Western

V porovnání s pomalou optikou Nuri Ceylana, jde o výrazně slabší kávu. Nevnímejte ohlas z Cannes a nechte film vyvíjet. Valeska Grisebach zachytává dokonale postavy neznámých herců a krásného prostředí krajiny. Vlivu člověka v osamělosti, ztráty budoucnosti a nádechu světla jít správnou cestou. [Aff, 2017] (24.06.2017)

Sociální drama Western má vskutku příznačný název. Stav znepokojivého napětí mezi partou německých dělníků pracujících kdesi v zapadlé části Bulharska a místních usedlíků v sobě skrývá takovou tu poetiku westernových kousků. Zvlášť, když se v záběrech i ději samotném poměrně často vyskytují koně. Meinhard Neumann působí dojmem, jako by se pro titulní roli přímo narodil. Jeho charisma spojené s civilním hereckým projevem dává postavě potřebnou hloubku a jistou dávku tajemnosti. Tento film rozhodně není jen bezduchou podívanou, ale poukazuje především na závažné problémy, které mohou nastat při střetu dvou odlišných kultur. Zde je to pojaté z čistě evropského hlediska jako konflikt mezi východní mentalitou a západním majetnickým způsobem života. Hlavní hrdina se dostává do soukolí obou světů a je na něm skvěle demonstrována touha někam patřit a zároveň jistá neschopnost začlenit se. Jedinou výhradu bych měla k občasným hluchým místům celého příběhu. (70%) (01.05.2020)

Dal bych víc, protože celý koncept se mi moc líbí, dokonce mi trochu připomínal Sekerezádu. Ale pořád jej srážely dolů určité neuvěřitelnosti, až to nakonec vypadalo spíše jako Vinnetou... Nejdřív mi přišlo těžko uvěřitelné, že zrovna Němci (s těmi platy, co mají doma) pojedou dělat nádeničinu imrvére do Bulharska. U hlavní postavy mi vadilo, že o ní nevím víc, abych si ji mohl oblíbit. Ano, mám rád samotáře se zálibou v přírodě, ale i ten kraťas s Maxem von Sydow, jak z náhlého pohnutí vystoupí na vlakové zastávce, měl propracovanější postavu. Také nejdřív je hlavní hrdina představen jako chlápek mnoha profesí, který ovládá pilu, opraví součástku k autu apod., ale pak z něho paní režisérka dělá kdovíproč ňoumu a nekňubu. Také mu těžko věřit, že má svaly, když si sundá košili a vidíme jeho rachitický hrudník. Jinak prostředí vesnice funguje skvěle, byť poněkud idealizované, už jsem se bál, že vynechá autorka velmi zakořeněnou víru Bulharů v Boha víra, ale naštěstí těsně před koncem, jen krátce, je i tohle letmo zmíněno. A ano, chybí zde reálný konflikt, vše se strašně rychle uhladí a vyhladí, a to nás učili už na FAMU, že to není dobře, že i Aristoteles tam ten konflikt v tom svém schématu má. A sorry, jedna přes držku za celý film při všech těch emocích, co zde bublají, je málo. Vlastně je to takové až příliš bezkonfliktní, tedy nereálné. Ale chápu, že autorka nechtěla točit nic násilného nebo kontroverzního, ale spíš jakési pohlazení o uvědomění si toho, kam člověk chce skutečně patřit. (30.09.2021)

„Co tady vlastně hledáš?“ Klíčová otázka. Německá tvůrkyně Valeska Grisebach mě zaujala. Western toho má v sobě hodně, i když to tak na první pohled nemusí vypadat. Těch témat je několik, od samoty (ústřední motiv) přes sounáležitost, (ne)porozumění (zdaleka nejen to jazykové, právě naopak) střet kultur, názorů, charakterů, životních stylů…navíc se za vydatné pomoci hlavního představitele Meinharda Neumanna podařilo stvořit velmi zajímavou a zvláštní postavu. Tichý pozorovatel, který vše jen sleduje zpovzdálí, příliš nepřipomínkuje, přitom umí přiložit ruku k dílu. Každou minutou si získával mé stále větší sympatie. Jeho samotář si postupně lépe rozumí s cizinci než s krajany, jako jediný chápe, že v jejich situaci je lepší spolupracovat a odhodit ostych, předsudky či nedůvěru. Jenže jak to tak bývá, pokud chcete být zadobře s 2 různými skupinami, které se navíc nesnášejí, nakonec vám to dají sežrat obě strany (tohle mi přišlo až nepříjemně známé). A na závěr to Meinhardovo zjištění…Celkem dávám solidní 4*, velká spokojenost. (03.02.2019)

Vyprávět děj tohoto filmu by bylo dost obtížné, ale tady asi hlavně o děj nejde. Němečtí dělníci přišli do Bulharska pomoci s přípravnými pracemi pro výstavbu hydroelektrárny, ale neustále se setkávají s potížemi. Ukazuje se zejména to, že Bulharsko, ač země EU, vlastně do Evropy moc nepatří, že pro německé dělníky byl příchod do Bulharska návrat o mnoho desetiletí zpět. Od počátku se setkávají s odporem místních, kteří v nich spatřují div ne stejné nájezdníky jako byli fašisté za světové války. Jen postupně se obě komunity sbližují, ale zcela se jim to nepodaří vůbec, přehradou je zejména jazyk, jen málo Bulharů umí německy. Navíc je zde boj o vodu, o který se dělí tři vesnice a teď ji navíc potřebují i dělníci, boj o štěrk, který vrcholí potyčkou s majitelem zavřeného dolu... Proti lidem stojí krása zdejší přírody, prezentovaná stádem koní a především běloušem, jehož si Meinhard oblíbí a který má tak neblahý konec. (18.08.2019)