Réžia:
Neil JordanScenár:
Neil JordanKamera:
Bryan LoftusHudba:
George FentonHrajú:
Angela Lansbury, David Warner, Stephen Rea, Sarah Patterson, Susan Porrett, Terence Stamp, Jim Carter, Georgia Slowe, Brian Glover, Graham Crowden (viac)Obsahy(1)
Společenství vlků působí povědomě až do okamžiku, kdy si hrdinka obleče červenou kápi, vydá se přes hustý les za babičkou a musí si dávat pozor na vlky. Pak pochyby zmizí a lze si tuto svéráznou variaci na Červenou Karkulku vychutnal se vším všudy. Vztah mladé dívky Rosaleen s její babičkou dalece přesahuje hranice vytyčené pohádkou, stejně jako mluvící vlk není jen místní kuriozitou. Podmanivý film Neila Jordana (Hra na pláč, Snídaně na Plutu) nabízí otevřeně psychoanalytickou hru s jednoduchým pohádkovým příběhem, v níž je všechno podřízeno propracované vizuální stylizaci, netradičnímu vyprávění a především důmyslným dialogům. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (166)
Zas jedna z mnohých variácií na červenú čiapočku. Aspoň mne to tak prišlo. Troska tam bolo cítiť a to hlavne z obsahu, bratov Grimovcov. Film je neskutočne ponurý, hlavne tie prechádzky po lese majú bravúrnu atmosféru a i tú ponurosť. Len v niektorých scénach mi to viac pripadá ako účelová komédia a nie nábeh na hororové besnenie. Naozaj som sa nemohol pri niektorých scénach ubrániť pocitu, že režisér sa nevie rozhodnúť či točiť rozprávku alebo horor. A tak z toho urobil nejaký troska hlúpučký mix obi dvoch, mne to až tak moc nesadlo, ale fanúšikov si to určite nájde. Za mna slabé 3*. ()
Čekal jsem hororovou verzi Červené Karkulky, nebo trochu drsnější pohádku. Ovšem výsledek je takový, že se Neil Jordan po celou dobu nedokáže rozhodnout, kterou z těchto dvou variant použít. Na horor málo propracované, naivní a nedotažené, na pohádku až moc hororové. Herci jsou zcela nevyužití, Angela Lansbury a ani můj oblíbenec David Warner nemají co hrát. Neil Jordan umí mnohem víc. Za slušnou atmosféru temného lesa (i když papundeklového) a několik gore přeměn (které stejně hodně dávají vzpomenout na Carpenterovu "Věc"), no, dejme tomu, 40%. ()
Myšlenka dobrá, provedení zajímavé ale dialogy a celkové vyznění o ničem. Ve filmu slyšíme nesčetné příběhy, ale kde zůstal děj, ptám se já? Kdepak tohle můj šálek kávy rozhodně nebyl. Vše bylo poněkud zdlouhavé a utahané. PS: Viděl jsem již 4 filmy od Neila Jordana a dá se říci, že žádný již nepřidám. Styl jeho vyprávění mi zkrátka nesedí. Ani jeho Interview s upírem jsem nedokázal plně ocenit. ()
Prostředí filmu je technicky zvládnuto velmi dobře. Autentičnost pohádkového vzhledu je velice pěkně přeneseno na několik chaloupek, které jsou velmi chudě zařízené, vodu berou z malinkaté studny na náměstíčku, v lese mají důl. Samotný les je průchozí jen po pěšinkách, protože všichni jsou si vědomi, že když odbočí z cesty, tak je čeká nejspíš smrt v podobě vlčích útoků, kteří často dáví jejich dobytek. A uprostřed toho lesa žije jedna stará babička. Chvílemi mi připadalo, že má sklony k feminismu a vlastně celý film se nese v podbarvení sexuality, která v některých pasážích zní i dost krutě a směšně. Jenom vás chci hlavně upozornit, že tento film v žádném případě nesrovnávejte s pohádkou o Červené karkulce. Protože až na pár náznaků s ní nemá zajisté nic společného. Babičku zde nikdo nesežere, místo vlka taky máme vlkodlaka, Karkulka není zas až tak nevinné děvče atd. ()
Pro mě ideální doplněk k četbě pohádek od britské spisovatelky Angely Carter. Film Společenství vlků byl natočen podle kraťoulinké povídky Mezi vlky, která je jakousi modernější a pokrokovější variantou notoricky známé Červené Karkulky. Adaptace rozhodně zdařilá, přesto si nejsem jistá, zda by mě film zaujal, i kdybych neznala zmiňovanou literární předlohu. ()
Galéria (93)
Fotka © Carlton International Media
Zaujímavosti (6)
- Většina vlků, kteří se ve filmu objeví jsou Belgičťí ovčáci s natřenou srstí. Režisér Jordan prohlásil že na to bylo jednak kvůli omezenému rozpočtu a také kvůli bezpečnosti herců. (mahler)
- Autorka knižní předlohy Angela Carter spolupracovala s režisérem Neilem Jordanem na scénáři. (mahler)
- Předlohou pro film je sbírka povídek nazvaná Krvavá komora (poprvé publikována 1979) od spisovatelky Angely Carter. (mahler)
Reklama