Gauguin

Zasnené, smutné a náladové. O Gauguinovi som vedel len to, že existoval a že nejako súvisel s mojimi milovanými Tahiti. Čiže mi nepripadalo ako blbý nápad pozrieť si o jeho tahitskom období celovečerák. A drasticky som do tohto aktu zatiahol aj nič netušiacu pani manželku. Nakoniec sme sa dočkali solídnej, hoci nie nejako extra geniálnej pocitovky, kde nejde príliš o scenár. Je totiž dosť nudný a nezaujímavý. A výprava je prekvapivo tuctová; ak máte Tahiti resp. Francúzsku Polynéziu napozeranú len z čarokrásnych pohľadníc, budete týmto filmom nepríjemne zaskočení. Najviac tomu dáva Vincent Cassel, ktorý do toho išiel naplno. Je to skvele charizmatický Francúz, všímam si jeho prácu od roku 2000 (parádne Purpurové rieky) a je to zrejme jediný herec na svete, ktorý môže mľaskať pri jedle a nemáte chuť niečím ho udrieť po hlave, ale zamľaskať si spolu s ním. (04.06.2018)

Gauguin je takovým typickým festivalovým filmem. Namísto příběhu tu máme poetickou koláž z Gauguinova života na Tahiti. Jeho pobyt na exotickém ostrově není pojat vůbec romanticky, nejsou tu žádné působivé scenérie nebo dlouhé záběry na přírodu a divoké domorodky, jako zdroj inspirace. Celý obraz je spíš posmutnělí, lehce melancholický, jako opuštěné letovisko po letní sezóně. Casselův malíř nemá mnoho sil, je křehký duševně i fyzicky a ať nepůsobí jako egoistický bohém, stejně myslí převážně na sebe (raději barvy a plátno než nakrmit a obléct ženu). Gaugein je tu vyobrazen jako niterný člověk, který chce malovat, ale není schopen ničeho jiného - pracovat, starat se o rodinu. A ač se film příliš nedrží faktů, je v mnoha ohledech přínosný. Pomalu plynoucí (ne)děj do kulis Tahiti zapadl výborně. (07.06.2018)

Příšerně nudná záležitost... Kdybych nebyl obeznámený s fakty, domníval bych se, že sledujeme příběh lásky a zrady mezi nějakým ztraceným francouzským dřevorubcem a tahitskou vesničankou, kteří volný čas tráví sexem a malováním. Tahitské období je pro Gauguina a jeho tvorbu stěžejní, nicméně pro všechny diváky znalé i neznalé by určitě bylo prospěšnější nahlédnout i trochu do jeho předchozího života, přátelství s Van Goghem atd. Cassel standardně podává slušný výkon a namaskovaný je uvěřitelně. Celkově ovšem zklamání. (10.12.2019)

Stejně jako před tímto snímkem viděnou Nejtemnější hodinu, považuji Gauguina za příjemné historicky životopisné dílo, které toho zas až tolik nabídnout nemohlo, protože se v něm nemělo moc co dít. Bylo ale zajímavé sledovat život jak jinak, než dříve zavrhnovaného umělce a jeho strasti. Pro milovníky umění určitě super zážitek, já uděluji hezký průměr. (16.08.2018)

Exteriéry a Cassel super (jak jinak). Kdyby ale hlavní postavou nebyl dnes slavný malíř, jeho příběh z Tahit by neměl jediný důvod být zfilmovanej (ani napsanej, ani cokoliv). Pokud se ovšem o Gauguina zajímáte, uvidíte, při jakých příležitostech (asi) namaloval některé ze svých slavných kousků. A že byl, stejně jako van Gogh, do společnosti nezařaditelným chudákem. Do jeho vnitra ale snímek nepronikne. Pro vynikající filmové zobrazení utrápené duše a mysle, múzy a motivace výjimečného malíře si dejte spíše Schnabelův kousek At Eternity’s Gate. Sice je o van Goghovi, ale nemalou roli v něm sehraje i Gauguin coby jeho blízký kamarád. (16.10.2020)