Parazit

Nekoukám na filmy dle jejich hodnocení. Už jsem se mockrát divil rozdílu mezi mým zážitkem (chápej nezážitkem) a nadšením jiných. To je v pořádku, nemůže se nám všem líbit to samé. Korejské filmy mám rád, většina z toho co jsem viděl (drtivá většina byla válečných) byla super a tak jsem lehce tušil u Parazita dobré pokoukání. Sama zápletka s postupnou infiltrací rodinky vyžírků do snobské rodinky zbohatlíků, kteří mají na každý úkon někoho byla celkem zajímavá, nikoliv však originální. Komediálno z onoho střetu dvou odlišných světů na mne vůbec nedýchlo, byť jsem to tam tušil.. Slibně se rozjíždějící se děj však stále více strhávala nevtipnost a mnou nenáviděná asijská afektovanost herců. Od poloviny film dospěl k zajímavému zvratu a na konci jsem už tak nějak nechápal co se nám to Pon Džun-ho snažil vlastně předložit. Naprosto souhlasím s Kmotrem76... Za mně to byla šílená blbost, byť řemeslně natočená. Dávám tedy za dva tečky v morseovce. * * (08.11.2019)

Velmi problematický počin. Cenami ovešaný a kritikou ospevovaný Parazit je subžánrový mutant, ktorý vyťahuje pod svetlá reflektorov prastarú problematiku priepastných rozdielov medzi spoločenskými vrstvami. Mutantsvo Parazita nespočívá v tematike, ale v pre mňa neštastnej forme multižánrovosti: V momentoch, keď film naznačí kvality hlbšej drámy, poklesá k samoúčelnému humoru s odôvodnením presnejšieho príblíženia "proletárskej" triedy. ((( Proletár - nie v zmysle Marxa či Servilusa Tulliusa, ale v zmysle dnešného, morálne hranice hrubo prekračujúceho, nezvdelaného, nekulturného, bezzásadového človeka/občana ))). A v pasážach, keď sa film stáva proletárskou komédiou, nedokáže baviť viac, než chvíľami, pretože samotný dej je až príliž závažný a ponurý zároveň. To samozrejme nevylučuje, že tento zlepenec niekomu môže chutiť, ale v mojich očiach je Parazit kolabujúcim pokusom o originalitu vo forme neobvyklého žánrového spojenia s ponuro-sladkou atmosférou s náznakmi napätia z očakávaného. --- Dôvodom ocenenia Parazita ako najlepšieho filmu roku vnímam žial ako všadeprítomnú snahu o politickú korektnosť už nie len na genderovej a rasovej úrovni, ale tiež globalizačne-národnostnej úrovni. Je síce pravda, že rok 2019 nebol najsilnejším ročníkom filmov za poslednú dobu, ale bolo niekoľko adeptov, ktorí si ocenenie boli zaslúžili z môjho pohľadu viac. Nie je to ale prvý ročník odovzdávania cien akadémie, keď na mňa komisia pôsobí svojimi rozhodnutiami až schyzofrenicky: posledné ročníky sa striedajú výhercovia, ktorý tasili Oskarové ambície samoúčenlnými spôsobmi vo forme už spomínaných genderových či rasových témat, alebo naopak hrali prim filmy bez hlbšieho obsahu, kde víťazí len staroklasická forma, na ktorú Hollywood nedá dopustiť. Pred destiatimi rokmi som ešte vnímal určitú konštantnosť v hodnotiacich kvaltiách, ale na dnes ocenenia putujú k výhercom ako počasie - raz na báze formy, a čoraz častejšie na báze aktuálnych spoločenských sezónných témat. (03.05.2020)

Bongova bravura spočívá v tom, že komplexně kousavý a současně drásavě empatický obraz naší společnosti dokáže zpracovat jako divácky mimořádně vděčný film, který publikum vtahuje napínavě rozehranou a skvěle gradující premisou. A nad to vyvolává údiv precizní režií i důmyslnou inscenací a kamerovým řešením jednotlivých sekvencí. - více v recenzi pro Cinepur (10.04.2023)

V podstatě bez výhrad. Velmi divácké, velmi zábavné, a přitom i velmi odvážné a relevantní pokoukání. Přesně ten typ filmu, kvůli němuž mám rád filmy a zároveň důkaz, že filmová zábava a filmové umění nejsou v opozici. Pecka tak dokonalá, že si ji nedovolila odignorovat ani porota v Cannes, kde většinou přecijen preferují jiný typ snímků. #KVIFF2019 (30.06.2019)

Jížní Korea aspiruje na film roku s nejoriginálnějším nápadem posledních let. Pon Džun-ho režisér Mutanta, Okji a Snowpiercera má na kontě další zářez, který otřásl festivaly a postupně i světem. Příběh se zaměřuje na chudobnou, avšak mazanou 4 člennou rodinku, která se postupně bude infiltrovat do jiné bohaté rodiny. ( Samotná infiltrace je velmi zábavně a inteligentně podána ) a jakmile jsou karty rozdány, sociální drama křížené s komedií vystřídá Thriller s hutným náporem nečekaných zvratů, obrovskou dávkou napětí a krásně vygradovaném finále, kde i o mrtvoly není nouze. Režisér si krásně hraje s žánry, tak aby se navzájem nerušily a k tomu si připočtěte perfektní herecké výkony, vymazlený vizuál a dostatek zábavy, aby si film udržel divákovou pozornost. Doporučuji. 90% (18.09.2019)