Causa Králík

Téměř 40 let od vzniku filmu. Je to dlouho? Ano, je to dlouho, ale ne tak moc, aby se hodnoty převrátily zcela naruby a aby tahle sonda do života jednoho advokáta, který to myslí se spravedlností poctivě a vážně, působila dnes na diváka přinejmenším jako pohádka! Říci, že neexistuje malá nebo velká nespravedlnost, že všechny jsou stejné nebo odmítat v boji proti darebákům použít darebácké metody - no, řekněte, umíte si něco takového tady a teď představit? Já ne! Potěšil mne tenhle film i s jeho poněkud hořkým koncem. A to ani nemluvím o vynikající práci herecké! Vůbec neváhám: 5*. (19.11.2017)

Vynikající a nestárnoucí anibychneřeklžekomedie o výkonu advokátní praxe nejen za minulého režimu. Místy můžete Kopeckého Lukáškovi vyčítat jistou "morální flexibilitu" (k čemuž vždycky radím položit si otázku "Jak byste chtěli, aby se choval váš advokát, když za ním přijdete s tím, že potřebujete vytáhnout z průšvihu?"), ale jeho svaté rozhořčení a nezapomenutelná slova citovaná Tosimem jsou tím, co bychom si měli z tohohle počinu legendárního režiséra odnést. Pro advokátní stav má Causa Králík o několik řádů větší půvab, protože klienti, ti se za těch víc než třicet let vůbec nezměnili...:) (29.10.2012)

NEEXISTUJE TOTIŽ ŽÁDNÁ MALÁ NEBO VELKÁ NESPRAVEDLNOST. NENÍ NESPRAVEDLNOST ZA SEDM A PŮL TISÍCE, ZA SEDM A PŮL MILIONU NEBO ZA SEDM A PŮL KORUNY! VŠECHNY JSOU STEJNÉ! PROTOŽE V PODSTATĚ EXISTUJE POUZE JEDNA JEDINÁ NESPRAVEDLOST. A NÁM NEDAL NIKDO PRÁVO SOUDIT, ZDA JE MALÁ NEBO VELKÁ. TO BY BYL ZAČÁTEK NAŠEHO KONCE. A ZAČÁTEK KONCE KAŽDÉ SPRAVEDLOSTI. (09.08.2002)

Velice realistický konec mě hodně překvapil, byť bych Kopeckému poradil v jeho morálním dilema, že varování před padouchem se v žádném případě nerovná bonzování. Jinak velkou slabinou jsou "filozofické" Kopeckého úvahy, zejména ta, kterou si Tosim zvolil za svůj komentář, a dokonce ho napsal velkými písmeny, asi je to pro něj velká myšlenka či co. Pro mě je to taky velká, ale hloupost. Nerozlišování mezi velkou a malou nespravedlností je totiž koncem každé spravedlnosti. Jinak ve filmu chybělo upozornění pro nás útlocitné, že při natáčení nepřišlo žádné zvíře k úhoně, že i ti králíci, které Kopecký s takovou chutí zblajzával, byli jen ze sóji. (22.11.2015)

Jestli mělo jít skutečně o komedii, nevím, kam se z ní vytratil všechen humor. Životem i právničinou unavený Miloš Kopecký sice z posledních sil bojuje za princip, ale film je natolik napresován konkrétními právnickými poučkami, že jako moralita selhává. Spíše plní úlohu návodu, jak by se uvědomělí občané měli chovat, aby moudrým a spravedlivým advokátům nepřidělávali žaludeční vředy. Coby exemplum k demonstraci správných postupů pro jistotu posloužil banální případ, v němž nejde o život ani o politiku, nýbrž „jen“ o peníze. S režií stylem „čím více toho pojme jeden záběr, tím lépe“ jde o nesmírně unylou a neatraktivní náhražku za západní soudní dramata, která alespoň dokáží navodit pocit, že, co se týče spravedlnosti, ještě lze něco změnit. 50% (28.08.2012)