Cukrář
האופה מברלין
The Cakemaker
Réžia:
Ofir Raul GraizerScenár:
Ofir Raul GraizerKamera:
Omri AloniHudba:
Dominique CharpentierVOD (1)
Obsahy(1)
Na služobných cestách človek zažije všeličo, niekedy dokonca stretnutia, ktoré prerastú do mileneckého vzťahu. Pomer Thomasa, cukrára žijúceho v Berlíne, a Orana, ženatého muža pôvodom z Izraela, však po niekoľkých mesiacoch ukončí tragédia. Oran umiera pri dopravnej nehode a Thomas nevidí iné východisko, než vyhľadať vdovu, ktorá teraz sama vychováva Oranovho syna. Napriek počiatočnej nedôvere, vyplývajúcej z Thomasovej nemeckej národnosti, dáva smútiaca Anat mlčanlivému mladému mužovi prácu vo svojej kaviarni, netuší však, že nevyslovený smútok, ktorý ich spája, sa týka toho istého muža. (Filmový festival inakosti)
(viac)Recenzie (77)
Cukrář je intimně vyprávěný příběh, při kterém jsem myslel na to, co se asi uvnitř hlavních hrdinů odehrává, protože si vůbec nejsem jist, že bych se zachoval jako Thomas. Statická kamera, minimalistický hudební doprovod a dobře trefená závěrečná gradačka dělá z filmu silnější divácký zážitek. ()
Decentní, poměrně elegantně vystavěné, herecky přesvědčivé. Film, který pracuje s tezí, že sdílené emocionální pouto k chybějící třetí osobě může být někdy silnější než sexuální orientace. Cením způsob, jakým Graizer uhýbá před úskalími melodramatických klišé a patosu, když některá podstatná místa nechává otevřená (nádherná epizoda s matkou). Především Tim Kalkhof svojí robustní figurou, ale nesmírně subtilním a skromným herectvím film táhne. Hořkosladké klavírní etudy - je to žánr a žánr já respektuju. V téhle podobě určitě. Kosher approved. ()
Stručné a výstižné shrnutí ve svém komentáři snímku napsal Marigold. Kdybych se jednou odhodlal navštívit filmový festival, očekával a ocenil bych právě takový typ filmu. Uměřený, s pomalejším tempem, uvěřitelnými konflikty a realisticky vymodelovanými charaktery. Není podbízivý, nabádá ale k zamyšlení a nabízí skvělé úsporné herectví obou hlavních představitelů. Dává prostor divákovi, nevnucuje mu žádné kategorické soudy. Za mě poctivých 80 % celkového dojmu. ()
Film plný silných kontrastů, které dodávají emocionální pnutí do většiny scén, i těch zcela obyčejných. Cukrář se ale překvapivě nenechá rozkmitat, pokračuje v úsporném vyprávění a většinu konfliktů nechává bublat někde v hloubce pod povrchem. Za to si zasluhuje respekt, protože je tu několik momentů, které si přímo říkají o větší explicivitu. Moc hezké a přesvědčivé. Tichá voda břehy mele. ()
Nádherné melodrama, které mohu jen a jen doporučit. Herecky super, mistrovsky zachycené vztahy jednotlivých postav, skvělé klavírní melodie. Přitom se Graizerův snímek netopí v patosu a sladkobolnosti, které by se u podobných zápletek jinak daly očekávat. Milovníci sladkých dobrot si určitě přijdou na své. :) ()
Už se mi ty filmy o homosexuálech pomalu zajídají. Občas mívám dojem, je jich víc než homosexuálů. Ale tenhle je opravdu povedený. Navíc mu pomáhá bezmála podprahové, jen lehce nehozené historické napětí mezi Němci a Izraelci. Zúročuje se také pozvolný, jakoby zasněný způsob vyprávění. ()
Tak nejako takto si predstavujem nenásilne, neurevane a veľmi citlivo zvládnutý film s LGBT tématikou. Xavier Dolan by mal ísť do učenia ku Graizerovi. Natrčiť uši, vyšpúliť oči a aspoň mesiac sa od Graizera nepohnúť. To ticho a ťažoba, ktorá vychádzala predovšetkým z postavy cukrára mi riadne zaliezalo pod kožu. Istému sentimentu sa to síce nevyhlo, no ale nič v zlom. Na hranici 4-5 hviezd. 89/100 ()
O homosexualitě s neskutečnou grácií natočený film, křehký, jemný, něžný, citlivý, přitom citově nevydírající. ()
Milujem mlkve filmy. A kľudne nech sú aj o gayoch! ()
Přiznávám počáteční nedůvěru, trochu jsem čekal jen další homosexuální romantické drama, ale tenhle film je rafinovanější. Stojí na nemožném vztahu dvou lidí, kteří jsou velmi životně a přesvědčivě napsáni i zahráni. Tedy, ono tu těch postav, o kterých bych rád věděl víc, je ještě několik (Orenova matka), ale i tajemství je záměrnou složkou Grazierova receptu. Civilní atmosféru výborně doplňuje minimalistická hudba. (Jo, a nejeden cukrářský skvost z filmu bych rád ochutnal.) ()
Tak, ako sa Anat nadýchla berlínskeho vzduchu, ktorý tak rád dýchal jej Oran. A presne tak, ako si Thomas užíval blízkosť Oranovej rodiny, ktorej sa do poslednej chvíle nechcel vzdať ... tak som si ja užila tento krehký film s krásnym klavírnym motívom. Páčilo sa mi. ()
Jde o nezvyklou romancí, kdyžneboť muž se po smrti svého milence sblíží s vdovou po něm. Jde o způsob truchlení, sdíleného smutku přes jejich rozdílnou orientaci. Hrdinové mluví úsporně. Sexuální scéna vyplyne přirozeně. V závěru vyprávění negraduje, naopak se zadrhává a ztrácí jistotu. ()
Příliš se mi do toho nechtělo, však výsledek předčil má očekávání. Vyloženě hořko-sladká záležitost, precizně vypiplaná, obdivuhodně zahraná. Líbilo. Nádherná kamera, finále perfektní. ()
Od Cukráře jsem vzhledem k oceněním a hodnocení čekal víc, a proto jsem byl ve výsledku trochu zklamán. Film má silný námět, avšak jeho zpracování mi přišlo na můj vkus až příliš ploché a strohé. Nemám nic proti pomalejšímu tempu, ale v tomto případě to bylo už moc pozvolné, jelikož se začalo něco pořádného dít až v posledních deseti minutách. S ohledem na téma bych čekal nějaké silné momenty už v průběhu děje, a ne až na konci. Úplný závěr filmu ve mně též nezanechal žádné hlubší pocity k zamyšlení, jež by mě donutily si na film vzpomenout třeba i po týdnu od zhlédnutí. Co se však herců a jejich výkonů týká, tak jsem byl spokojený. Rovněž se mi líbil minimalistický hudební doprovod. ()
Rosamunde Pilcher meets Ferzan Özpetek. Kto videl Le Fate Ignoranti, vie, o čom píšem. Až masochistické motivácie hlavnej postavy, ktorá jedná neracionálne, nelogicky, akokoľvek osamelo sa cíti...považujem sa za priemerne citlivého človeka, ale toto ma obišlo navždy a ďaleko. Už si len zahrať na klavíri a poplakať..PS: mnohé scény boli koncipované nepatrične až amatérsky...nie, nie, nie... ()
Cukrář pracuje velmi elegantně s dlouhými statickými záběry, často koncipovanými jako velké celky, v nichž nechává divákovi prostor, aby se vcítil do momentálních úvah svých postav. To podstatné se totiž děje v jejich hlavách, film je záměrně oddramatizovaný a o svých citech a bolestech nikdo nemluví nahlas. To je velmi cílevědomý a v kontextu současné dynamické kinematografie sympatický přístup. ()
Cukrář je něžný, úsporný a přesto velmi silný. Po celou dobu držící v lehkém napětí, prostor pro vlastní fantazie....závěr je jako nádech... ()
Tvůrci filmu naštěstí příliš netlačí na pilu a homosexualismus je zde propagován jen málo. Je to více o vztazích všeobecně a taky trochu o historii (Izrael vs. Německo). Nad cukrářskými výrobky se mi sbíhaly sliny, takže film hodnotím nadprůměrně. ()
V podstatě je to celé bizár hraničící s blábolem. Thomas je mladý, ne nesympatický, pracovitý a i povahově v pohodě gay v jednom z "nejteplejších" měst Evropy, ale je sám. Mno, divné, ale budiž. Zamiluje se do ženatého Izraelce, který je v Berlíně jen občas. I to by se ještě dalo, protože láska mívá mnoho podob. Když milenec umře, vypraví se do Izraele....jako proč, čeho tím chce dokázat? Tam se nechá zaměstnat u vdovy po milenci....to už je poněkud úlet. Když s ní ale skončí v posteli, tak už je to total hardcore. Tvůrci zřejmě jedou na módní vlně neurčité sex. orientace, která je prostě in. Bohužel, toto není můj šálek kávy. Body jsou za jinak klidný příběh, za Izrael, střet kultur, sympatické herce. ()
Trochu jiný pohled na queer problematiku. 1) 36letý scenárista, režisér a koproducent, homosexuál Ofir Raul Grazier používá ve svém celovečerním debutu hodně filmové prostředky - prodloužené záběry, zoomování, zvýrazněné zvuky, omezené dialogy. 2) Jisté (menší) napětí provází diváka po celou dobu, pokud si ovšem nepřečtete přespoilerizovaný obsah filmu. 3) 30letý Tim Kalkhof (cukrář Thomas) rozhodně není můj typ, ale v roli špatný nebyl. 4) Spoiler. I když chápu pohnutky, které vedly Thomase k cestě do Izraele, sám bych se tak určitě nezachoval. 5) Grazier se rozběhl po poli hned za několika zajíci: homo vs. hetero, věřící vs. nevěřící, vše okořenil ještě vztah Němec vs. Izraelita. Naštěstí očividně má vkus a tak tento cukrářský eintopf se dá celkem dobře sníst. ()