Už zase skáčem cez kaluže

Skvělý Vladimir Dlouhý v kultovním díle božského Karla Kachyni. Zdeněk Liška opět čaruje a zdobí svou hudbou tento jedinečný příběh. Film o klukovském snění a statečnosti, jež musí čelit krutému osudu. Velké i malé role jsou v perfektním obsazení, ať už jsou to Bořivoj Navrátil a Oldřich Musil ve svých klasických postavách moudrých lékařů, či životní mazáci jako Vladimír Šmeral a Zdeňek Kryzánek. (14.04.2014)

Nepřemýšlel o tom, jestli je třeba statečnosti. A neohlížel se. Vždycky se díval dopředu - s dětskou důvěrou, s pevným odhodláním a s nezdolným optimismem ... na tom se vůbec nic nezměnilo. Kromě toho měl svůj cíl. Byl ještě malý chlapec - a tak se nevzdal. Ani na chvilku ho nenapadlo, že některé cíle mohou být nedosažitelné. Příběh se zvláštní poetikou, který netrpí sebelítostí a dívá se na svět skrz barevná sklíčka. (22.12.2011)

[3,5*]     Melodramatický príbeh oplývajúci poetikou, plný ľudskosti. Tentokrát Kuchyňa obsadil radu menej známych hercov, takže Zdena  Hadrbolcova si mohla zahrať jednu z hlavných postáv. Vyzdvihujem výborný výkon Vladimíra Dlouheho v jeho prvej filmovej roli, príjemne ma prekvapil aj mne úplne neznámy Karel Hlušička. Čo ale pochváliť nemôžem, je sprievodná hudba Zdeňka Líšku. Ten jeden dookola sa opakujúci cirkusovo-kolotočový motív lezie poriadne na nervy a kazí celkový dojem z filmu a tiež moje finálne hodnotenie. Mimochodom, čo majú českí filmoví tvorcovia s tou dychovkou, že ju musia všade pchať? (15.08.2021)

Jednou z nezpochybnitelných schopností génia Kachyni bylo úchvatné převedení obyčejného venkovského života v ojedinělý filmový zážitek. Vladimír Dlouhý sklízí stejné sympatie jako Tomáš Holý a jeho nezlomného dětského ducha mu divák věří v každém pohledu. Kachyňa zbytečně netlačí na pilu, co se týče emocí a uvolňuje je ze samotného jádra věci, díky čemuž není toto vitální drama sentimentální, ale upřímné, láskyplné a každý, kdo jej viděl má možná nutkání přehodnotit své postoje k životu a být o něco více nebojácný a houževnatý. Skutečně přínosné dílo, které ani po tolika letech neztratilo nic ze svého půvabu a výpovědní hodnoty. 80% (08.12.2013)

Před devíti lety, kdy jsem tento film poprvé viděl, v době, kdy se tak nějak začínal přetvářet můj filmový vkus, už tehdy jsem si uvědomoval, že toto dílo opravdu stojí za to. Citlivá Kachyňova režie dělá z tohoto snímku jeden z nejkrásnějších českých filmů 70. let a Liškova hudba, ta snad, jako obvykle, ani nepotřebuje komentář. Vizuálně i formálně silný a nádherný film. (23.06.2021)