Láska kvitne v každom veku

...3 krát Frigo v troch časových rovinách, a to v prehistorickej dobe kamennej, cez Staroveký Rím, možno k obdobiu, keď sa cisár Nero rozhodol vykonať jeden ohavný čin, až po najnovšie dejiny, do polovice dvadsiatych rokov, 20. storočia. Prestrihmi sa venujem všetkým trom zložkám, a v každej jednej ide o : “SEARCH FOR LOVE” . Je tu medzi nami od nepamäti, len vždy sa inak vyvíjala. Síce Buster srší všelijakými technickými nápadmi, napríklad dinosaurus, mamut, alebo neskôr strašne milý lev, s ktorým sa skamaráti, nemôžem 100 % potvrdiť, že by boli všetky tri etapy rovnako vyvážené, ucelené, zaujímavé... Pravdupovediac, najzaujímavejšia je asi skôr tá súčasná, jednoducho bravúrny komik mal zrejme chuť napodobniť legendárnu monumentálnu INTOLERANCIU Davida Warka Griffitha z roku 1916, a urobiť ju podľa seba, s typickým groteskným duchom, v miernejšom dramatickom uchopení... (26.02.2018)

Už jen proto, že Intolerance mi lezla krkem, musím Busterovi stranit a tleskat. V úvodním dějství jsem si nevím proč vzpomněla na Vesmírnou odyseu, za což musím taky trošku zatleskat - ještě to ani nebylo natočeno a už to parodoval. Ono když se to tak vezme - tím kamenným obličejem si dělal srandu ze všeho. FIRST NATIONAL BANK vs. LAST NATIONAL BANK. (14.01.2010)

Keatonova svérázná a originální parafráze Griffithovy Intolerance. Jediné, co se na tomto světě od počátku nezměnilo, je Láska. A tak musí Buster bojovat o svou milou s padouchem Wallacem Beerym ve třech dobách: v pravěku, v antickém Římě a v současnosti. Film plný skvělých gagů, neuvěřitelných situací a originálních nápadů (zvlášť římská epizoda obsahuje spoustu vychytávek). Keaton si nebyl úspěchem filmu příliš jist a tak ho pro jistotu natočil tak, aby ho mohl případně rozdělit na tři běžné dvacetiminutové grotesky. Film uspěl a Keaton už se ke krátkým groteskám nikdy nevrátil. Láska kvete v každém věku se na(ne)štěstí dochovala pouze v jediné kopii, která byla objevena až v roce 1954 a místy byla již nenávratně poškozena. Jen pro zajímavost: uvádí se, že v římské epizodě hraje roli vojáka Oliver Hardy, ale ve skutečnosti ve filmu nehrál a je pouze zaměňován s komikem podobného naturelu Kewpiem Morganem, známým především z filmů s komikem Billym Bevanem. (11.09.2007)

"Trojí věk", první celovečerní film Bustera Keatona coby režiséra, je vlastně koláží z tří krátkých, které spojuje téma Lásky - natruc Griffithově "Nesnášenlivosti". K dílu mají kritici, zvlášť srovnávají-li je s pozdějšími celistvými snímky "Ta naše pohostinnost" a "Sherlock mladší", výhrady. Mě pobavilo neméně, zejména okamžiky z doby kamenné (jízda na animovaném dinosaurovi, testování nápadníků, věšticí želva ...) a závěrečným šprýmem s pejskem - v něm se zrcadlí dnešní Češi stejně jako Keatonovi krajani-současníci. (04.08.2015)

Odkud Buster Keaton čerpal tolik geniálně komediálních nápadů je pro mě prostě záhadou. Ať už se díváme na jeho krátké či dlouhometrážní grotesky, vždy dokáže překvapit neotřelou inovativností a ztřeštěnými gagy, které obludným tempem sype z rukávu. Three Ages dodnes zůstává neotřelou satirou a škodolibu parodií na Intoleranci. Místo nesnášenlivosti, jež Griffithovým opusem víceméně proplouvá, naopak Keaton upřednostil láskyplné rošády na pomezí třech historických dekád (pravěk, období starověkého Říma a „jazzový věk“). Zpočátku nekňubovským způsobem se ve všech dějinných etapách pokouší získat srdce něžného protějšku, ovšem síly musí měřit s o mnoho vyvinutějším sokem (fazóna Wallace Beeryho je k tomu přímo předurčena). S osobitým důvtipem, akrobatickou mrštností a grandiózními zvraty samozřejmě dostává do kolen svého korpulentního rivala, stejně jako tehdejší komiky (promiň Charlie). (26.03.2005)