafoe to zahral bravúrne, priam až hypnoticky. Tie jeho posedenia pred lekárom, keď so skrčenými ramenami odpovedá na otázky... no paráda. Avšak treba uznať, že typovo sa sem vonkoncom nehodil. Vincent van Gogh zomrel keď mal 37, a tu vo filme pôsobil ako vyžitý šesťdesiatnik (logicky), čo nezodpovedá ale realite a dosť to rušilo celkový dojem. Tiež som si nie moc istý, či sa toľko prechádzal po poliach s roztiahnutými rukami... no ale umelecký dojem to má, uznávam. A k tomu veľa dobrých úvah. Ten záver mi ale prišiel dosť odfláknutý. Napríklad som vôbec nepochopil, prečo bol strelený do brucha, keď bol strelený do hrudníka. Navyše vôbec nie je isté, že to urobili tí výrastkovia, šušká sa o samovražde (a tá je asi najpravdepodobnejšia). Inak vo filme odznela krásna myšlienka - "asi som sa nenarodil ako maliar pre túto generáciu ľudí, ale pre tie budúce"... Keby tak chudák vedel aká veľká pravda to je. Za života pomaly nemal čo do úst vložiť (bez brata by asi zomrel od hladu) a po smrti jeden z najoceňovanejších maliarov na svete. A vôbec, ani neviem, či sa ten jeho rekord za jeden vydražený obraz v hodnote cca 82 mil. USD už prekonal. Asi ešte nie. Škoda, že sa jeho slávy nedožil aspoň jeho brat. Slabší nadpriemer. 70/100 (11.02.2019)

"Spomaľ, maľuješ veľmi rýchlo..."O Van Goghovi vzniklo už niekoľko filmov, no za najlepší stále považujem verziu s Kirkom Douglasom z roku 1956. Prišla mi najkvalitnejšia, najviac filmová a pre diváka najvďačnejšia. W. Dafoe sa do role výborne hodil, režisér vystihol krásu prírody, ktorou bol Van Gogh posadnutý. Maľoval rýchlo s obrovským množstvom farby v hrubých vrstvách. Dafoe výborne stvárnil jeho psychické stavy i posadnutosť maľovaním. Film je umelecky podaný, obsahuje mnoho dobrej klavírnej hudby, ale i zvláštne pohľady kamery. Mnohé scény sú zahľadené do seba, sú tu dlhé scény bez dialógov ale i scény, kde sa hovorí až priveľa. Najviac v tej, kde sa v menšej roli objaví Mads Mikkelsen v roli kňaza. Celkovo ako tak spokojnosť, no je isté, že to určite nie je posledný film o tomto výnimočnom maliarovi. Je to vďačná postava, na ktorú sa dá pozerať z rôznych uhlov. 70%. (04.09.2022)