Nesnesitelná lehkost bytí

Opět jsem byl přinucen porušit svoji zásadu a ohodnotit odpad! z mnoha a mnoha důvodů, z nichž uvedu jen některé, protože bych mohl psát několik hodin. Jsem nadšený příznivec Milana Kundery a dlouho jsem nechápal, proč zakazuje adaptace svých děl a je tak zaujatý právě proti tomuto filmu, který je pravděpodobně důvodem jeho zákazu. Poté, co jsem tento film viděl, pana spisovatele chápu a naprosto s ním souhlasím, i když je to pro všechny jeho fanoušky velká škoda. Za prvé, během celého filmu jsem ani na okamžik neměl pocit, že by se mělo jednat o film o Česku, Češích a v Česku, za druhé, postava Terezy byla v knize vykreslena úplně jinak, byla to slušná, citlivá žena, trpějící pouze v důsledku toho, že pocházela z nuzných poměrů, což bylo umocněno ještě drsným přístupem vlastní matky, ve filmu jsem měl pocit, jako by Binoche předváděla nějakou poloidotku, věčně ubrečenou a zralou na léčení na psychiatrii, za třetí, zajímalo by mě, zda některý divák, který nečetl knihu, pochopil, od koho Sabina v závěru obdržela dopis oznamující smrt Tomáše a Sabiny, za čtvrté, Franz ve filmu byla naprosto zbytečná postava, kdyby tam nebyl, nikomu by asi nechyběl, za páté, Sabina přeskočila z Ženevy až do USA, takže Paříž byla asi pro Kaufmana zbytečná a nedůležitá, za šesté, Pavel Landovský byl jako téměř v každém filmu, ve kterém se objeví, nesmírně trapný, vzezření opilého hňupa sem opravdu nepatřilo, za sedmé, scéna, kdy Tomáš odmítá podepsat odvolání svého článku byla absolutně přistřižená za vlasy, za osmé, Daniel Day-Lewis si údajně vždy pečlivě vybírá role, nechápu, proč se rozhodl tentokrát tak špatně. Mám názor, který sdílím s mnoha lidmi - slavná literární díla jednotlivých států by měli točit režiséři těch států, ve kterých ona literární díla vznikla a zvláště Američani by se neměli srát opravdu všude. Neustále myslím na to, jak by dopadl film, který by natočil český režisér s českými herci, případně postavu Franze by hrál cizinec. Například Vladimír Michálek, Jiří Menzel nebo Viktor Polesný, Tomáše hrál Ivan Trojan, Tomáš Matonoha nebo Saša Rašilov, Terezu Klára Issová, Tereza Brodská nebo Barbora Seidlová a Sabinu Linda Rybová nebo Tatiana Vilhelmová. Bohužel, pan Kaufman si musel něco dokázat. (13.07.2008)

Vlastně docela kontroverzní film, tahle Kaufmanova adaptace Kunderovy geniální knihy. Pro neznalé skvostné literární předlohy zřejmě bude fungovat, snímek je kompaktní a díky akcentu na milostný trojúhelník Tomáše, Terezy a Sabiny a na historický kontext i fenomén emigrace zprostředkuje zřejmě i celkem homogenní vjem (má plno velmi silných míst - třeba použité archivní černobílé materiály o srpnových dnech z dokumentu Jana Němce). Pro znalce Kunderova stěžejního románu ale vzniká jistá disharmonie - snímek nemá skoro nic společného s původní předlohou vyjma dějové kostry, zmizely nejenom metafyzické úvahy o smyslu života, odkazy k Nietzschemu a jeho idee věčného návratu, Parmenidově dualitě, Beethovenově poslednímu kvartetu, fenoménu lehkosti a tíhy bytí, avšak především zmizela celá Kunderova koncepce velkého literárního mýtu, složitě budovaná kompozice a struktura díla, jeho postmoderně vševědoucí vypravěč - glosátor, celá ta atmosféra středoevropského prostoru zasazená do dobového kontextu, prostě zmizel celý ten bohatý Kunderův narační svět... Zbyl sice docela slušný, až nadprůměrný americký film, v němž ale namísto hlavního hrdiny - Kunderovského ,,vzpěrače metafyzických závaží", existenciálně nezakotveného člověka, věčného pochybovače, vidíme zplošťující filmovou optikou intelektuálně založeného donchuána a možná až erotického štvance. Otázkou je, jestli by byl plnohodnotný převod vůbec možný, každopádně ten tolikrát proklamovaný ,,filmový divák" to však takhle asi chce snad i vidět... (27.05.2007)

Nechcel som si nechať ujsť vidieť D. D. Lewisa šoférovať škodu 100 a akosi automaticky som dúfal, že predvedie jeden zo svojich tradične nezabudnuteľných hereckých výkonov. Bohužiaľ pán doktor väčšinu času strávi v posteli a vyšetrovaním ženského tela. Hluchých miest je tu až priveľa a stopáž takmer tri hodiny je poriadne prestrelená. Scény okolo okupácie v Prahe a vydieranie komunistami je presne to, čoho sa mal film držať. Akonáhle idú tieto témy bokom, film zatemní nuda a erotika na tom nič nezmení. S Generálom Nilom kvôli podpisu vyhlásenia zametali úplne ináč...60%. (07.12.2012)

Přesto, že je Kaufman hodně důsledný a předkládá i pro českého diváka reálně vypadající české předměty (dopis je nejen psán v češtině, ale je i velice blízko tomu, jak ho pak Sabina interpretuje), film prostě není český. A je to překvapivě dobře. České zpracování Kundery by se soustředilo na tři ústřední postavy, jejich hořko-sladkou iterakci a tím by byl determinován celý snímek. Kaufman modeluje Československo počátku sedmdesátých let dvacátého století, nehledá šeď v exteriéru, do interiérů dokonce vnáší hravost, ale noří se hloub a probádává, jsa veden Kunderou, šeď mezilidských vztahů. Kaufmanovo pojetí je hodně Kunderovské, mírně plačtivé, trošku nabubřelé a hodně opovrhující Kunderovou bývalou vlastí. Za vše stačí zmínit podprahové sdělení, že pokud chcete mít kamaráda, jemuž můžete bezvýhradně věřit a vše mu sdělit, musíte si pro tyto účely pořídit prase. Záměrně je zde vzorem toho čistého právě prase. Druhým hodně bolestivým políčkem do české tváře je postava inženýra. Kdo by mladému Stellanovi odolal, že? Jenže je skutečně tím, za koho se prohlašoval? A hýbaly závěsem skutečně jen vzdušné proudy? Pan inženýr byl vlastně spouštěčem druhého přesídlení Terezy a Pavla včetně všech důsledků tohoto přestěhování. Sabina, žena s kloboukem po dědečkovi, dokázala uniknout. I když se jí v závěru Kaufman věnuje krátce, není možné si nevšimnout, že dříve hravá, usměvavá Sabina, plná života a chuti nasadit si klobouk, náhle povadla. Místo klobouku si nyní nasazuje frustraci. (06.07.2023)

Tak zaprvé, srovnat tenhle film se "Vzpomínkami na Afriku" (viz Jeanne) je nesmysl. Tím se nenechte zblbnout jako já :) Ač se film přímo dotýká doby kterou jsem prožil, tak ve mně nevyvolal nějakou větší odezvu (možná proto, že mě svou délkou téměř uspal :) ... Nic proti erotickým scénám, ale tady je jejich množství dost zbytečné. Taky citové "psí" vydírání si mohli tvůrci odpustit. Prostě - průměrný film, který chtěl být něčím víc, než nakonec je. (10.03.2004)