Dukla 61

Díky tomuto televiznímu filmu výraz hrdina od Dukly dostává trochu jiný význam nespojený s 2. světovou válkou a karpatsko-dukelskou operaci. I když by se dalo napsat místo od Dukly - z Dukly (a ne sportovní). Navíc hrdinou z Dukly je zde Marek Taclík, který herecký přesvědčit i své nepříznivce. Scénář dobře napsaný a kvalitně zahraný. Atmosféra a prostředí vyhovující. Havířov je Havířov. (14.03.2019)

Udrželo to mou pozornost přesně 18 minut a 19 vteřin. Během té doby jsem neustále myslel jen na to, že se herci z Prahy snaží mluvit a "působit" ostravsky, ale je to marný boj, a že v té dnešní zlaté éře seriálů plýtvá časem už i film rozdělený jenom na dva díly - těch 18 minut by se dalo lehce sestříhat na polovic a nikdo by si nevšiml, tzn. nenarušilo by se nic jako "rytmus filmu", protože tam žádný zatím nebyl. Dostal jsem strach, že to bude další z těch děl (většinou seriálů), u kterých je množství zabitého času považováno za hodnotu, a vypnul jsem to - což neznamená, že zbývajících 135 minut nebylo třeba totálně geniálních a já to jenom vzdal moc brzo. To se už ale nedozvím. (30.05.2018)

Havířov, tma a hrubost světa pod povrchem, drsnost i velké srdce místních uprostřed jejich krutých osudů a jedno z největších neštěstí v Československu. Námět, který se píše skoro sám a tady právě vzniká největší úskalí snímku. Je skvělé, že se do tématu Ondříček pustil, a zpracoval ho vážně solidně, bohužel se rozhodl si vystačit pouze s tím, co celá událost nedávné minulosti nabízí sama o sobě. Naprosto zde postrádám jakoukoliv vlastní invenci, nápady, které by příběhu dodaly šťávu, a snahu vytáhnout se z televizního průměru. Herecké výkony jsou často strnulé, Pražáky ostravský dialekt člověk přes veškerou snahu nenaučí, snaha přidat dějovou linku nad rámec celé katastrofy působí místy uměle a celý film se táhne. Příjemné překvapení na televizní obrazovce, jenže za mě měl snímek mnohem větší potenciál, než být pouze jednookým mezi slepými... (11.07.2018)

,,tady nejsme lidi, tady jsme čísla! '' ------ Vida, tak když se chce i my umíme točit solidní katastrofické filmy. Tenhle byl navíc poctou všem těm, kteří tam tenkrát 7.7.1961 zahynuli a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam přišli o otce a syny. Myslím, že se docela podařilo navodit tu atmosféru šedesátých let. Já si toho vždy rád a s gustem všímám jak si autoři pohráli s detaily. Nebylo to jen vybavení domácností či dokonce obsah ledničky, ale i tehdejší móda či auta na ulicích co diváka celkem věrně přenesla zpět. Jen v jednom záběru, to když Petrova dívka opustí dům jeho rodičů a toulá se po ulici ve vzdálené křižovatce, kde už byl asi normální dnešní provoz projelo cosi bílého a dost aerodynamického což při tom záběru přes ty lehce ploutvaté moskviče a stejšny působilo úsměvně. Další co mi moc nesedlo byl hantec. Jasně, tam kde se to odehrálo se tak mluví, ale celkem by mne zajímal názor místních na tu mluvu herců, protože pro ně to může vypadat stejně legračně jako kdybych já se pokusil o rómštinu. Zaujalo to o to více, že skuteční svědci s nimiž byl ve filmu dělán rozhovor mluvili bez nářečí a to všichni. Také jsem si všiml, že ve vyhrocených momentech šel hantec stranou a všichni mluvili normálně, snad kromě Langmajera. Ne film nehaním, jen mne to zaujalo a nevím zda to byl záměr, nebo se chvilkami takto utrhlo... Pro většinu z nás co důl zná jen z obrázků filmaři celkem slušně předvedli jaká rachota to tam dole je a u mně je každej havíř co jede výtahem někam dolů aby tam hluboko v dole kdesi v chodbách kutal uhlí či cokoliv jiného je frajer. Metan, oheň,voda, vedro, prach... Jsou to borci. Ještě větší frajeři jdou důlní záchranáři, kteří dolů lezou ve chvílích když se něco podělá a každej normální člověk zdrhá nahoru na vzduch... Sám požár byl natočen velmi věrohodně a ve filmu nebyla nouze dost vypjaté momenty. O této tragédii jsem něco četl už dříve a tak je škoda, že tam nepadlo, že kdyby se nerozhodli uděsnit štoly kvůli zamezení vzduchu pro požár, mohlo až 100 horníků přežít. Ucpáním vzduchu byla většina z nich odsouzená k otravě a udušení. Jen malá část z nich uhořela. Za požár mohl skutečně dopravníkový pás, který někdo zřejmě nedopatřením nechtěně letmým dotykem spustil když končila směna. Nebyl v tom tedy záměr jak je ve filmu. Co dodat? Na konci padesátých let se plnil plán, uhlí potřeboval náš průmysl i Rusko a tak se na nějakou bezpečnost až tak nekoukalo. Hlavní byly výsledky. Po této tragédii naštěstí začali i sami soudruzi ve vedení dolů věnovat větší pozornost bezpečnosti práce. Dávám za 4 zkamenělé přesličky. * * * * (03.03.2019)

Tohle se České televizi fakt povedlo a v jistých ohledech to tvůrci dotáhli až za hranice klasického českého filmu. Zatímco první díl je klasicky seznamovací a rodiny havířů vykreslovací, dvojka pořádně vezme za koule a i přes typickou úspornost výpravy je to výborně zvládnuté jak režijně a kameramansky, tak i herecky. Český film má obecně problém vyvolat napětí a thrillerové a akčnější pasáže kvůli omezenému rozpočtu působí většinou spíše úsměvně. Tady - i díky skutečné události, kde nebezpečí nebylo výbušné, ale smrt přicházela pomalu a postupně - tomu tak není a onen nepříjemný pocit navozen klaustrofobní kamerou a přirozenými hereckými výkony je velmi hmatatelný. Určitě stojí za to vydržet a nenechat se odradit pomalejším rozjezdem, který je však pro lepší sžití s postavami potřeba. (14.07.2019)