Městem chodí Mikuláš

Každoroční trvalka. Karel Kachyňa mohl poslední scénář Jana Procházky (např. Ať žije republika) realizovat až dvacet let po jeho smrti, ale i tak se mu podařilo zachovat původní dobu vzniku (auta sice tvoří dobové favority, ale areál nemocnice jasně evokuje začátek 70. let). Poetická kamera Vladimíra Smutného, melancholická hudba Petra Hapky a především geniální Eliška Balzerová tvoří skvělý divácký zážitek. Pozadu nesmí zůstat ani na dětský věk fantastický Daniel Douda, který byl slibným talentem, ale po natočení tohoto snímku bohužel zmizel neznámo kam. Film byl sice natočen původně pro televizní obrazovku, ale naštěstí na klasický film, protože televizní záznam by v tomto případě sotva vytvořil onen poetický zážitek. (07.12.2014)

Jeden z mala reziserov, ktori si zachovali a udrzali kvalitu svojich filmov aj po 17. 11. 1989 bol podla mna Karel Kachyna /Ucho, Pozor Vizita, Smrt Krasnych Srncu/. Tuto je to krasne dokazane. Pribeh o malom ulicnikovi, ktory slubil komusi, ze privedie do nemocnicnej izby Mikulasa .... ma dokaze oslovit stale aj dnes. Z hercov treba spomenut Cestmira Randu /Kladivo na Carodejnice/. 85 % (12.04.2014)

Tohle přesně jsou filmy a příběhy pro Karla Kachyňu. Navíc i Jan Procházka, který se svého zatím posledního realizovaného scénáře nedočkal, uměl dělat dobré věci. Tady mě ale děj nezaujal tolik, jako u jiných filmů. Sledujeme příběh chlapce, sestřičky, lékaře a vrchní sestry. Tím se příběh lehce tříští. A nejde moc do hloubky jednotlivých osudů. O chlapci víme jen to, že ho matka odložila a nemá o něho valný zájem. Hlavní sestra kdysi chodila s lékařem a proto varuje mladší podřízenou. Také se nedozvíme nic podstatnějšího. A ani vyvrcholení jejich příběhů vlastně není. (13.12.2021)

Karla Kachyňu považujem za jedného z najlepších českých režisérov. Natočil mnoho snímkov, ktoré si rád zvyknem i opakovane pozrieť. Najradšej mám jeho film "Ucho". Ale na svojom konte má i dalšie veľmi podarené snímky ("Fany", "Krava", "Smrť krásnych srncov", "Sestričky", "Pozor, vizita!", "Kočiar do Viedne", "Kráľ Šumavy"...). Okrem celovečerných kino titulov občas zrežíroval aj nejaký televízny film. Jedným z nich je tv snímok "Mestom chodí Mikuláš", ktorý vznikol pod jeho režisérskou taktovkou v roku 1992. Tento komorný dramatický príbeh sa odohráva počas sviatku svätého Mikuláša na detskom lôžkovom oddelení nemocnice v malom českom meste. Je to dojemné a smutné. Je veľká škoda, že pán režisér Kachyňa nedostal možnosť spracovať túto tému do formy kino filmu. *** (27.11.2023)

Patrně jeden z vůbec nejlepších Kachyňových snímků, které za svůj plodný filmový život natočil, patří i k tomu nejhodnotnějšímu v české porevoluční kinematografii vůbec. Vynikající scénář Jana Procházky umocňují navýsost niterné herecké výkony, ať už jde o role dětské, či dospělé. Žádné černobílé vidění postav, ale lidské typy se všemi svými světlými a temnými stránkami lidské duše, a tudíž neskonale věrné a živoucí, takže na konci filmu budete mít pochopení pro všechny z nich... (20.08.2009)