The Golden Eels
Réžia:
Karel KachyňaScenár:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Vladimír Menšík, Slávka Hozová, Rudolf Hrušínský, Martin Mikuláš, Radoslav Brzobohatý, Eliška Balzerová, Tomáš Murdych, Michal Vejrostek, Zdeněk Martínek (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Čistá a zasněná řeka Berounka a prosté zážitky šťastného dětství s tatínkem, maminkou a dvěma bratry, tak začíná poetický film K. Kachyni na motivy povídek Oty Pavla "Jak jsem potkal ryby". Dětství, v němž hraje roli tatínkovo fanfarónství, maminčina péče a řeka. K rybaření je malý kluk, nazývaný Prdelka, přitahován tatínkem i převozníkem Proškem, a je to také tahle záliba, která pomáhá chlapci a jeho mamince přežít poté, co byli tatínek se staršími bratry odveleni do koncentračního tábora… (Česká televize)
(viac)Recenzie (219)
Smrt krásných srnců lepší.. Ještě se mi nestalo abych Menšíkovi nevěřil, tady se to stalo.. krásná Fischerova hudba... ()
Z dvojice Pavlovych pribehu me zasahla o neco vice Smrt krasnych srncu avsak Zlatym uhorum nemuzu vytknout sebemensi chybicku, jednoduse proto ze zadnou nemaji. Silny, emotivni a dojemny pribeh s velmi osobitou a krasnou atmosferou je to co dela tento film tak vyjimecnym a hodnotnym. ()
Nejkrásnější film který jsem kdy viděl, skvelé obsazení V.Menšík, R.Hrušínský,J.Císler. ()
Jeden z nejkrásnějších českých filmů... alespoň pro mě. ()
Popis filmu „poetický“ sedí úplne presne. Film ma dostal do stavu, keď máte tendenciu privrieť oči a aj vy sa ocitnete vo svojom najromantickejšom detstve, ktoré ste strávili na dedine u starých rodičov a všetko zakázané bolo dovolené. Menšík, Hrušinský, Balzerová dali filmu tretí rozmer. Mali v sebe akúsi auru a dávali deťom nielen radosť z prežívaných momentov, ale aj cenné posolstvá. Druhý podtón filmu - odohráva v časoch, keď nastupujú k moci nacisti. Oceňujem, ako sú tieto dve fázy detstva „Prdelku“ prepojené. Martin Mikuláš zahviezdil v detskej úlohe skvostne. ()
„Běžte, plujte až do Sarkasovýho moře…" Přestože jde v případě tohoto Kachyňova prvního zpracování povídek Otty Pavla "jen" o televizní počin, musím říct, že mi svou poetičností a lyrikou přijde možná i krapet kvalitnější než Kachyňův pozdější film Smrt krásných srnců. Odpovídá tomu i charakter hudby Lubomíra Fišera. Nic naplat Kachyňa byl vážně "hotovej umělec " a tenhle film "to je koncert, jako Kubelík" ()
Moc příjemný filmeček. Kachyňa měl opravdový cit pro poetické ztvárnění jakéhokoli příběhu a v případě inspirace povídkami Oty Pavla to platí dvojnásob. Sympatický Martin Mikuláš v roli "Prdelky" a mnoho výborných českých herců. ()
Všechno, co mi tak nějak chybělo nebo nesedlo na Srncích, tak to jsem tady našel v plný parádě a přirozeně poetický kráse. Nic vyumělkovanýho, nic nucenýho, a přitom je to zajímavý a silný jako málo co. Tohle! je filmová poezie přesně podle mýho gusta... a ta Fišerova hudba tý poetičnosti jenom přidává, ale to asi nikoho nijak nepřekvapí. Pro mě jako diváka to každopádně bylo mnohem přístupnější, srozumitelnější a bližší než Srnci - možná i kvůli tomu, že spoluscénáristou byl sám Ota Pavel, možná proto, že Menšík je prostě herecky úplně jinde než Heřmánek. Třeba do Srnců jednou dorostu, já to nijak hanět nechci, ale Úhoři jsou prostě pro mě osobně ne o ligu, ale o dvě jinde. Ta klukovská vášeň a fascinace lovem (jak u kluka, tak u táty), ty nádherně srdečný ódy na ryby, ta řeka, zurčení vody, příroda, všechny ty dětský sny a naděje, ale i ten samotnej kontrast s násilím a nesmyslností války jsou tady tak krásně a upřímně vykreslený, že se k tomu těžko dá něco dodat. A děti hrajou taky dobře, tak co víc si přát! ()
Ota Pavel patří již dlouhá léta k mým nejoblíbenějším autorům. A jeho nezapomenutelným poetickým i realistickým způsobem popsané příhody jeho mládí (podobně jako u "Smrti krásných srnců") dovede nesmírně poutavou formou převést do filmové podoby právě jen Karel Kachyňa. A spolu s perfektním výběrem ústředních hereckých postav a hlavně nezapomenutelných hereckých výkonů (Hrušínského, Menšíka, Mikoláše ("Prdelky") i dalších) vzniklo dílo, které oprávněně patří ke klenotům tehdy československé kinematografie stejně jako dílo Oty Pavla patří ke klenotům československé literatury. Přesto, že Heřmánkův tatínek a Vančurové maminka ve "Smrti krásných srnců" jsou rovněž nezapomenutelní, u mne těsně na body celkově vede toto komornější televizní zpracování Pavlovy předlohy. Sportovní terminologií (Ota Pavel měl sport také nesmírně rád) možná v technické hodnotě (příběh) vedou "Srnci" ale v uměleckém dojmu a celkově pro mne "Zlatí úhoři". ()
Vladimír Menšík citujíci z Oty Pavla o řece a rybách jest učiněný hřejivý obklad na srdce každého smrtelníka. ()
Poetické to slutečně bylo. Hlavně díky skvělému Menšíkovi. Skvělé ()
Celkom milo som ostal prekvapený po zistení, že ide o televízny film určený pre deti a mládež... Je pravdou, že film sa točí okolo jedného malého chlapca, ktorý veľmi rád chytá ryby a jeho snom je chytiť zlatých úhorov, ktorí podľa jeho otca určite raz budú tiahnuť riekou. Príbehy okolo tohto chlapca však vôbec nie sú až také detské (odvedenie otca a dvoch bratov do koncentráku, či likvidácia rozviedčíka), preto je vcelku zaujímavé, že sú Zlatí úhori určení detskému publiku. Ináč, páni herci a ich herecké výkony sú jednoznačnou lahôdkou pri sledovaní tohto filmu. ()
Úžasný film o smutné historii!Oceňuji především Kachyňovu brilatní režisérskou práci a také důležité aspekty samotného příběhu!Na příkladu porybného jde vidět, že český národ nebyl národem udavačů!Kdo si toto myslí, nezná dějiny!!!Respekt.. ()
Emocionální tento film je. Ale nebere mě to. 55% ()
Hloubka. Menšík, Hrušínský. Český #Schindler list, ovšem místo továrny jsme u řeky. Poetická romantika v hrůzné době ()
Neuvěřitelné melancholický film, který umí neskonale dobře a nadčasově pracovat s atmosférou jednotlivých scén a daného dobového zařazení. Přechody z dětské naivity až po zhmotnění absolutní reality. Luboš Fišer jako skladatel doplnil jednotlivé scény až mystickou hudbou. K tomu Vladimír Menšík a Rudolf Hrušínský v jedněch ze svých nejlepších rolí. Poetické ve všech směrech a dalece přesahující klasické filmové umění. Ota Pavel tu doslova ožívá ve svých vzpomínkách na své dětství a spolu s ním veškeré jeho emoce. ()
Rybárska poetika na mňa pôsobí len čiastočne. Že sú rybári tichí blázni sa potvrdzuje aj tu ako Menšíkova postava dokáže bez výčitiek takmer zamordovať svojho najmenšieho syna pre svoju záľubu v úhoroch. To bola určite najsilnejšia scéna filmu, keď som takmer nedýchal a mysľou spomaľoval prúd vody. Inak je príbehu vo filme trochu málo, je to akoby len úryvok zo Smrti krásnych srnců, chýbajú dôvody a závery viacerých filmových zvratov. Vojnová dráma je tiež len na pozadí rybárčenia a nemecká armáda vyzerá byť živá vďaka kaprom. Melancholický záver bez uzavretia príbehu bol pôsobivý. –––– Maminko podívej, tohle je koncert! –––– I stateční za chyby platí životem. ()
S citem pro dětskou duši nikoliv však naivně či podlézavě natočený baladický příběh. Tady Kachyňa ukázal své silné stránky. Tímhle se ČSSR kinematografie může chlubit. 83%. ()
Filmová verze knížky Oty Pavla Jak jsem potkal ryby v podání Karla Kachyni je příběhem tří dětí,rodičů a jednoho strýčka a jejich zážitky na vesnici...je příběhem lásky,obětování,citů a hlavně pojednává o válce...Skvělý Rudolf Hrušínský a také Vladimír Menšík kralují tomuto filmu spolu s dětskými herci...dojemné a okouzlující!!!! ()