V koži Johna Malkovicha

Svět naruby. Normálně se Malkovich stává postavami, tentokrát se postavy stávají Malkovichem. Sobec je to. Vůbec mu nevadí, když vládne svojí postavě a připadá mu přirozené, že ta tančí, jak on píská, ale když se to prohodí, hned je oheň na střeše. Není však dobře, když se chce Malkovich stát Malkovichem, protože takový Malkovich jistě bude chtít stát se Malkovichem, který bude chtít stát se Malkovichem, který bude chtít stát se Malkovichem. Malkovich, MALKOVICH, MAAALKOVICH!!!! Nikdy to neskončí!!!! ÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ!!!!!! (02.05.2011)

OK... sice mi prvních 15 minut lezlo značně na nervy a také později občas došlo na nějaký ten drobný výpadek s chvilkovým míjením, hlavně ten loutkař mi byl strašně nesympatický a Malkovich aspoň tady působí jako hroznej slizoun ;o), ale tyto a podobné ryze subjektivní výhrady časem upadaly, když se z prvního filmu dle námětu Charlieho Kaufmana pro mě vyklubal hodně osobitý zážitek, s nejednou vyloženě nezapomenutelnou scénou (včetně proslavené noční můry z kavárny, zobrazující Malkovichovu návštěvu mysle sebe sama). Nápadů nejen v rámci rozvinutí toho ústředního je tu hromada, už samotné prostředí úřadu i se zásadní chodbou a kanceláří s hodně nízkou zdí, kde se všichni přítomní musí krčit, vytváří atmosféru téměř jiné dimenze. Ta se pak už jen prohloubuje tím, co následuje po vstupu do objevené „králičí nory“ skryté za náhodně ukrytým regálem se šuplíky a co je při pohledu z mysle cizí postavy snímáno „oválovitě“ rámovanou kamerou. Během sledování ve mně vyvstávaly různé otázky a očekávání kolem ústředního fantaskního prvku a ač Kaufman není ve vysvětlování zdaleka podrobný a doslovný, mozaikově do sebe zapadající vysvětlující střípky spolu s vývojem příběhu mi k ozřejmění i podnětům k přemýšlení postačily... stejně jako pro cestu k přímo nevyřčené, ale s náhledem do vnitřní říše implicitně vnímáné myšlence, že v realitě se lidé v jisté formě stávají nesmrtelnými právě díky tomu, že navždy vejdou do mysle jiných lidí a že tyto „vstupy“ do myslí budou pokračovat nadále z generaci na generaci. Z fantaskních komedií s přesahem do liského podvědomí se mi V kůži Johna Malkoviche nakonec líbilo víc než loňské To se mi snad zdá! [75%] (21.04.2024)

Charlie Kaufman nemůže nebýt normální člověk! Aby někdo vymyslel něco tak ujetýho, originálního a přitom se na to dalo koukat, to chce pořádnou porci fantazie a představivosti. Nechápu jak nemohl dostat Oscar za scénář, a myslím, že nejsem jediný, kdo by mu ho udělil. Další kdo zaslouží maximální uznání je Spike Jonze, který bravurně zrežíroval Kaufmanovo scénář a poprávu byl nomiván na Oscara za režii. Herecké výkony všech jsou brilantní. Hlavně John Cusack mě přesvědčil, že je kvalitní herec. Bohužel některé scény mi přišly až moc ujeté a nezáživné, proto nedávám plný počet, ale i tak slušné čtyři hvězdičky....... (28.09.2008)

Zvláštní. Mně to příjde, jako kdybych koukal na něco, co nevzniklo na naší zeměkouli. Celé je to totiž hrozně divné, neobvyklé a hlavně odehrávající se v kůži Johna Malkoviche. Příběh mi ze začátku nabízel takovou milou pozitivní nudu, která sice na žádný zázrak nevypadala, ale zase se nedá říct, že by byla natolik strašná, že bych u toho umíral. To co se dělo pak už prostě mlelo tak zvláštním mlejkem na maso, že jsem prostě seděl, koukal a absolutně nechápal. Jenom dobře, že je to uvolněno tím, že je to vlastně zčásti komedie plná zvláštních situací. John Malkovich se do filmu povedl na výbornou. Abych se přiznal, stejně jako ve filmu lidem, ani já si přesně nedokážu vybavit konkrétní roli, kterou on ztvárnil a já bych si jí zapamatoval, krom toho, že teda jméno mi je dosti známé. Což je asi tak všecko. Každopádně s tímto filmem si udělal nemalou reklamu a hlavně nádherně zkombinovanou realitu s fikcí tak zajímavým způsobem, že prostě nejde od tohoto filmu odejít jinak než se vztyčenou hlavou. Je to tak zvláštní. --- Nějaké otázky? - Proč je tady tak nízký strop? - Nižší strop, nižší nájem. (13.07.2008)

Scénář: Charlie Kaufman .. Velmi, velmi silně sugestivní zážitek. .. Kdo vlastně jsem? Loutkař, nebo naopak loutka, se kterou si někdo pohrává? ___ Přiznám se, že mi po zhlédnutí nějakou chvíli trvalo, než jsem to celé strávil. Neuvěřitelně originální scenáristický guláš (nic ve zlém) z pera Charlie Kaufman, který je jednoduše ,,jiný" než kdokoliv / cokoliv ostatního. Režijně snímek zas tak neexceluje, nějakou tu chybku není problém najít, zato herecky je to podívaná. Rozhodně zábavné a určitě k zamyšlení. 85%. (02.03.2006)