Čo sme komu zase urobili

Dvojka naváže tam kde tehdy jednička skončila a nese se zhruba ve stejném duchu. Proto je rozhodně lepší si dát od jednotlivých děl menší pauzu. Byť je to ve všech směrech výrazně slabší, komedie je to stále velice dobrá. Největší problém proto tkví v originalitě a přílišnou inspirací v úspěších jedničky. To podruhé samozřejmě neslaví takové úspěchy, ale za vidění to rozhodně stojí. Alespoň já se tedy bavil. Teď navíc, když už jsem měl tu čest i se zbrusu novou trojkou, mohu díla náležitě porovnat a jednoznačně seřadit od nejlepšího po nejhorší. 69% (18.11.2022)

Bežne by som dal 3 hviezdy, ale tu pridám. Clavier je jednoducho pán herec a v tomto filme nikto za ním nezaostáva. Jasné, že to nedosahuje kvalitu jedničky, napriek tomu je tu dosť nápadistosti aj vtipu. Jasné, že je to slniečkársky film, ale napríklad LGBT propaganda tu nie je tak hnusne tlačená, ako v iných deviantných filmoch. No a my obyvatelia strednej Európy musíme vidieť tento film len pozitívne - čím viac bude vo Francúzsku a západnej Európe promigrantských filmov, tým je väčšia šanca, že si ich tam dobrovoľne naberú a nebudú nám ich vnucovať. (30.09.2019)

Moment překvapení je pryč. A to je asi největší výtka, kterou mohu k filmu říci. Zatímco u prvního dílů jsem nevěděl co mám čekat, tak zde už jsem moc dobře věděl do čeho jdu. Tím nechci tvrdit, že bych se nebavil, jen už mě některé věci nepřišli, tak originální, jako na poprvé. Režisér Philippe de Chauveron má film plně pod kontrolou a v pravidelných intervalech do nás sype jeden fór za druhým, a nutno říci, že se dost často trefí. Místy občas zbytečně tlačí na pilu, ale to je problém snad každého sequelu. Problém je, že se děj pořádně rozhoupe asi až v půlce, do té doby je to takové přešlapování na místě. Na druhou stranu, o to více je druhá půlka zábavnější a dokonce přichází i s něčím jiným. Je to fajn oddechová komedie, a pokud Vám sedla jednička, tak dvojka jede na podobné vlně, jen je o něco horší, naštěstí ne o moc. (03.03.2019)

Roky a od únorového vydání do kin i měsíce čekání se vyplatily a ta svérázná francouzská rodinka, jejíž patálie mě tak učarovaly před 4 lety, je zase zpátky. Nevěřil jsem tomu, kolik nápaditých vtipů půjde vyždímat z nynějšího ústředního problému, a proto jsem tolik překvapen. Nedivil bych se, kdyby Frantíci přišli za pár let s dalšími rasovými a společenskými předsudky v legračním kabátu. P. S. Elodie Fontan se nemůžu vynadívat. (26.08.2019)

Co si budeme povídat, je to o dost slabší než jednička.. Ale to jsem očekávala, takže zklamaná nejsem. Dějová linka mě bavila, nenudila jsem se ani chvilku, celý film je provázen kvalitním humorem. Verneuilovi a jejich dcery a zeťové jsou moje srdcovka, takže bych klidně uvítala i trojku. Účel to splnilo a já jsem moc spokojená. (20.09.2019)