Thelma

Že by norská odpověď na Kingovu/De Palmovu Carrie? Eili Harboe (zajímavá tvář, rád bych ji viděl i v něčem dalším) hraje dívku, která vyrůstala izolovaně (v ultra-náboženském prostředí) a po příchodu na univerzitu v sobě objevuje netušené, tajuplné schopnosti. Film mě nadchl tím, že je - bacha spoilery! - otevřen dvojímu čtení: a) mohl by být metaforou coming outu: totiž, jak komplikované může být s tímhle rodinným backgroundem nalézt sám sebe... ale v posledku nic není nemožné; b) stejně tak ale může být pravda na straně rodičů, a Thelma je v přízní s ďáblem a musí být i nadále izolována (jelikož se nikdy nedozvíme, jestli vztahy, které má se svým okolím, nejsou manipulovány jejími schopnostmi). Nejen Lars von, ale očividně i Joachim si zaslouží být sledován. 80 % (25.02.2024)

Těžká vykrádačka Carrie, kde tvůrci vyměnili americké kulisy za norské a jednu křesťanskou matku za životem zkoušené rodiče. Celé to pak jen doplnili o hodně nezdravý lesbický vztah a zahalili do snových výjevů plných symbolů a metafor. Až na orgasmus, co rozhoupe celou operu se tady žádný zázrak nekoná. (10.01.2018)

Není Trier jako Trier aneb v Norsku otevřeli první sexshop pro křesťany. Jablko z Ráje tam sice nemají, ale hada-pokušitele seženete v pohodě. Mladá a (překvapivě depilovaná) křesťansky založená slečna Thelma má záchvaty, podobné epileptickým, z toho, že své kamarádce nemůže vyhovět v sexuální oblasti. Podobenství hada a ptáka má psychickou inklinaci k mužskému pohlavnímu orgánu. Pořádné nadpřirození by tedy vyřešilo její nadpřirozené výjevy. S tím ale zásadně nesouhlasí režisér a dvě únavné hodiny hledá, jak by diváka oslnil. Co ho vedlo k natočení této nebetyčné píčoviny, je celkem zjevné: a) viděl Carrie, b) miluje filmy Darrena Aronofskyho, c) psychicky se na něm podepsaly nedělní bohoslužby. To von Trier by naservíroval přinejmenším explicitní cestu do dívčího klínu, Joachim servíruje modlitby, snůšku paranesmyslů a nudu. A ke vší škodě tlumí sexappeal hlavní herečky, neb Eili Harboe je materiál, se kterým se dá pracovat. Takže tenhle norský výjev pomateného tvůrce a obdivovatele biblických dějin můžete s klidem vynechat. O horor se to sotva otře, na psychologický film je to nepůsobivé. Solidně nasnímané a herečka v hlavní roli se snaží. Víc nic. Ke všemu protivně náboženské. 2/10 (05.08.2018)

Úvodní scéna nechá málokoho na pochybách, že nepůjde o běžné rodinné drama. Krajina ponořená do sněhu, otec, děvčátko v červeném oblečení, laň, puška. Thelma je Carrie. Tedy, není zcela Carrie, ale určité podobnosti se najdou. Thelma ovládá jisté síly. I když se nejedná přímo o telekinezi, zvláštní psychické schopnosti tu jsou. Rodinné zázemí je podobné jako u Carrie - přísná výchova ve jménu Boha, jako by Thelma úpěla pod knutou Ďábla. Jak dívka pátrá po tom, co se sní děje, odkrývá divákovi svoji minulost, ve které je nejedno tajemství. Psychologické mysteriózní drama je seversky pomalé, avšak nenudí. Jako rudá nit se vine celým příběhem podivný neklid, temné mrazení, kdy čekáte, jak se vše najednou zhroutí nebo exploduje. Snové scény mají zvláštní kouzlo, zejména ty s vodou. Symbolika barev, smysl pro detail, ptáci. Samozřejmě vše dopadne špatně, což je fajn. (24.11.2018)

Niečo pre skalných priaznivcov severskej kinematografie. S niečím tak zvláštnym, ponurým, dramaticky hlbokým no zároveň i s emotívne precíteným filmom plnom krehkej symboliky a zvláštnej obrazovej metafory môže prísť naozaj len severská produkcia. Zo začiatku osobná dráma hlavnej hrdinky s dôrazom na pocity duševnej prázdnoty a samoty a nakoniec temný thriller, dokonca s nádychom psychologického hororu. A to všetko spolu v jednom hrnci funguje priam bravúrne. Na škodu môže byť iba ak tak príliš pomalé tempo, hlavne zo začiatku, chce to čas prispôsobiť sa tejto krehkej nádhere. Joachim Trier opäť raz zabodoval, silný nadpriemer. 85/100 (22.12.2017)