Jak to dopadlo!?

Soukup je vážně masochista a Honza Musil jeho dvorní šašek. Kolik ti dva spolu už natočili podobných sračkoidních pořadů a pořád je to baví „zas a znovu“. Jednou za čas „když to na mě zas přijde“, omylem přepnu na Barrandov a zbytečně ztratím pár hodin svého života, jen abych si dokázal, že žijí ještě větší kokoti, než znám ze svého okolí, nebo než jsem já sám… (08.01.2020)

Ač nerad, musím uznat, že Jaromír Soukup ví, jak na to. Jeho stanice šíří mezi prostý lid neuvěřitelné sračky, které musí mít velmi dobrou sledovanost, díky tomu přibývají po značkou TV Barrandov stále nové kanály (přímo stoky), jež je třeba naplnit dalšími splašky. A tady přichází ta velká myšlenka zcela "nového" pořadu, kdy se na už odvysílanou přehlídku příšerných výkonů (záměrně nepíšu hereckých) vystupujících jedinců a exhibicionismu stárnoucího homosexuála, jediného spravedlivého a charakterního moderátora Honzy Musila, který neustále používá výrazy, jimž zjevně nerozumí a slovní spojení, či celé věty, které nedávají smysl, naroubuje pětiminutové zakončení (ideálně by tady seděl slovenský výraz dokrútka) a hle!, je zase vyděláno. Na závěr jsem si připravil věty s několika Honzovými oblíbenými výrazy. Byť se to fanouškům TV Barrandov nebude líbit, musím při vší úctě prohlásit, že jde pouze o zoufale odporný upgrade. Chtěl jsem to celé něčím zlehčit, ale to prostě není možné... (19.06.2018)

to je ale zaujímavé, ako sa radi vyjadrujú tí, čo sa tvária, že to vlastne ani nepozerajú. Hm. My na Slovensku Vám Honzu Musila aj Zdenka Trošku, aj Járu Cimrmana závidíme,. Áno, troška iní, ako ostatní, ale dosť košatí. A ako mi tu tých 50 hodnotičov a la odpad vysvetlí sledovanosť vašich nebezpečných vzťahov takmer na hranici 2.000.000 rozumej dvoch miliónov ľudí, ktorých to bavilo? Mierne bezohľadné sa tu teraz päťdesiat hejterov ošíva a nadraďuje sa. Nič tým nezmeníte. Ten formát úvah a modelov situácií nahradil nefungujúce psychologické poradenské  zastúpenie v Čechách, a je zároveň taký obsiahly,  že si ho radi pozrú aj Slováci. Normálne sa to dá slušne pozrieť, nehanbite sa veci priznať. (16.06.2023)

Musil jsem chytit Musiliózu. Musilióza = prudká alergická reakce na všechny pořady, ve kterých se objeví oslizlý podvýživený padesátiletý plešatec s homo orientací jménem Jan Musil. Sta(de)bilně uvádí vlastně jen dva, ale i to stačí, aby se ze sangvinika stal cholerik. Tento jakýsi "sequel" k pořadu Nebezpečné stahy řeší vážně i nevážně, nejčastěji ovšem gej konejšivou formou, zinscenované post-trable špatně hrajících herců z rozbořených oblastních divadel, kde repliky nahazují myši, šváby, blechy a jiná přítulná zvířátka. Zabitý čas v třičtvrtěhodinovém tlachání na MoriBarrandovusu, tedy na televizní stanici, na které se ještě neobjevil normální pořad pro normální diváky. Jak to dopadlo je nasnadě. Všichni duchapřítomně posprejovali moderátorovi obličej a byl klid. Tedy jen do doby, až se vyhubená Musilióza zase vyskytne někdy někde znovu. Tehdy boj začne nanovo. Záhadou jen zůstává, jaká sorta diváků se Honzy Musila ptá, jak jednotlivé příběhy Nebezpečných stahů dopadly. Nechce se věřit, že může být někdo tak zatraceně naivní, že nerozpozná divadelní představení podřadné kategorie. To bude tou neléčenou Musiliózou. Tohle si nezaslouží jediné procento, jediný bod. 0/10 (11.06.2017)

Nejhlubší dno jakékoli televizní tvorby, jaké jsem si až do vzniku této píčoviny neuměl ani představit. Ačkoli nejsem člověk, který by někomu přál něco zlého, tak se zřejmě všichni shodneme, že ten buzerant Musil by měl za účast v téhle píčovině na věky věků kouřit v pekle čertům čůráky, přičemž by někde v pozadí Satan klátil Soukupa. [0 %] (11.01.2021)