Réžia:
Aki KaurismäkiScenár:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHudba:
Mauri SuménHrajú:
Kati Outinen, Elina Salo, Esko Nikkari, Vesa Vierikko, Reijo Taipale, Silu Seppälä, Outi Mäenpää, Marja Packalén, Richard Reitinger, Helka Viljanen (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Hlavnou postavou filmu je dievča pracujúce v továrni na zápalky. Stále býva u rodičov a miluje dievčenské romány. Jedného dňa stretáva muža svojich snov, avšak veľmi skoro zistí, že vôbec nie je ako hrdina z kníh. To, čo ona pokladá za osudové, on vníma ako bezvýznamnú lásku na jednu noc. Toto veľké sklamanie v nej vyvolá túžbu po pomste. (ASFK)
(viac)Recenzie (104)
Někdo to může považovat za umění, někdo za avantgardu, někdo třeba za něco víc. Pro mě to byl příběh jedné blbé holky, která se zamilovala do prvního frajera, se kterým se vyspala. A protože její rodiče byli kreténi a nenaučili ji, jak normálně žít na tomto světě, neboť jim byla dobrá jen na to vyklopit výplatu a zastávat domácí práce a protože do toho vyspání s tím frajerem byla panna a protože následně otěhotněla, tak se vymyslela taková vzpoura proti nespravedlivému údělu a chudák prostinká to holka šla koupit jed na krysy, aby potrestala každého, kdo jí znepříjemňoval její bídný život. Někdo to bere jako art, já jako jednoduchou nicneříkající hovadinu. ()
Uvedení filmu v rámci Febiofestu 2014 ozdobila osobní účastí sympatická Kati Outinen. V diskuzi po skončení projekce se docela slušně rozpovídala a mj. zaznělo, že v celém filmu herci vysloví pouhých 27 replik.. dobrá polovina filmu vznikla improvizací přímo na místě natáčení.. měsíc po dokončení filmu se ozval Aki Kaurismäki Kati Outinen s tím, že film je příliš krátký a tak je potřeba natočit alespoň dalších 6 minut (tak byla dotočena například scéna z botanické zahrady nebo scéna s neznámým mužem na baru, který "to taky odskáče").. Kati Outinen se poměrně často stává, že ji dodnes neznámí lidé poznávají a oslovují díky tomuto filmu jako "The Match Factory Girl" nebo "small beer"..)) ()
Další Kaurismäkiho "němý" film a další antihrdina z prachobyčejného světa stereotypu v zašedlém vězení s popraskanými zdmi, které při dobré vůli lze nazývat domovem. K životu pokorná, skromná, tichá, ale přesto neobyčejně vnímavá a napohled jemná duše jménem Iris, se po dlouhá léta dokázala s tímto světem spokojit, ovšem každá žena má své potřeby a touhy. Někdy je vše snadné, nicméně životní cesta našeho děvčete ze sirkárny je trnitá i bolestivá - Vzpomínky jsou jak promoklý plášť, který tíží...jak si jen mohla? Excelentní směsice žánrů, stejně laděné herectví, jemuž bez diskuze vévodí Kati Outinen a vše završeno velmi silným závěrem. Režisérův osobitý styl mě i potřetí ohromě bavil, stejně tak i finský hudební folklór. ()
Fínky na krásu nezomierajú a napriek veľkým sympatiám k fínskemu národu je ich reč veľmi ťažko počúvateľná, v podstate horšie sú na tom už len naši južní susedia. Aj preto som privítal fakt, že tento film sa vezie presne v duchu tej povahy ľudí od tisícov jazier. Málo dialógov, skoro nikto sa s nikým nerozpráva, všetko je založené v podstate len na pár vetách a hudbe v pozadí. Extrémne vysoké hodnotenie tohto filmu som však nepochopil. Jedinou výhodou je, že nemá ani hodinu a štvrť. Nedám sa zlákať stádom a stojím si za svojím názorom, že film ma nebavil a podľa mňa nebavil ani väčšinu z tých 5-hviezdičkových chorálov, ale mnoho ľudí sa bojí ísť proti prúdu, čo vidíme aj dnes na koronakríze. ()
Děvče ze sirkárny vidím jako přímočaře a bez zbytečných řečí podaný příběh o ošklivém kačátku živořícím v nuzných poměrech, kterému jednoho pochmurného dne bouchnou saze. Jde asi o nejdepresivnější film, co jsem zatím od Akiho Kaurismäkiho měla možnost zkouknout, přesto se v něm najde hned několik černohumorných situací, jež nutí přinejmenším k pousmání, přičemž Kati Outinen v titulní roli je prostě nepřekonatelná. (85%) ()
Galéria (20)
Fotka © Future Film
Reklama