Draculova dcera

Prekvapivo ma to bavilo viac ako legendárna jednotka (ktorú moc nemusím). Tomuto síce chýbajú ikonické scény a postavy, no je to omnoho živšie (nemŕtvejšie?). Pozoruhodný je žánrový posun. Ide skôr o psychologickú drámu s prvkami romantickej komédie a veľmi občanými hororovými vsuvkami. Navyše je to kratučké, takže to vďaka nadupanému deju nemá šancu nudiť. Draculova dcéra je navyše omnoho zaujímavším charakterom než slávny papá. Aj keď by si zaslúžila viac "monštróznych" scén, nech lepšie vyznie tragika jej príbehu. Nie je to žiadne terno a absencia nezabudnuteľných pasáží (ktorých má naopak jednotka habadej) tot trochu zráža k obyčajnosti, ale inak ide o fakt milé prekvapenie. Proste veľmi dobrý dobový blockbuster 7/10 (28.10.2020)

Dracula zemřel před 500 lety a stal se upírem, jeho dcera zemřela před 100 lety a stala se upírkou, něco mi tam nesedí, zhruba asi tak 400 let. O rozmnožování nemrtvých přirozenou cestou jsem dosud neslyšel, ale kdo ví, třeba po nocích nesají jen krev. Přímé pokračování "univerzálního" Draculy se vydává trochu jinou cestou než první díl, dcera démonického krále upírů hraběnka Záleská se totiž nechce se svým prokletím smířit a snaží se mu čelit. Tento fakt pak znamená, že klasický horror ustupuje do pozadí a máme tu spíš psychologické lehce mysteriózní drama, byť několika povedených atmosférických scén se také dočkáme, zejména první zjevení hraběnky ve vězení se v tomto ohledu vážně povedlo. Příznivci klasických horrorů tak mohou cítit jisté zklamání, já byl však díky mnohem lepšímu scénáři, jistějším hercům, odvážnému náznaku lesbické lásky a mnohdy i lehkému humoru ("na upíry chodíte většinou do banky") spokojen. (18.11.2018)

Americký horor „Draculova dcera“ se primárně zaměřuje na téma prokletí a na to, že jeho nositelka rozhodně není šťastná s tím, jak se její život změnil, co s sebou nosí a jaké jsou její potřeby. Už v tomto filmu se objevují náznaky toho, co je pro ženský upírský hororový film celkem standardní – tedy lesbické prvky. Ale ono se to s upírkami táhne i v literární historii, kde dostali prostor dříve než ve filmu. (24.01.2019)

Taký ženský horor, kde aj dejová línia s viazaním motýlika má pomaly viac priestoru ako Van Helsing. Viac dialógov a snáh o humor, ako by bolo žiadané a akýsi melancholický opar smútku z prekliatia (ktorý do dokonalosti doviedol až Lon Chaney Jr. ako Vlkodlak) zanechávajú čudný dojem. Film je určite zaujímavý a pokrokový (hlavná hrdinka deprimovaná z toho, že je upírkou + jemne lesbická scéna), no je nakrútený nanajvýš nehororovo. Počas väčšiny stopáže si človek ani neuvedomuje, že pozerá horor, za čo bezpochyby môže aj sladučká hudba. (30.08.2010)

-Upíry? A já myslel, že ti žijí jen na berňáku.- Chtěl jsem se rozepsat ohledně obsahu, ale ten zdejší vyzrazuje tři čtvrtiny filmu, tak se k němu dál rozepisovat nebudu. Každopádně jde o fajnovou žánrovku, která ctí většinu atributů gotického hororu - po většinu času noc, mlha hustá tak, že by se dala krájet, hřbitov, vysáté oběti, byť na zákusy v přímém přenosu nedojde, rakev coby přenosný upíří hrobeček, prokletá zrcadla usvědčující bestii, tajemná hraběnka a temná hudba. Dost se sází na tajemnou atmosféru a kamera čaruje se světlem a stíny. Výborný český dabing a pár vtípků. - Modrý Bolivijec, pane!-Idiote, to je červená Guatemala.- (28.11.2023)