Man on a Tightrope
Man on a Tightrope
Man on a Tightrope
Man on a Tightrope
Réžia:
Elia KazanScenár:
Robert E. SherwoodKamera:
Georg KrauseHudba:
Franz WaxmanHrajú:
Fredric March, Terry Moore, Gloria Grahame, Cameron Mitchell, Adolphe Menjou, Alexander D'Arcy, Richard Boone, Robert Beatty, Pat Henning, John Dehner (viac)Obsahy(1)
Příběh amerického filmu se odehrává v Československu v roce 1952. Karel Černík je ředitelem cirkusu, který jeho rodině znárodnili komunisté. Muž vede bývalý rodinný podnik tak dobře, jak jen může, avšak ani tak není schopen zajistit svým zaměstnancům důstojné živobytí. Na jeho cirkus se navíc zaměřila tajná policie, která Černíkovi vytýká, že jeho klaunské výstupy nejsou dost politicky angažované. Po jednom policejním výslechu Černík pochopí, že v Československu nemůže dál zůstat. A tak během cesty po Plzeňsku přesvědčí ostatní členy cirkusu, aby se společně pokusili emigrovat do Německa. Útěk přes železnou oponu však není vůbec snadná záležitost. Mezi členy cirkusu se navíc objeví zrádce. Nakonec přijde okamžik, kdy rozběhnutou akci nelze vzít zpátky...
Málo známý film vynikajícího režiséra Elii Kazana vznikl v době, kdy ve Spojených státech vrcholila tzv. McCarthyho éra, tedy období protikomunistických opatření a "honu na čarodějnice". Politické poselství filmu dokonale vyhovovalo tehdejší společenské objednávce. Film kvůli tomu získal nálepku řadového protikomunistického výpadu a během let se na něj na Západě téměř zapomnělo. V zemích východního bloku se pochopitelně nesměl objevit vůbec. Ve skutečnosti jde o malý filmový klenot: Kazan totiž natočil především vynikající drama o jednom neobvyklém útěku z "vězení". Zobrazení socialistických reálií je sice zkreslené, avšak filmu nelze upřít snahu o hlubší pochopení toho, jak lidé žili, jak přemýšleli a jak se cítili v zemích ovládaných totalitním režimem.
Ve výrazné vedlejší roli komunisty Feskera se objevuje herec Adolphe Menjou, jenž vytvořil desítky rolí již v období němé filmové éry. Zasvěcenějším divákům je známý z role svůdce v Chaplinově dramatu Pařížská maittresa.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (21)
Film, ktery se odehrava jakoze v Ceskoslovensku a hraje v nem Gloria? To jsem si nemohl nechat ujit ani omylem... :-) Je to vlastne dobrodruznej film o priprave uteku za kopecky. Lepsi nez jsem cekal, napinavej. March je vybornej a Gloria nadherna. Nemam namitek, dostal jsem vic nez jsem cekal. P.S.: pobavi tez parafraze znamych ceskych hudebnich motivu. ()
Príjemné sledovanie menej známeho diela Elia Kazana s výborným Fredricom Marchom. Je tu veľa vecí pritiahnutých za vlasy, smrdí to prílišným "americkým" pohľadom na "náš" niekdajší svet, ale čert nech vezme politikárčenie... vžil som sa do postáv cirkusantov a dúfal som, že sa im náročný útek podarí. ()
Jasné, film vznikol na objednávku ako súčasť boja proti komunizmu, no aj napriek tomu som v ňom nezbadal nič zásadné, čo by bolo vymyslené alebo prekrútené v prospech kapitalistickej propagandy. V Československu sa znárodňovalo, takisto sledovalo, donášalo a vypočúvalo. To komunistické propagandistické filmy boli úplne iná káva. Navyše to má správnu dávku napätia, zaujímavé postavy a výborného Fredrica Marcha. ()
Dávám 4* a proč? Protože tu tu plno lidí odsuzuje jako propagandistický blábol a podobně. Možná to vzniklo v době rudého strachu v Americe na objednávku od vlády, možná je to místy dost naivní a tendenční a nepřesné, ale mě to vůbec nevadilo. Příběh jako takový jsem si užil a opravdu jsem věřil, že se to odehrává v Československu, což se mi u jiných amerických filmů, které se odehrávaly v Československu, třeba za druhé světové války, rozhodně nestávalo. Je to samozřejmě "typicky americké", závěr je trochu přitažený za vlasy a ne úplně uvěřitelný, ale pořád to jako celek byl zajímavý film. Americké protifašistické a protikomunistické filmy mají tu výhodu, že nemusí moc zkreslovat, aby tu druhou stranu vykreslily jako čisté a nefalšované zlo. ()
Přes ten nezanedbatelný ideologický rozměr (viz osvětlující monologův komentář, navíc snad jen tolik, že Kazan si svů poklesek nežehlil jen tímto filmem, ale i jmenováním dalších "proti-americky aktivních" osob, jinak řečeno, donášel) ten film není tak úplně špatný. Útěk celého cirkusu přes hranice je přece až patafyzická myšlenka. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (1)
- Příběh se inspiroval skutečnou událostí z roku 1950, kdy z východní části Německa úspěšně emigroval do západní zóny cirkus Gustava Brumbacha. Někteří jeho členové také spolupracovali při produkci snímku, který se natáčel v bavorských exteriérech v podhůří Alp poblíž řeky Isar a v interiérech mnichovského studia Bavaria Filmkunst. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama