Fany

Kachyňa sice je mým oblíbeným režisérem, jeho filmy mám rád, ale Fany se tak nějak úplně nepovedla. Občas dost nevěrohodně znějící a navíc „recitované“ dialogy, zvlášť v první půlce filmu jakási divná odtažitost. Takříkajíc Ani horké ani studené... Jakási nepreciznost. Jakoby si režisér říkal, že „to stačí“. Možná za to může nedostatek peněz nebo spěch, kdo ví? To, že se na filmu asi opravdu hodně podepsal nedostatek peněz, ukazuje víc než jasně ona klíčová scéna před koncem filmu. Takhle by to žádný režisér nenatočil, kdyby mu nic jiného nezbývalo. Přes všechny zápory jsou mnohé momenty kouzelné, za všechny například ona „plivací“ etuda, ale je jich tam mnohem víc. Kromě neuvěřitelného výkonu Jiřiny Bohdalové ovšem i dobří herci (Miroslav Donutil, Arnošt Goldflam) hrají místy dosti špatně. Výborně jsou vybrané lokace. Kutná Hora s kostelem svatého Jakuba nemůže zklamat. Znalce architektury ovšem jistě potěší i jiné lokace, například Feuersteinovo nymburské krematorium... Karel Kachyňa zkrátka byl Pan režisér, škoda, že už si nemohl dovolit to co kdysi, takže je výsledek vysloveně polovičatý... (27.10.2006)

Příběh mentálně zaostalé Fanynky s veselou něžnou duší na mě silně zapůsobil a dolehl až k mému srdci. On Jiří Hubač snad pokaždé uměl napsat výborný scénář pro tyhle čistě lidské, dojemné filmy, které dodnes plně upoutávají nejednu generaci diváků u obrazovek. Hlavní postavy dvou rozdílných sester mi zde sice připadaly napsané poněkud stereotypně (a ty vedlejší ještě schematičtější), ale tohle potenciální minus spolehlivě vyváží pozoruhodné výkony Jiřin Jiráskové a Bohdalové. Pro obě herečky znamenala Fany opravdu výjimečné setkání před filmovou kamerou a dámy se naplno chopily svých rolích s velkou profesionalitou sobě vlastní. Jistým zklamáním pro mě ale zůstává režie, která je na Karla Kachyňu až nebývale rutinní a zcela postrádá typickou „kachyňovskou“ poezii, jež by dodala filmu i další uměleckou devizi navíc. Žel, Kachyňovi se úplně nepodařilo ani ukočírovat Donutila tak, aby v jeho podání nespadla postava farníka až do fraškovité karikatury. Navzdory výkonům hlavních hereček se nemohu ubránit dojmu, že jde o nejslabší Kachyňovu režijní práci. [75%] (23.05.2021)

Jediné, co na tomto filmu lze hodnotit kladně, je herecký výkon Jiřiny Bohdalové. Jinak na mne celkově působil odpudivě. Podle mého názoru se tu normálně choval jen ten vlčák a ty kočky v útulku. Jirásková v roli Fanynčiny sestry i Donutil v roli kostelníka vystupovali jak imbecilové. Člověk žasne, jak si tvůrce filmu představuje kostelníka, to jeho oblečení i chování, to je naprosto scestné. A ten závěr s věnováním všech peněz psímu útulku, když už je Fany mrtvá, to je opravdu „hluboká a vznešená“ myšlenka – pitomé gesto. Znovu bych se na to nemohl dívat, i kdyby mi za to zaplatili... (10.08.2008)

Film "Fany" je obdivuhodným koncertom dvoch veľkých českých herečiek. Jiřina Jirásková a Jiřina Bohdalová tu perfektne, profesionálnym spôsobom, zahrali súrodeneckú dvojicu starších sestier. Jedna z nich je úspešná, slobodná, uznávaná doktorka, kdežto druhá trpí psychickou chorobou. Jej intelekt sa zastavil na úrovni desať ročného dieťata. Tieto dve rozdielne ženy musia navzájom nájsť ku sebe cestu a porozumieť si, aby mohli spoločne stráviť jeseň ich života. Vysoko melodramatická záležitosť v réžii skúseného Karla Kachyňu. *** (19.01.2012)

Na dlouhá léta poslední velká příležitost Jiřiny Bohdalové ve filmu. A přitom nemáme totalitu, normalizační pravidla také neplatí, dokonce Bohdalová neudělala ani nic srovnatelného s Uchem v dnešní době... a přesto byla za svůj herecký koncert (v páru s Jiřinou Jiráskovou) odměněna v příštích letech jen dvojicí pohádek a jednou rolí vedlejší. To je poněkud málo, že. Nicméně za pět minut dvanáct dostal nápad alespoň ten Strach na ty Vrásky z lásky... Ostatně k Jiráskové se český porevoluční film zachoval ještě hůře, takže si opatrujme Fany jako oko v hlavě. "Mister Proper čistí čistě až se sami vídíte!" (11.03.2009)