Western

Neuvěřitelně obyčejné a tím pádem díky tomu vlastně originální. Tvůrci si tu totiž krásně pohráli s archetypy Němců, Bulharů a skutečností, že když chceš, nepotřebuješ jazyk k tomu, aby sis pokecal. Lidsky je to tady hrozně silné, byť dost poetické. Věřím ale, že Vám ty záběry na vyvalený Němce uprostřed bulharské řeky vůbec nebudou vadit. Ač se toho ve filmu moc neděje, byl jsem u filmu totálně zhypnotizovanej. Ale, pravda, otázka je, jestli to nebylo tím, že jsem v pokoji měl hrozný vedro a Němci stavaři se tam vyvalovali v řece a u toho pili na pohodu bulharský pivo. (30.06.2021)

Nádherný film o střetu dvou kultur a zároveň dvou principů k přístupu k druhým/cizím napříč těmi kulturami...a zároveň o vyděděnosti a neschopnosti někam patřit... Film vyznívající velmi civilně, ale zároveň hodně poeticky. Poezie všedního dne i romantika ještě stále panenského východu. Snímek o bariérách - kulturních, jazykových, ale též psychických. Snímek plný sociálního napětí. Western - eastern. Film silně dvojznačný...postupně se rovněž vynořuje znepokojující myšlenka inspirovaná názvem (a jím obsaženým žánrovým ukotvením), že možná západní zkrocení divoké země, s mýtickými vizemi kovbojů, nebylo tak ušlechtilé a neškodné, jak jsme si mysleli. Film s nejednoznačně konotovaným hlavním hrdinou - Meinhard se v průběhu děje stává stále více záhadným - Byl to voják? Či nebyl? Mluví pravdu? Je to lhář? Co vlastně chce? Ve výsledku hluboký film o solitérství. Co tady vlastně hledáš? (08.04.2020)

Pouze trpělivý divák jako já to dotáhne do konce. Je to totiž pomalý a utahaný jak šňůra vod hajzlu a z toho napětí, které tam občas bylo cítit, se nedostavilo nic. Některé dialogy na mě působily dokonce jako improvizace, ale za to mohla asi jazyková bariéra. Za starou bačkoru to zase nestálo, režie naprostá paráda a celkově film působil docela příjemně, ovšem trochu toho soupeření by filmu neuškodilo. (25.07.2018)

Hezká práce s dějovými motivy, vyprávěcími vzorci a ikonografií westernu, jehož romantismus se zde střetává s nesentimentálně vykreslenou sociální realitou současné Evropy, kde se opět vytyčují kdysi zbourané hranice. Namísto kovbojů dobývajících indiánské území parta německých dělníků kolonizujících bulharskou vesnici (vyvěšení vlajky, osedlání cizího koně, sblížení s místní ženou). Téma střetu dvou kultur je klíčové, jenom jde ve větší míře o střet východu a západu než civilizace a divočiny. Příslušníci obou subsvětů, mezi nimiž se pohybuje protagonista, si ve skutečnosti rozumí méně, než jak se navenek tváří. Nejednoznačný samotářský hrdina, pro kterého je svoboda zjevně důležitější než rodinné zázemí. Přesto ale zřejmě chce někam patřit, být přijímán druhými (těžko ale říct, po čem přesně touží, neboť skrývání emocí je součástí jeho povahy). Na můj vkus ale přebývaly náladotvorné záběry bloumajícího hrdiny s cigaretou v ruce, jejichž četnost zřejmě souvisí i s volnější strukturou příběhu, která jako kdyby vznikala teprve „za běhu“. Stylem i strukturou vyprávění mi film dost připomínal dlouhou řadu jiných festivalových dramat (veristické snímání, závěrečný násilný střet následovaný katarzí) a téma expanze západních firem (a majetnického způsobu myšlení) do „rozvojových“ zemí východní Evropy výstižněji zpracovala Maren Ade v Tonim Erdmannovi. 75% (02.11.2017)

Sociální drama Western má vskutku příznačný název. Stav znepokojivého napětí mezi partou německých dělníků pracujících kdesi v zapadlé části Bulharska a místních usedlíků v sobě skrývá takovou tu poetiku westernových kousků. Zvlášť, když se v záběrech i ději samotném poměrně často vyskytují koně. Meinhard Neumann působí dojmem, jako by se pro titulní roli přímo narodil. Jeho charisma spojené s civilním hereckým projevem dává postavě potřebnou hloubku a jistou dávku tajemnosti. Tento film rozhodně není jen bezduchou podívanou, ale poukazuje především na závažné problémy, které mohou nastat při střetu dvou odlišných kultur. Zde je to pojaté z čistě evropského hlediska jako konflikt mezi východní mentalitou a západním majetnickým způsobem života. Hlavní hrdina se dostává do soukolí obou světů a je na něm skvěle demonstrována touha někam patřit a zároveň jistá neschopnost začlenit se. Jedinou výhradu bych měla k občasným hluchým místům celého příběhu. (70%) (01.05.2020)