Ja, Simon

Těch filmů o těžkém dospívání a objevování homosexuality je poslední dobou nějak moc. A na tom by možná nebylo nic špatného, kdyby dokázal každý ten film dokázal být přesahovým a velmi dobrým a ne jenom běžnou rutinou. Je to vlastně fajn. Ale jenom fajn. Ten děj utíká jelikož se v něm pořád něco děje a vlastně je i zajímavý. Spíše než o sondu do života 16-letého homosexuálního chlapce se spíš ale jedná o rutinní příběh pro mladé plný nevýrazných klišoidních postav splňující kvóty: Moc hezká kamarádka, vtipný kamarád, podivín.... a tak je to vlastně se všemi postavami v tomto filmu. Kategorií sama o sobě je postava zástupce ředitele v podání Tonyho Hale který tam vlastně je jenom proto aby chodil po chodbě, snažil se být hrozně cool, dělal pubertální vtípky a při tom dokázat být všem pro smích. Je vlastně fajn, že Já, Simon vzniknul- produkovali ho Foxové a stává se tam dost možná první homosexuálním filmem o teenagerem který neprodukuje žádné malé studio jako například: Annapurna-Call Me By Your Name. Dobře, palec nahoru Foxům! Ale nemůžu se zbavit pocitu, že z toho šlo vykřesat víc. Natočeno podle knihy kterou jsem nečetl (od Hvězd nám nepřály jdou jakékoliv teenage-adult knížky mimo mně) a je tak možné, že v knize to vše funguje líp. Tady mám jenom ale 110 minutový film, který je fajn, neurazí, dost možná se na něj půjde jednou za rok kouknout na odpočinkové dny a především vysvětluje, že jsme každý člověk ať už radši máme ženy či muže. A to asi stačí. O Já, Simonovi se nedá vyloženě říct nic špatného ale ani vyloženě nic pozitivního. Je to milý pohodový good-felling film, který neurazí a dost možná i někoho potěší. A je úplně stupidní si myslet, že bych si ten film užil víc kdybych byl homosexuál. Takhle to prostě nefunguje. (14.06.2018)

Roztomilá nekonfliktní teenage vztahovka, v níž i "záporák" je pojatý jako vcelku fajn týpek. Film dělaný tak, aby se líbil v podstatě všem, a to na úkor nějaké výpovědní hodnoty. Je to vlastně pohádka se vším všudy - bez doteku reality, ale s chvályhodným záměrem předat cílovce liberální hodnoty. Trochu mě nicméně sere, jak při tom tvůrci dokážou být pokrytečtí. Na odiv dávaná tolerance a pochopení všech vůči všemu je sice pěkná věc, na druhou stranu je zde štěstí přístupné jen pro kluky, kteří by z fleku mohli dělat modely pro Calvina Kleina. Kdyby si tam na konci k Simonovi přisedl jeden z těch, na které se hrdina s úšklebkem díval ve scéně, když hledal někoho, kdo má v oblibě Hru o trůny, tak by z toho taková velká lovestory nebyla, si myslím. Hodnocení nechám na čtyřech hvězdách, protože se na film kouká fakt dobře, odsýpá, má vtip a slušné tempo. Zároveň je to ale prostě taková mainstreamová sračička, o které když začnete uvažovat, tak se rozpadne. Takže pokud chcete gay film k rozebírání a uměleckému zážitku, sáhněte po Call Me by Your Name. (30.05.2018)

Najskôr si treba ujasniť, či budete akceptovať fakt, že idete sledovať čistú utópiu s niekoľkými skutočnými životnými pravdami, alebo sa nedokážete preniesť nad tento fakt a budete si hovoriť, že tí skutoční americkí režiséri- rýpali by to postavám dali poriadne zožrať a sledujete tak iba štylizovaný klam. Asi bolo zámerom tvorcov trochu priučiť dnešnú mládež a upresniť im smer, akým sa majú vydať, ak v tom majú ešte trochu bordel. Osobne som túto hru prijal, skôr mi ale vadilo, že podľa mňa skvelo zmotivovaný zvrat, kedy sa hrdina ocitá fakt na dne je kauzálne potom riešený z hľadiska toho, ako musí takýto typ filmu skončiť a aj vopred stanovené pravidlá hry sa musia podriadiť cieľu scenára. Inak veľmi milá, zábavná záležitosť a dilema v hodnotení, 70%. Ale skôr komercia než indie záležitosť, toto vážne nie je Elephant... (12.06.2018)

Šmarjápanno, to bylo falešný, umělý a vykonstruovaný! Jak já nesnáším tyhle historky, kdy někdo vystaví své city veřejně na odiv, čím větší publikum, tím lepší, aby všichni mohli vidět, slyšet a ideálně si i nahrát a sdílet. Zcela jistě typické pro středoškoláka, který celý film sbírá odvahu ke coming outu, že? Ale hle, zázrak lásky emailové, najednou se předvádí před celým městečkem. Kromě blbých hereckých výkonů film srážely ještě nesmyslné a nemožně napsané postavy, jako slizský Martin s dobrým srdcem a učitel, kterej už měl dávno sedět za obtěžování studentů a zavalování je trapnostmi. Jediný dobrý moment byla představa, jaký by to bylo, kdyby coming outem museli projít i heteráci. SHRNUTÍ: Věřím, že tihle dva jsou schopní nahrát si i první sex a pak ho sdílet na školní síti. Nebo radši rovnou streamovat? (21.06.2019)

Když chcete vypovědět o životní zkušenosti nevyoutovaného středoškoláka, měli byste si pohlídat, aby se polovina vyprávění nesoustředila na jeho straight kamarády, kteří jsou navíc lépe prokreslení (a hrají je zkušenější herci). S láskou, Simon je modelová gay romance pro bílé heterosexuální publikum (zvlášť pak pro všechny fag hags), snící o ultratolerantním světě, ve kterém může být každý sám sebou, pokud k tomu najde dost odvahy. Pro homosexualitu ve fikčním světě filmu, připomínajícím sociální bublinu, ve které mnozí liberálové žijí, nemají pochopení pouze dva hloupější spolužáci, kteří jsou ovšem promptně pokáráni a další potíže nedělají. Ostatní projevy nepochopení pak nesouvisejí s tím, kým Simon je (s jeho identitou), nýbrž s tím, jak se chová (jeho charakter). Linie s Martinem působí jako vykonstruovaná záminka k alespoň nějakému konfliktu v jinak pohádkově bezkonfliktním a dramaturgicky monotónním filmu. Většina zápletky je založená na obtížně přijatelné premise, že se mladý muž dělí o intimní detaily ze svého života s člověkem, kterého vůbec nezná (a přesto je do něj zamilovaný). Přesvědčivější je druhá rovina příběhu, ukazující, jak kvůli nezdravé fixaci na člověka, kterého mylně považujeme za jedinou spřízněnou duši, jež nám rozumí, můžeme ztratit přízeň mnoha jiných lidí, kterým na nás skutečně záleží. Já, Simon je sice vítaným obohacením subžánru středoškolských filmů pro široké publikum, jenom jde ve srovnání s jinými teenagerskými romancemi z posledních let (Lady Bird, Hořkých sedmnáct), natož ve srovnání s vyhraněnějšími queer filmy (Call Me By Your Name, Na konci světa), o hru na jistotu s až příliš obroušenými hranami. 65% (31.05.2018)