Drž si šátek, Tatjano

Nadherna Finska road movie napriec Finskom v rezii Aki Kaurismakiho /Calamari Union, Smlouva s Vrahem, Stiny v Raji/. Vyborne dialogy, nadherne exteriery a hlavne herci ako Matti Pellonpaa a Kati Outinen drzia film vo vysokom nadpriemere. Ak chcete kvalitnu mimohollywoodsku filmarinu "se vsim vsudy", Kaurismakiho film Pida Huivista Kiini, tatjana je prave pre Vas. osobitne zdoraznujem fakt, ze Finsko pocas Studenej Vojny tvorilo sedu zonu medzi ZSSR a NATO. Finsku neutralitu garantoval Sovietsky Zvaz jadrovymi zbranami a Fini na oplatku nedovolili postavit US vojenske zakladne na svojom uzemi. preto ta seda zona - boli tu bezne vidiet auta Volgy vedla starych americkych aut + par ceskoslovenskych Skodoviek. 98 % (14.06.2016)

Aj cesta môže byť cieľ, spieva skupina Mňága a Žďorp a zo severu Aki Kaurismäki nôti: Aj cesta tichom môže byť cieľ. Tichom, cigaretovým dymom a počúvaním rock´n´rollu. Na dreň osekanými dialógmi, v ktorých slovný pozdrav miesto nemá, len čistá účelnosť, prerastajúca lakonickosťou odpovedí až k absurdite. Ako keď sa recepčná motela opýta štvorice cestovateľov: "A chcete izby dvojposteľové, jednoposteľové alebo prístelky?" a odpoveďou je prosté, jednoznačné a nerozvíjajúce sa: "Áno". Ak sa k tomu pridruží kalíštek vodky, celá fľaška, fľašky alebo hektolitre kávy (podľa preferencií), je jednoducho vymaľované. Potom už ani nemôže byť pochýb, že sa ide smerom na Rusko. Nuž a celkom dobre si viem predstaviť, že ak by som v kaviarni popisoval jednému z hrdinov svoje interpretácie filmu, len by si výdatne srkol kávy, po dvadsiatich minútach ticha kukol na mňa a povedal: "Tá káva je zrúcanina.". (26.07.2014)

Podivuhodná roadmovie, oslava rock’n’rollu a rockerů, pocta kafi a vodce, film ve kterém se víc pije a kouří než mluví, subtilní romance Reina a Taťány, klasika Akiho Kaurismäkiho, úžasný výkon Mattiho Pellonpää. Zároveň ale film, ke kterému se velmi těžko hledá cesta. Kdysi ve čtvrťáku ve studentském klubu jsem odcházel krajně znechucen a děsně zklamán, ale teď, po čtyřech letech a se znalostí dalších Kaurismäkiho filmů, už mě tenhle film okouzluje svou poezií. PS V klubu byl uváděn jako "povinný" film pro všechny obyvatele Hradce Králové. Ale slyšet jak Reino zkomoleně říká, že byl kdysi v Hradci Králové a nechápe, proč se všichni lidi z autobusu plného vodky chodili dívat na jakési ruiny, mi zas tak důležité nepřijde. (13.06.2007)

Aki Kaurismäki má krásnou úchylku. Dovede natočit film o lidech, kteří nic neznamenají, nic nedělají, pouze chlastaj a kouřej. V tomto případě jsou to ještě impotenti. Matti Pellonpää, legendární finský herec je v tomto road movie neskutečně skvělý. Většinu filmů vypínám po 14. minutě, tady jsem po tom ani jednou nezatoužil. Co ti mlčenliví blbci ještě poserou? "V 62. jsem byl na lyžích v Československu. Pak nás vzali na nějakou zříceninu do Hradce Králového. Proč se kodrcat až sem, zřícenin máme dost a autobus byl plný vodky." (14.10.2012)

To nejšmrncovnější, nejcoolovější a nejsexovější road movie, jaké si umíte představit. Dva liboví frajeři (z nichž jeden je navíc fakt hustej rocker v epesním křiváku a tesilkách), sbalí při své divoké jízdě nablýskanou volhou finským venkovem dvě luxusní ruské roštěnky (vlastně jedna je z Tallinnu a druhá z Alma-Aty), no a pak už nic nebrání tomu, aby to spolu nekompromisně rozjeli v nezkrotné a nespoutané finské čtyřce. Pro nepřipraveného diváka asi shock, pro znalce a labužníky filmová delikatesa. (12.02.2015)