Dukla 61
Réžia:
David OndříčekKamera:
Marek DvořákHudba:
Beata HlavenkováHrajú:
Martha Issová, Marek Taclík, Oskar Hes, Antonie Formanová, Peter Nádasdi, Robert Mikluš, Petr Buchta, Jiří Sedláček, Štěpán Kozub, Jiří Langmajer (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Dvoudílný televizní film o osudech rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století.
1. část: Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí. Práci, při které jde každý den o život. A na povrchu? Tam Jana tráví dny s Petrovou matkou Marií. Ráznou ženou, která křehkou dívku nemůže vystát.
2. část: 7. 7. 1961. Marii se rozpadá rodina. Petr hrubne, zhrouceného Milana přeřadili na hůře placené místo a Jana vyzradí Mariino nejtemnější tajemství. Ten den se Důl Dukla promění zanedbáním bezpečnostních pravidel v hořící peklo. Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. A na povrchu? Ženy vyhlížející manžely, syny, milence.
(Česká televize)
Recenzie (394)
Konečně se po létech urodil Filmařský zážitek ! Funguje tam fčecko. Jak by pravil štajger - Je to dobré, vy cypi ! Dík všem za poctivou neošulenou práci. ()
Já jsem havíř, kdo je víc.... chudáci chlapi, kvůli zkurvenym plánům takové neštěstí! Mocipáni se nepoučí z minulých chyb, jen si převlékli kabáty, verbež jedna! ()
Televizní film Dukla 61 byl natočený podle skutečné události o katastrofě, kdy na havířovské šachtě zemřelo 108 horníků. Kvůli lidem, kteří udělali chybu - ředitel šachty a jeho poskoci, kteří chtěli trhat rekordy, brát odměny. „Dukla je nejlepší!!!“ Dokud jsem neviděl film, nevěděl jsem vůbec nic. Netušil jsem, kolik lidí v podzemí umřelo a mohlo jich být ještě více, že tam zařvali chudáci kluci, kteří byli ještě učni, a že to bylo tak drsné. První díl ukazuje situaci ještě před neštěstím. Chlapi vydělávali na tu dobu hromadu peněz a uměli je taky rychle rozházet. Tahle komunita se slovníkem a nadávkami, za které by se běžní lidé uráželi a červenali, provokace a chlast. Styl, který nepochopí kdokoliv jiný než horník. Každý den lezli do díry a každý den lezli do hospody, aby zapili to, že z ní vylezli. Nedovedu si představit, co bych dělal já, kdybych musel tahat hajcmany několik stovek metrů pod zemí. Druhý díl už byl méně o vztazích v rodinách a pití po šichtě, byl o práci, o vztazích mezi kolegy a kamarády. Těžko uvěřit, že kámoše z šichty a hospody vezmete lopatou přes hlavu pro nadechnutí z hadice. Beznaděj a hrůza. Herci byli výborní, skvěle vystižené postavy. Taclík byl luxusní, tomu jsem věřil ten jeho strach i to, jak se snaží zachránit syna i všechny ostatní. Výborná Issová – té jsem věřil i ten krátký zobák, strach o syna, manžela. Jak čekaly baby na své chlopy a radovaly se vedle těch, co ležely na zemi, protože slyšely to svoje jméno! To je to, proč jsme my z toho Ostravska jiní a krátké zobáky a vulgarismy nás neurážejí. Z nás to dělalo křupany, ale nikdo jiný než křupan by si na tu dřinu netroufal. Natáčelo se i v Havířově, kde žiju a poznal jsem skoro všechna místa. Zkrátka film se mi hodně líbil a jsme rádi, že natočili kus historie i o Havířovu a jeho lidech. Třeba si i dlouhý zobák na druhé straně republiky uvědomí, jak těžká byla práce horníka, jak byla nebezpečná a v jakém prostředí se makalo. Dal jsem 5 hvězdiček už proto, že i můj děda byl horník a viděl jsem, v čem od 16 let dřel. ()
70% — Tak trochu mně to připomnělo sovětský dvoudílný film „Posádka v ohrožení“, kde se také v prvním díle řešila osobní situace hlavních hrdinů (mimochodem děsně nudně) a teprve ve druhém díle došlo na vlastní dramatický děj. Nutno říct, že první díl Dukly byl zpracován o dost záživněji, možná i z toho důvodu, že se zaměřil především na jednu rodinu a všichni ostatní tam byli zmíněni jen okrajově. Vykreslení katastrofy ve druhém díle pak bylo takřka strhující. Člověk doslova vnímal tu dusnou a dusivou atmosféru. Rozhodně bych tam nechtěl v tu dobu být. Žádný patos, žádná růžová knihovna, žádné nelogické přežití, jen aby to aspoň trochu „dobře dopadlo“. Dobrá práce. Snad jen ta vychvalovaná Martha Issová mi tam moc neseděla a ten její „ostravský přízvuk“ ještě méně. ()
naprosto perfektne napsany scenar. myslim tim tu family linku. ()
Klaustrofobická atmosféra vracející mi flashbacky na hraný dokument o Černobylu, který jsem viděl v dětství. Také jsem se dočkal milého překvapení ve formě nezvykle dramatických výkonů od Marka Taclíka a Roberta Mikluše. A samozřejmě mě těší vidět, že Antonie Formanová zdědila talent po svých předcích. Celkem mě ale zklamalo, že tento film se dá parádně využit jako argument pro digitální formát oproti filmové surovině, protože s ní by se takový skvost točil těžko. ()
Kromě hlavních rolích, kdy herci jsou z Čech, jsou zde obsazení regionální herci, což v případě použití (dnes už zřídka slyšitelného) dialektu je zcela na místě. Téma je silné a pro toho, kdo se o toto zajímá i velmi poučné. Issová zde hraje tvrdou matku a manželku a jde ji to dobře, ta role ji sedla. Akorát kromě osudu dolu, je zde i rodinné drama, které je podružné a mohlo by se vypustit, pak film byl pouze jednodílný. Každopádně povedený film o tehdejší šlechtě mezi dělnickou třídou. ()
Já pamatuju havíře z osmdesátek. Oči orámované šel z nich strach, ale ten humor ve filmu byl vystižený přesně. Práce pro ně byla vším. Taclík je úplně přesně jak haviř z té doby a Issová by měla už napořád mluvit jak ta haviřska kobieta. Oskar Hes je jak z té doby kluk, co si chce vydělat na život a nehledí na nástrahy této profese a mluví tak, že jsem myslela, že to nějaký kluk tu z Ostravy. Napětí ve filmu má vzestupnou tendenci ani chvilku jsem nepřemýšlela o ničem jiném. Jen mám v hlavě otazník z toho popisu filmu, že se socialisticky žilo a kapitalisticky pracovalo. To jako že se sralo a ted taky na bezpečnost práce? Na dělníky kašlali komunisti a kapitalisti tuplem. ()
Tož to nebyla žádná cypovina! ()
Hodně dobrý ;) ()
Děkuji, Davide Ondříčku za pravdivý a ničím nepřikrášlený příběh o jedné z nejtragičtějších událostí v hornictví. Podle mne bylo vše přiblíženo tak, jak se to pravděpodobně stalo. Chování tak zvaných "papalášů", mluva horníků (těch sprostých slov havíři používají jěště daleko více) i to, že na šachtě byl havíř někdo, ale doma byla hlavou rodiny de fakto žena. Ano, horníci měli a někteří i dnes mají nadprůměrné výdělky, ale vězte, že za tu dřinu a většinou zničené zdraví (těch co přežijou) to opravdu nestojí. Přesto a to i po takových velkých tragédiích znovu jdou do práce a sfárají pod zem. Výborní herci, nad kterými ční Martha Issová. Oskara Hese jsem si už já "objevil" ve vynikající Pustině. Mluví se o tom, jako o televizní události roku a zřejmě poprávu! P.S. Pracuji na šachtě téměř 35 let, naštěstí na povrchu. ()
Je to tak dobré, jako by to ani nebylo české. Jen by tomu při tomto rozsahu slušelo trochu víc vyhrocené finále. Herecké obsazení a výkony vyloženě skvělé. ()
České televizi blembák dolů za zvolenou látku…….a tím nemyslím pouze samotné důlní neštěstí, ale i havířinu jako takovou. Ale co dál? Tematicky diametrálně rozdílné části. První teprve fárá do hlubin rodinných vztahů příslušníků rázovité profese a až druhá je uvězní pod zemí a jejich nejbližší v nejistotě. Pražští herci se tak snaží působit věrohodně, až jdou často za hranu…..dialekt nedokážu objektivně posoudit, ale například Langmajer působí jako chodící parodie. Ale třeba Taclík a nakonec i ta Issová (i když ta místo přehrává), super. Zklamný jsem byl především ze samotné největší důlní katastrofy druhé poloviny dvacátého století, jejíž filmařské ztvárnění na mne nepůsobilo ani trochu dramaticky a skoro bych si troufnul tvrdit, že story osmnáctiletého Petra (O. Hes)bylo divácky atraktivnější. No nic, nechci se chovat jako věčný nespokojenec a raději ještě jednou vyzvednu Českou televizi za jimi zvolené téma….“České televizi třikrát hurá“, „hurá – hurá – hurá“. ()
Tempo filmu kopíruje Titanik, tudíž nechybí ani romance, ani věštírna, protože pokaždé se najde někdo, kdo ví, že dojde k neštěstí a proč (o případech, kde se věštilo a k ničemu nedošlo, se filmy netočí, že?). Takže není divu, že je Dukla stejně líbivá. Vytkla bych akorát, že neuvedli v ději nebo titulcích osudy viníků, protože film vyzněl, jako že se nic nevyšetřovalo a po pohřbu jedeme dál. Chápu, že za komančů bylo všechno povinně špatně, ale zase taková svévole nepanovala ani v šedesátých letech. Nejvíce kritizovaný dialekt se dal zvládnout. Bohemáci hlavně nechápou, že každá rodina mluví trošku jinak a pokud tam pracovali lidé ze tří států, každý si svou mluvu přizpůsobil, ať mu ostatní co nejvíce rozumí. Kladně kvituji, že se herci alespoň snažili mluvit po našimu. ()
Ačkoli celý film doufáte v menší zázrak v podobě happyendu, je vám tak nějak už od začátku jasné, že nic takového se konat nebude. Přece jenom kdyby ano, tak se asi žádný film o karvinských havířích nenatočí. Ale přesto doufáte, že alespoň někdo, něco. A on (skoro) nikdo a nic. V hlavním námětu, kterým je tragédie v dole Dukla, je film silný, protože už čerpá z neskutečně silného příběhu. Mě se ale přesto možná mnohem víc líbily pasáže, které spíš celý kolorit dokreslují, hlavně psychické problémy Marka Taclíka a potom především samotné prostředí karvinských havířů. Prostředí drsné, temné a hluboko pod kůží zaryté (stejně jako jejich práce) je podle mého pražáckého pohledu vystižené perfektně a nemalou měrou k tomu přispívá (podle některých přehrávající) Martha Issová, o níž jsem si zpočátku myslela, že je snad nadabovaná. Film výjimečný z mnoha důvodů. Zaprvé protože se jedná o kvalitně natočené české dílko, kterých je v poslední době po hříchu málo, a tak je třeba každý podobný nový přírůstek opečovávat jako diamant. Zadruhé protože si vybírá velice zajímavý příběh, na který by se nemělo zapomenout. A zatřetí protože nám poskytuje sondu do prostředí lidí, kterým se moc pozornosti nevěnuje a to je velká škoda. ()
David Ondříček je filmař, kterého je u nás škoda. V Dukle 61 znovu ukázal, jak kvalitním je filmařem, a že i v českých poměrech jde natočit drama s tak silným tématem, tak silným způsobem, bez jakýchkoliv rušivě nedramatických elementů, tak typických pro českou tvorbu a český film. Marta Issová jednoznačně nejlepší a ještě jednou říkám, že Davida je u nás prostě škoda. 85% ()
Vyborne; malokedy dam 5*, ale totok stalo za to :-)! ()
Tož soudruzi byli, sů a budů KURVY. ()
Dukla 61 mě příjemně překvapila kvalitou zpracování i autentičností děje (na film, a ještě k tomu český). Rozhodně se jedná o kvalitní kousek filmařiny, který se s odstupem času dá zhlédnout opakovaně. Prostředí je celkově poměrně ponurné (byť ne tolik jako třeba v Černobylu), místy mi tíživá socialistická atmosféra dost lezla na nervy (to se týká většiny scén v bytě), stejně jako postava Marthy Issové, ale to je tak nějak dobře a filmu jako celku to prospělo. Příběh je díky tomu uvěřitelnější a ve výsledku i silnější. 80% ()
Ale jo, na čistě český film je to povedené katastrofično, jež je o to naléhavější, o co více nám dal scénárista příležitost se dostat pod kůži některým postavám:-) 75% ()