Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Známý pražský advokát JUDr. Oldřich Lukášek má byt s výhledem na Vltavu, a přátele v pražské kavárně Slavie. Přesto uposlechne svého lékaře, aby se přestěhoval z Prahy na venkov. Jeho novým působištěm se tak stává malé městečko Mezihoří a prvním případem stará venkovská babička Márová, které synovec dluží sedm a půl tisíce korun a odmítá je vrátit. Jako odměnu za pomoc obdaruje vděčná babička Lukáška králíkem. Přestože je brzy zavalen dalšími případy, od vykradače aut Pastyříka až po žárlivce Vránu, který v hádce bodl svou družku, jeho hlavním zájmem zůstává causa králík, tedy babička Márová... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (100)

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Tak tyhle peripetie právnického stavu z období normalizace se nikdy nezařadí do zlatého fondu československých filmů...a to i přesto, že tu po roce 1989 máme onu problematickou kontinuitu právního řádu... a dokonce ani kvůli faktu, že tohle točil v normalizační éře právě Jaromil Jireš, tvůrce takových skvostů Nové vlny, jako byl Žert či Valerie a týden divů...jedině charisma Miloše Kopeckého tuhle ,,komedii" drží nad vodou... ()

Matty 

všetky recenzie používateľa

Jestli mělo jít skutečně o komedii, nevím, kam se z ní vytratil všechen humor. Životem i právničinou unavený Miloš Kopecký sice z posledních sil bojuje za princip, ale film je natolik napresován konkrétními právnickými poučkami, že jako moralita selhává. Spíše plní úlohu návodu, jak by se uvědomělí občané měli chovat, aby moudrým a spravedlivým advokátům nepřidělávali žaludeční vředy. Coby exemplum k demonstraci správných postupů pro jistotu posloužil banální případ, v němž nejde o život ani o politiku, nýbrž „jen“ o peníze. S režií stylem „čím více toho pojme jeden záběr, tím lépe“ jde o nesmírně unylou a neatraktivní náhražku za západní soudní dramata, která alespoň dokáží navodit pocit, že, co se týče spravedlnosti, ještě lze něco změnit. 50% ()

Reklama

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Pěkný lidský film o jednom sporu co je velký pro člověka a malý pro celé lidstvo. Vzor, jaký by měl být právník. Rozhodně to není komedie, alespoň ne čistokrevná, možná tragikomedie (BTW kecy některých ignorantů o "normalizační komedii" neberte vážně, není to ani normalizační, ani komedie, když tak tragikomedie). Zlata Adamovská byla kus (a ona je docela doteď) a Satoranský netypicky obsazený do role prospěchářského hajzlíka (jimž se dnes trefně říká "zmrd"), jakého zná ve svém okolí asi každý z nás, je tak slizký, že by mu ji vážně natáhl i kliďas jako já, ehm. "Neexistuje žádná malá nebo velká nespravedlnost." ()

javlapippi 

všetky recenzie používateľa

Ostrieľaný pražský fiškáľ sa zo zdravotných dôvodov na sklonku kariéry presťahuje na vidiek a tam pokračuje vo výkone povolania, riešiac prípady ako vykrádanie chatiek, žiarlivostné scény s nožom alebo finančné pôžičky medzi príbuznými. Ako bonus okrem relatívneho kľudu a čerstvého povetria dostáva okrem peňažnej odmeny za svoje služby aj nutričné prilepšenie v podobe živých hlodavcov s dlhými ušami. Mierne tragikomická sonda do fungovania socialistickej justície, životných osudov previnilcov a vychcanosti niektorých spoluobčanov s vynikajúcim Milošom Kopeckým v hlavnej roli. ()

Vesecký 

všetky recenzie používateľa

Skvělý film z mistrného pera Jaroslava Dietla, navíc natáčený v Železném Brodě, kde jsem se tenkrát byl na pana Kopeckého, procházejícího se po brodském náměstí, podívat. Dietl se uměl velice dobře a svými osobitými prostředky zapsat do srdcí miliónů diváků nejen ve svých seriálech, ale i scénáři několika filmů, z nichž Králík je možná ten nejlepší. Příběh o boji za spravedlnost velice lidského stárnoucího právníka, to je prostě neodolatelné - a takoví lidé mezi námi tenkrát žili - doktůrci, advokáti, lidé různých profesí. Jaksi se ze života vytratilo tohle lidské, hřejivé srdíčko, které prostý člověk potřebuje, které dopřává jeho nervům větší klid i celkovou pohodu. Když mezi tím Nova dává upoutávky na - s prominutím - fekálie dnešních seriálů naší i americké produkce, vidíme jednoznačný rozdíl. A to zoufalé volání Kopeckého na závěr - proč neustále prohráváme boj s darebáky? Aby se nakonec za nějakých patnáct let stalo, že se darebáctví stane normou obvyklého chování - jako údajný dar za svobodu a demokracii... ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (2)

  • Snímek byl v roce 1980 vybrán do soutěže Un Certain Regard festivalu v Cannes. (trojúhelník)
  • Scény v restauraci byly filmovány na rozhledně Bramberk, dále se filmovalo v Lučanech nad Nisou, Haraticích a v Železném Brodě. (M.B)

Reklama

Reklama