Nesnesitelná lehkost bytí

tak toto je skvostné dílko! Tleskám P. Kaufmanovi za jeho převedení Kunderovi literární předlohy na filmové plátno. Nevím proč se samotnému Kunderovi film nezamlouvá. Já osobně jsem četl jak knihu, tak viděl film a líbili se mi obě varianty! Nesnesitelná lehkost bytí je milostný příběh, začínající během Pražského jara, které bylo rozdrceno ruskou invazí v srpnu 68 mezi Tomášem ( mladý, slibný neurochirurg, chronický sukničkář, který do " vztahu" nikdy neplete city a nezná slovo láska, se svými milenkami se setkává pouze občas a nikdy s nimi netráví celou noc až do rána), v podání excelentního Daniela Day- Lewise, který tu podává opravdu obdivuhodný výkon ( přesně vystihl charakter jeho složité postavy, to obrovské množství vnitřních rozporů) a Terezou ( v podání nádherně křehké Juliette Binoche.) Už tak nádherný dojem z tohoto snímku ( pro mě ) ještě umocňuje nádherně smyslná Lena Olin. Úplně jsem D. Day- Lewisovi záviděl :o( To erotické dusno, které prostupovalo napříč celým filmem bylo opravdu znameniťě podané! Parádní filmový zážitek! Plných 5*! A už teď se těším až film shlédnu znovu! (18.11.2008)

Když jsem to před léty viděla, měla jsem pocity dost rozporuplné. Když jsem přelouskala Kunderovu předlohu nejprve anglicky a letos konečně česky, nic se na tom nezměnilo. Hodně věcí na filmu může zaujmout a také zaujme, ale ve mně nic zásadního neprobudil. Příliš mnoho věcí je naťuknuto a poté opuštěno bez dalšího vysvětlení a divák často v pohnutkách a jednání postav beznadějně tápe a nerozumí jim. Příkladem budiž samotný vztah Tomáše a Terezy (a Sabiny) nebo jejich návrat z emigrace. A tak v nás vzdor vynikajícím hercům (Daniel Day-Lewis šel při svých obvyklých pečlivých přípravách na roli tak daleko, že se učil česky) neustále a nepříjemně roste pocit, že jsme mimo mísu. I zobrazení českých reálií ve mně budilo spíš rozpaky než co jiného, protože některé scény z předsrpnového Československa působí dojmem, že se odehrávají v carském Petrohradu, a venkov pro změnu dojmem bukolické naivity kombinované s buranstvím. Naproti tomu konec, který znamená pro spoustu filmů pád z výšky, na mě docela zapůsobil. Není to špatný film, to vůbec ne, ale dusí se vlastním příliš velkým soustem. (28.07.2007)

Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. (15.11.2006)

Ten konec pohřbil jakékoliv ambice na skutečně velký film, kterým by Nesnesitelná lehkost bytí určitě chtěla být - kýčovité vyobrazení venkova coby oázy klidu a štěstí, přepatetizovaná vedlejší epizoda se psem, oslava prostého venkovsho člověka (nevím, zda to byl autorův záměr, ale rozhodně to tak vyznělo) a neúměrná natahovanost degradují film na průměrnou a nezvládnutou záležitost. Knihu si určitě rád někdy přečtu, k filmu již se vracet nehodlám. (19.11.2006)

Jednoduché, ale velmi působivé psychologické drama s nádechem erotiky a historickým pozadím, které je brilantně zvládnuté (vzhledem k tomu, že se jedná o hollywoodský film) a minimálně už jen kvůli němu by NLB měl vidět nejen každý filmový nadšenec, ale i každý Čech. Kromě oné "historie" a nesamoúčelných erotických scén jsou hlavními devizami Kaufmanova snímku především naprosto precizní herecké výkony, jak mých (IMHO nikdy neselhávajících) oblíbenců Day-Lewise a Binocheové, tak, dá se řici, i všech ostatních. I když asi nejvíce samozřejmě potěší přítomnost živelného Pavla Landovského. Hodně mě taky potěšila závěrečná scéna. Nesnesitelná lehkost bytí je film, který se opravdu vydařil, velmi dobře uspokojil moje očekávání a já se k němu určitě brzy zase rád vrátím. 90 % (25.08.2004)