Réžia:
Carla SimónScenár:
Carla SimónKamera:
Santiago RacajHrajú:
Laia Artigas, David Verdaguer, Bruna Cusí, Isabel Rocatti, Fermí Reixach, Quimet Pla, Berta PipóObsahy(1)
Fridá má len šesť rokov, no jej život sa už teraz otriasa v základoch. Po smrti matky hrozí, že bude musieť opustiť Barcelónu a začať nový život na vidieku s rodinou matkinho brata. Počas bláznivého leta je nútená nájsť si v živote nové miesto, neustále bojujúc so smútkom za milovanou mamou. Režisérka Carla Simón vo svojom debute zachytila huncútstva dvoch vyrastajúcich slečien, ktoré sa ocitnú uprostred srdcervúcej rodinnej drámy. (Medzinárodný filmový festival Trenčianske Teplice)
(viac)Videá (2)
Recenzie (10)
Léto 1993 je uzívaným filmem. Zívám-li u filmu téměř od první minuty, je něco špatně. Buď jsem unavený, nebo mě film nezaujal. Pravděpodobně ani nejsem cílovou skupinou tohoto snímku, což je asi ten nejzásadnější problém. Léto 1993 by mohlo být dobrým televizním filmem, určeným pro nezávislé filmové léto. Je příjemné, milé, citlivé, zasazené do překrásných scenérií. Kvalitu rozhodně zvyšuje i hlavní dětská představitelka. Avšak v konkurenci silných rodinných dramat z poslední doby nemá dle mého názoru výraznější šance na úspěch. Shlédnuto v rámci projektu Scope100 ()
Pravděpodobně nejnudnější film, co jsem kdy viděl. Zhruba v polovině jsem to vzdal a přestal jsem se snažit dávat pozor. Režisérčina autoterapie na mě ani trochu nezapůsobila, nechala mě naprosto chladným a málem mě i unudila k smrti. Ani pěkná kamera tohle úmorné nic nevytrhla. Naprostá ztráta času. ()
Najprv som sa cítila dezorientovane. Prečo matka Fridy zomrela? Čo všetko za tým je? Chýbala mi tá omáčka okolo. Carla Pipó omáčky nemá rada. 96 minút sa sústredila výhradne na samotné prežívanie dievčatka. A vo výsledku nepotrebujete do detailu vedieť, ako sa to stalo a prečo sa hlavná postava ocitla u strýka. Ide iba a iba o malú kučeravú Fridu. O jej nešťastí a túžbe po láske, niekedy aj nesprávnym spôsobom. Možno to znie trochu nezáživne, Leto 1993 vsádza na atmosféru a kameru. Nemám filmu veľmi čo vytknúť, možno si ma iba nenašiel v správnom čase, aby som ho patrične docenila. Určite si však nájde svojich divákov. A neskôr možno aj mňa. Nebránila by som sa druhému pozretiu. ()
Film, který mi svým názvem připomněl snímek Madrid, 1987, dějově trochu Ptáček a tou nudou Violet - u Léta 1993 jsem nudou skutečně umíral. Bavit mě to začalo až v momentě, kdy Frida zdrhne z domu - vše co následuje potom, se mi už líbilo, a samotný závěr je podle mě velmi hezký a dojemný. Ale to, co tomu předchází, jsem osobně bohužel shledal téměř nesnesitelné - většina děje je zoufale banální a osobně jsem v sobě nenašel trpělivost přistoupit na tu hru, že to zásadní se odehrává pod povrchem. Dlouho jsem i přemýšlel, proč se to odehrává na začátku 90. let, a podezíral jsem režisérku, že film prostě zasadila do dekády, která se dnes veze na retro vlně popularity (až mi právě v samotném závěru došlo, že je film časově zasazený do této éry zřejmě proto, aby Fridina matka mohla zemřít na AIDS, který se v té době rovnal smrtelné diagnóze, viz všechny ty filmy z té doby typu Philadelphia (teď mě tak napadá - řeší ještě dnes někdo ve filmu AIDS, nebo už to je passé?). Celkově si nemyslím, že by to byl vyloženě špatný film, spíš jsem se s ním jen minul a nesednul mi, a z podobných rodinných dramat se mi v poslední době více líbily jiné snímky, jako např. Po lásce nebo Jaký otec, takový syn. ()
Problém s Létem 1993 je především v tom, že vypadá sice krásně a na první pohled možná hluboce, ale vevnitř nemá žádnou pointu. Nic čeho by se člověk chytil. Má to nějakou strukturu - začátek, střed a konec. Ovšem mu i přes všechny pěkné záběry, zvuky a herecké výkony chybí ona zprávu od tvůrce. Co chtěl teda básník říct, fakt nevím. Viděno na 57. Zlín Film Festivalu. ()
Galéria (17)
Fotka © Interior XIII
Reklama