Odnikiaľ

Moje prvé zoznámenie z režisérom Fatih Akinom. Neviem, či je toto ten film, ktorý definuje jeho tvorbu ale vnímam ho ako podarený európsky film so silnou ženskou hrdinkou. Jednak sa mi páči téma, ku ktorej samotný režisér inklinuje a snaží sa v nej nájsť akúsi middle ground. Hoci systém a to zlé má vždy navrch oproti tej hodnotovosti a ľudskosti. Diane Kruger je pani herečka. Čím častejšie ju vidím tým k nej viac inklinujem. Jej cesta za pomstou je krásne vyobrazená, zmotivovaná a dokáže aj jedného diváka pekne vytočiť. Páči sa mi že v prvej časti stále prší. Že v druhej máme súdnu nespravodlivosť a scény z ktorých vás ide rozhodiť a tretia v sebe nesie poetiku. Páčilo sa mi to a som odhodlaný pozrieť aj iné Akinové diela. (18.02.2020)

Německo-turecký režisér Fatih Akin se k problematice složitého postavení Turků v západní evropské společnosti vyjadřuje už poněkolikáté. Vsadil na Diane Kruger, která si své odmakala i v Hollywoodu, ovšem herecké kvality ukazuje spíš na evropské scéně. Její hrdinka má za sebou očividně bouřlivější minulost, nicméně ona i bývalý dealer drog, jinak turecký imigrant dnes platí za spořádanou hamburskou rodinku, kterou doplňuje bystrý synek. Jenže parta neonacistů nastražila výbušninu s hřebíky a naše hrdinka se musí vyrovnat s obrovskou ztrátou. Je to patřičně mrazivé a na převrácených soudních faktech jasně vidíme, o co tvůrcům šlo. Zejména v prostřední části je nicméně scénář trochu slabší, na leccos rezignuje, což koresponduje se samotným verdiktem soudu. Přichází artovější/meditativnější závěrečná třetina o morálce jedince, která má své kvality, ovšem úplně neladí s přemýšlením hlavní hrdinky. Tápeme tedy trochu mezi psychologickým dramatem a komorní kriminálkou, a pro někoho finální jednání ústřední hrdinky shodí předešlé dění. Tak či onak, Kruger je skvělá. (22.05.2018)

Tak nám Fatih Akin nakrútil najpriamočiarejší a najkomerčnejší film kariéry (aspoň podľa toho, čo so od neho doposiaľ videl). Inými slovami tu máte klasickú revenge story, ktorá sa až tak extra nelíši od tých najklasickejších revenge stroies pre najširšie publikum. Všetko by sa to samozrejme v realite odohrávalo odlišne, v zásade si myslím, že z celého súdneho procesu by sa dala urobiť aj trojhodinová napínavá súdna dráma s viacerými zvratmi. Takto predovšetkým v tejto na rýchlo zbúchanej prostrednej pasáži pôsobia všetci ako mierne, až pokročilo retardovaní a ako by to chceli mať hlavne rýchlo za sebou. Najväčším kladom tak nie je Akinove poukazovanie na problémy, ktoré sú každému jasné, ale postupné vciťovanie sa do hlavnej postavy, čo je ale viac zásluhou Diane, než priemerného scenára. Koniec potešil. (07.10.2018)

Na rozdíl od kolegů se nebudu rozplývat nad herectvím Diane, protože ukaž mně film, kde tahle německá kráska zahrála špatně, zde měla díky scénáři takový prostor, že i posledním bezvěrcům došlo, která že z hereček je bohyně. Krom hereckých výkonů, ale je to i skvěle napsaný scénář a především mistrovská práce režie a kamery. Jako příklad uvedu, scénu kdy je Diane v poli sama se svými myšlenkami v tu chvíli bylo souznění s hlavní hrdinkou absolutní. Je to velmi silný příběh, podtržený dokonalou filmařskou precizností mistra Akina. Nechci víc prozrazovat, protože totální neznalost v tomto případě umocňuje totální zážitek. (09.07.2017)

Diane Kruger stačí, aby jí vynechala menstruace a mluvila svojí rodnou němčinou a hned je z ní strhující herečka. Film je rozdělen do tří dějství. První pojednává o bombovém útoku na její rodinu v Hamburgu, oplakávání jejího tureckého manžela, ano, pochopili jste správně, šlo o rasistický čin, a malého syna, až po podřezání žil. Útok nám režie nedopřeje, vidíme jen zdevastované místo činu. Tahle část je působivá díky uvěřitelným emocionálním prožitkům Krueger. Druhé dějství je jiné. Ocitáme se v soudní síni, je rozkryta neonacistická globální síť, dva její údajní členové, muž a žena, vstanou před soudem, strhne se právnická přestřelka, podezřelí z atentátu opouštějí síň pro nedostatek důkazů. Vše je věrohodně a zajímavě zprostředkováno. Ve třetím dějství cestujeme s Kruger do Řecka, kam se uchýlili nepotrestaní mezuláni. V tomhle dějství jde hlavně o to, abychom zjistili, zda má hlavní zkoušená hrdinka na to sprovodit podobným způsobem, jakým atentátníci zlikvidovali na začátku její rodinku, pachatele zvěrstva. A jestli se Kruger vrátí menstruace. Ještě je důležité napsat, že kladné postavy nejsou úplně čisté lilie, Krueger bere drogy, její manžel má za sebou minulost obchodníka s narkotiky. Film to nutně nepokládá za negativum, jde mu hlavně o spravedlivou kompenzaci trpící hlavní aktérky. Diane Kruger slevila ze své přitažlivosti, nasadila ztrhanou tvář, přidala nějaké to tetování a šprechtila německy, až byla vlastně tím nejvrcholnějším z celého filmu. Akčnosti se nedočkáte, v celém filmu je jen jeden výbuch. Ale kupodivu jsem se nikterak nenudil. Režisér Fatih Akin dosáhl realističnosti, občas ji ale neudržel, v závěrečné fázi ji razantně odhodil. Ale na tom určitě nevidím nic špatného. Určitě se najdou sporná místa - podivná neprůstřelnost alibi před soudem, představitelé neonacistů mně vizáží neonacisty v ničem nepřipomínali, na co menstruační krev a proč vlastně cestovat do Řecka. A film nemá úplně atraktivní kino rozměr, spíše koketuje s televizními prvky. Ovšem celkově i německá kinematografie dospěla k natočení poutavého dramatu. Rosamunde Pilcher měla naštěstí volno. 9/10 (08.06.2018)