Cukrář
האופה מברלין
The Cakemaker
Réžia:
Ofir Raul GraizerScenár:
Ofir Raul GraizerKamera:
Omri AloniHudba:
Dominique CharpentierVOD (1)
Obsahy(1)
Na služobných cestách človek zažije všeličo, niekedy dokonca stretnutia, ktoré prerastú do mileneckého vzťahu. Pomer Thomasa, cukrára žijúceho v Berlíne, a Orana, ženatého muža pôvodom z Izraela, však po niekoľkých mesiacoch ukončí tragédia. Oran umiera pri dopravnej nehode a Thomas nevidí iné východisko, než vyhľadať vdovu, ktorá teraz sama vychováva Oranovho syna. Napriek počiatočnej nedôvere, vyplývajúcej z Thomasovej nemeckej národnosti, dáva smútiaca Anat mlčanlivému mladému mužovi prácu vo svojej kaviarni, netuší však, že nevyslovený smútok, ktorý ich spája, sa týka toho istého muža. (Filmový festival inakosti)
(viac)Videá (3)
Recenzie (77)
Přiznávám počáteční nedůvěru, trochu jsem čekal jen další homosexuální romantické drama, ale tenhle film je rafinovanější. Stojí na nemožném vztahu dvou lidí, kteří jsou velmi životně a přesvědčivě napsáni i zahráni. Tedy, ono tu těch postav, o kterých bych rád věděl víc, je ještě několik (Orenova matka), ale i tajemství je záměrnou složkou Grazierova receptu. Civilní atmosféru výborně doplňuje minimalistická hudba. (Jo, a nejeden cukrářský skvost z filmu bych rád ochutnal.) ()
Přišlo mi, že většina dialogů neprobíhá bezprostředně a často se ani nedočkáme jejich zakončení. To samé platí i o jednotlivých scénách. Neznamená to však, že by snímek byl prázdný. Ke zvolenému tématu mi tato volba seděla a herci to odehráli suverénně. Jenom prostřední část zbytečně opakovala předchozí dění a větší míra explicitnosti taky nebyla nutná. Jinak se s tím ale pracovalo decentně a neobjevila se namyšlená snaha moralizovat. A soundtrack je krásný, ale příliš mi neseděl k momentům, které podkresloval. 3,5* (Brno, kino Scala) ()
Trochu jiný pohled na queer problematiku. 1) 36letý scenárista, režisér a koproducent, homosexuál Ofir Raul Grazier používá ve svém celovečerním debutu hodně filmové prostředky - prodloužené záběry, zoomování, zvýrazněné zvuky, omezené dialogy. 2) Jisté (menší) napětí provází diváka po celou dobu, pokud si ovšem nepřečtete přespoilerizovaný obsah filmu. 3) 30letý Tim Kalkhof (cukrář Thomas) rozhodně není můj typ, ale v roli špatný nebyl. 4) Spoiler. I když chápu pohnutky, které vedly Thomase k cestě do Izraele, sám bych se tak určitě nezachoval. 5) Grazier se rozběhl po poli hned za několika zajíci: homo vs. hetero, věřící vs. nevěřící, vše okořenil ještě vztah Němec vs. Izraelita. Naštěstí očividně má vkus a tak tento cukrářský eintopf se dá celkem dobře sníst. ()
Naštěstí to nebyla taková ta klasická gayparade, kde by člověk musel furt sledovat, jak jsou si v jednom kuse přisátí čuňou na pyji. Na rozdíl od Pekaře (Jsem tvůj) je tohle taková pocitovka, ve který neni bohužel ani špetka humoru. Chybělo mi dovysvětlení tý matky a líbil se mi sad end. Jen ten desetiminutovej potlesk mi to trochu zprotivil =). Kabrousci jsou holt pořád ještě v kurzu. #kviff (70%) ()
Děj se nedá dopředu odhadnout, protože cukrář Thomas toho o svých úmyslech a niterných pocitech mnoho neprozrazuje. A v tom nejspíš tkví kouzlo velmi neotřelého příběhu, který plyne pomalým tempem až do emocionálně vypjatého závěru. Byla jsem naprosto unešená hereckými výkony Tima Kalkhofa a Sarah Adler, jemnou poetikou vyprávění i sladkobolnou atmosférou, kterou podtrhly nádherné tóny klavírní hudby. (95%) ()
Reklama