Réžia:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrajú:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Nesnesitelná lehkost bytí" je milostný příběh, začínající během Pražského jara - "omračující liberalizace komunismu", která byla rozdrceno ruskou invazí v srpnu 1968. Tomáš, slibný mladý neurochirurg, je svobodný mládenec a chronický sukničkář, který v milostných záležitostech vyznává takovou filozofii, že z jeho života musí být vyloučena veškerá láska. Se svými dlouhodobými milenkami se setkává pouze občas a nikdy nestráví celou noc se ženou. Proti všem svým milostným zásadám se Tomáš ožení s Terezou, ale pokračuje v předchozím milostném vztahu se Sabinou, neovlivněn závazkem lásky... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (223)
Nejrozporuplnější film... Román Milana Kundery, tou dobou již Francouze pocházejícího z Československa, popisující příběh chirurga a fotografky z Prahy, kteří se po Srpnu 1968 vydají za přítelkyní do Švýcarska, byl obsazen mladou Francouzkou Juliete Binoche a Britem Danielem Day-Lewisem, ale i jinými - Dánem Stellanem Skarskardem, Čechem Pavlem Landovským, Holanďanem Derekem de Lintem a Švédy Erlandem Josephsonem a Lenou Olin, v kameře Bergmanova (a Tarkovského či Allenova) Svena Nykvista, při scénáři (Formanova, Bunuelova, Schlöndorfova, Wajdova) Francouze Jeana-Clauda Carriéra i výpravě Francouze Pierra Guffroye (od Bunuela, Bressona, Polanskeho), a všude zní dost Janáčka, ale výsledek je v produkci (sice Formanova) Američana Saula Zaentse po vzoru režiséra Phillipa Kauffmana až moc americký... Složitě se o tom uvažuje. Nikdy to nepochopím. Moc slavných jmen je na škodu. Výsledek je asi v tom, že vyhrál Kundera, protože jeho text se nedá vyrovnaně zfilmovat. ()
Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. ()
Bravo, bravo, děkuji za skutečný umělecký zážitek ! Skláním se před všemi zúčastněnými herci (včetně Pavla Landovského), protože mi nedali možnost vydechnout, ačkoliv se nejedná o žádnou strhující akci, ani vodopád emocí. Ale možná i právě proto jsem tak nadšen, protože jsem zjistil, že i zdánlivě banální příběh může být natočen s maximální mírou citu a porozumění pro to, co chtěl autor předlohy (Kundera) světu sdělit. ()
Tak zaprvé, srovnat tenhle film se "Vzpomínkami na Afriku" (viz Jeanne) je nesmysl. Tím se nenechte zblbnout jako já :) Ač se film přímo dotýká doby kterou jsem prožil, tak ve mně nevyvolal nějakou větší odezvu (možná proto, že mě svou délkou téměř uspal :) ... Nic proti erotickým scénám, ale tady je jejich množství dost zbytečné. Taky citové "psí" vydírání si mohli tvůrci odpustit. Prostě - průměrný film, který chtěl být něčím víc, než nakonec je. ()
Těžko říct ,jak by film působil pokud bych neznala knižní předlohu. Takhle jsem si projektovala do postav všechno ,co o nich z knihy vím a myslím si ,že jsem jim díky tomu více rozumněla. Možná až tolik ,že oni to ani nehráli :-). Ale je pravdou ,že třeba Tomáše jsem si představovala jinak a ne jako "honícího se uslintaného psa" a taky nějak mi úplně neseděla zpočátku naivní až "blbá" Tereza. No když o tom tak přemýšlím v žádném případě nedosahuje film kvalit nádherného Kunderova díla ,ale přesto je to snímek velmi dobrý a ač trvá tři hodiny ,já si ani na chvilku nevydechla. A to je co říct a také je to možná díky skvělé Nykvistově kameře. ()
Galéria (43)
Zaujímavosti (19)
- Snímek chtěli tvůrci natáčet v Praze, kde se odehrávají klíčové pasáže z roku 1968. Nebylo jim to umožněno, takže pražské scény vznikly nakonec v Paříži a Lyonu. (cariada)
- Autor predlohy, Milan Kundera, sa o filme vyjadril, že má s duchom románu aj s duchom jeho postáv pramálo spoločného. (MontyBrogan)
- Výkon Juliette Binocheové zapůsobil na Stevena Spielberga, který jí okamžitě nabídl spolupráci na filmech Schindlerův seznam (1993) a Jurský park (1993). Binoche obě nabídky odmítla. (Olík)
Reklama