Tiene v raji

Těžko tento film k něčemu jinému přirovnat - je v tom šeď, šeď, porážka, šeď, ztuhlost, křeč, samota, odevzdanost a malá špetka romantiky, která v tom všem vyčnívá jako klenot. Je to snad tím kontrastem, ale člověk nakonec snad začne i věřit na lásku. Bravo. PS: a komedie to rozhodně není.. 9/10 (12.01.2007)

Jsem čekal nějakou atypickou romanci a ona z toho vypadla celkem normální love story (která se ale liší prostředím a hlavními postavami). To ale není výtka - podle mě to byl záměr a Kaurismäki to opět natočil naprosto skvěle, má to tu jeho klasickou atmosféru, nudí to minimálně, je tu i pár vtipných scén a celkově je ten filmeček velmi příjemný. Líbilo se mi to, bylo to fajn a opět to mělo příjemnou stopáž (jako snad každý Kaurismäkiho film), akorát mi tam chybělo něco, kvůli čemu bych dal plný počet. Navíc mi chvílemi připadalo, že se to Kaurismäki v některých scénách snaží natáhnout na hodinu a 10 minut, přitom tam ty scény působily jakoby navíc. 4* (18.04.2020)

Kaurismäkiho filmová apoteóza příslušníků dělnické třídy, jejich obyčejných životů a osudů. Opravdoví dělňasové by se možná tímhle filmem mohli cítit dotčení, mohli by mít pocit, že je intoši přehnaně karikují a dělají si z nich šoufky, ale mně (taky dělňasovi) tenhle film přijde moc milý. Kati Outinen a Matti Pellonpää poprvé spolu a nemohlo to dopadnout o mnoho lépe. Nejvíc se mi líbí scéna, ve které sedí otrávená Ilona se svým šéfem ve snobské restauraci, a po chvíli mlčení zádumčivě pronese: "Tak sem nás s Nikanderem nepustili". "A proč jste nezavolali ředitele?" "Kdo, my?" A chvíli nato její a Nikanderova společná jízda popelářským taxíkem do přístavu k sovětskému trajektu do Tallinnu, kterým společně odplouvají vstříc světlým (nepochybně) zítřkům... Severská tragikomická lovestory jak má být. (11.02.2015)

Na prvý pohľad možno trocha jednoduchší milostný príbeh, no páčilo sa mi, ako tu autor narába s prostredím. Je tu krásne ukázané, aký dopad na atmosféru môže mať exteriér. Ale je tu toho omnoho viac. V neposlednom rade si tu možno všimnúť napríklad šikovne vloženú satiru na vyložene gýčové romantické situácie a ich prekrútenie do akejsi absurdnej srandy. A tá ma bavila najviac. Nadpriemer. 75/100 (27.06.2019)

Tento Kaurismäki ma (ako jeden zmála) úplne nechytil. Z časti je to aj moja chyba - tie filmy bývajú hodne pocitové a ja som asi nebol naladený na správnej vlne (tesne po dopozeraní Suspírie). A nechcem mu jeho kvality nejako uberať, ale na takých Leningradských kovbojov, alebo Pidä huivista kiinni Tatjana sa pobavím vždy, aj keby som ich pozeral trikrát po sebe a toto je proste o niečo menej príjemné. Takže skryté kvality, ktoré som pri sledovaní neobjavil hladať nemienim a dám tam rovno tie štyri hviezdy, ktoré si to aj tak bez diskusie zaslúži. (30.01.2013)