Keď sa Frigo ženil

Frigo má zdědit 7 milionů dolarů pod podmínkou, že bude ženatý do sedmi večer svých 27. narozenin, což je náhodou dnes. Své milé nabídne sňatek poněkud neomaleně a tak je odmítnut. Nabízí tedy manželství každé ženě, na kterou narazí, protože je ve finační tísni a peníze nutně potřebuje. Avšak nemá úspěch, setkává se s posměchem a nedorozuměním. Jeho přítel mezitím vydá inzerát, že bohatý dědic shání manželku - sraz v kostele. Do kostela přijdou stovky vdavekchtivých žen, když se Frigo dozví, že si to jeho milá rozmyslela a vezme si ho. V tu chvíli začíná jedna z nejlepších honiček filmové grotesky. Frigo prchá před stovkami žen městem, tramvají, skalami a loukami a vše končí v úžasné lavině kamenů, která konečně zažene nevěsty na útěk. Happyend. Kvůli fantastické honičce musíte film vidět! Nezapomenu ani na Frigovo ježdění autem, kdy usedl za volant, změnilo se pozadí a byl na místě. (20.10.2006)

Živelná pohroma, kterou vrcholí mnohé Keatonovy filmy, má tentokrát podobu zhruba pěti stovek rozohněných žen ve svatebních šatech, které hlavního hrdinu nahánějí ulicemi Los Angeles. Bravurně vystupňované, krkolomnými kaskadérskými kousky a ujetými vtípky (želva!) popoháněné dvacetiminutové honičce, vrcholící scénou nechávající za sebou i úvod Dobyvatelů ztracené archy, předchází nádherná ukázka práce s časovým limitem. Keaton hraje starého mládence, který může zdědit sedm milionů dolarů, pokud se ožení nejpozději do sedmi hodin večer v den svých sedmadvacátých narozenin. Ten den právě nastal a do večera zbývá pár hodin. Poté, co jej kvůli nevhodné poznámce odmítne dívka, kterou již dlouho tajně miluje, zkouší štěstí u sedmi dalších dam. Osudová sedmá hodina je s každým odmítnutím blíž a nechce-li Frigo, zachovávající kamennou tvář i při kličkování mezi valícími se balvany, svůj závod s časem prohrát, nesmí se zastavit. Od začátku jde díky tomu o nesmírně dynamický film, oživovaný kromě ustavičného pohybu protagonisty chytrými vizuálními gagy (které k sobě nestrhávají přehnanou pozornost a nechávají na vás, zda si je najdete a doceníte), nekonvenčním řešením některých scén („statické“ přemísťování automobilem) i vícero paralelně běžícími akcemi (černošský sluha, kterého očividně hraje nabarvený bílý herec, je zároveň nemilou připomínkou rasismu doby, ve které film vzniknul). Jak se na film pohybu sluší, největší riziko představuje zastavení – kritickou se situace stává po hrdinově krátkém zdřímnutí v kostele. Oproti tradicionalističtějším Chaplinovým groteskám, v nichž nalezení partnerky znamená zároveň nalezení harmonie, je u Keatona uzavření sňatku v zásadě pragmatickým rozhodnutím (nutností), kterému navíc předchází série stresujících a život ohrožujících událostí. Romantiku posledního záběru tak nutně musí narušit otravný pes, dávající tušit, že právě oddaný pár žádná velká idylka beztak nečeká. 85% (25.09.2016)

Buster Keaton mě neskutečně udivuje. Nejen tím, jak dokáže procházet svými filmy s kamennou tváří, ale především tím, co všechno ve svých filmech dělí. To jsou kaskadérské kousky opravdu neuvěřitelné. Scéna s lavinou je prostě parádní. Proč už tohle dneska tolik není? Mám pocit, že dnes už nic nevypadá skutečně nebezpečně a přitom reálně. A navíc je tohle vlastně příběh o tom, jak se Keatonův hrdina nechce ženit. Skvěle akční, zábavné. (03.07.2014)

Honička s davem fanatických vdavekchtivých nevěst (korunovaná kamennou lavinou) je monumentální a ve všem se vyrovná té z filmu Frigo a strážníci, kde Buster Keaton peláší s četníky v patách. Co do ztřeštěnosti zmíněnou scénu dokonce předčí, neboť kdy jindy vidíte nevěsty unášet tramvaj nebo kolejový jeřáb, na jehož háku visí nebohý hlavní hrdina? (05.11.2014)

Na to, že prý měl Frigo Seven Chances ze všech svých celovečeráků rád nejméně, jsem se bavil velice dobře. Celá druhá polovina je jedna velká honička před rozzuřeným davem nevěst, gradující úprkem před lavinou kamenů. Stejný námět byl zpracován víckrát dříve i později, naposledy dost nešťastně jako Ženich na útěku s Chrisem O´Donnellem a Renée Zellweger. (13.05.2008)