Príbeh služobníčky

Depresivní podívaná jako křen a nejzvrácenější totalita od Hitlera. Opravdu zvrácený fundamentalistický režim vyprávějící život v dystopickém Gileádu na území Spojených Států, kde z žen se stávají sexuální otrokyně jejichž jediným úkolem je zplodit potomka. Seriál má sice pomalejší tempo, přesto si skvěle drží divákovou pozornost, jelikož tenhle režim má, co nabídnout a postupné objevování a zjišťování je dostatečně poutavé. Hlavní hrdinka je vynikající a to platí i o zbytku ( Tetu Lýdii budete nenávidět). Je zde hodně sexu a najde se zde prostor i na násilí ( Hodně oběšenců, kruté tresty) a v průběhu se objeví i několik zajímavých překvapení. Emocionální, psychologické, sexuální a velmi mrazivé. 80% (16.09.2018)

,,Blessed be the fruit." ,,May the Lord open." Jeden z nejlepších poeticky úchylných pozdravů ever. Příběh služebnice je v podstatě takovým mixem Orwella a Potomků lidí. Mrazivá a znepokojující vidina dysutopické společnosti, ve které gileadské služebnice vykonávají úlohu, která je noční můrou snad každé ženy. Zatím se mi to moc líbí. Hlavní hrdinka je extrémně sympatická, scénář dost kvalitní, plus seriál se skvěle vyhýbá onomu klišé, kdy ze všech představitelů totalitního Gileadu dělá zlomyslná monstra. Ano, spousta jeho příznivců jsou krutí a nesoucitní lidé, kteří zcela zahodili základní morální hodnoty, ale zároveň nám je seriál zdatně ukazuje i z té druhé stránky, kdy pro ně, alespoň tedy v určitých chvílích, máme jisté pochopení. Díky tomu je Příběh služebnice jedním z nejlepších dnešních seriálových dramat. A byť je to docela psycho O__O je to hrozně zábavné psycho. (05.08.2018)

Nemohol som si zvyknúť na tempo seríalu. Navyše mi liezla hlavná hrdinka v prvých 2- 3 epizodach neuveriteľne na nervy! Potom, ako som sa nejako prekúsal k ďalším epizódam, začala ma baviť psychologická hra, ktorá sa tam postupne rozohrávala. No a pocit, že si idem ráno zabehať a odrazu by ma sundali nejakí čierni kukláči, je dosť desivý! Mno...uvidím, ako sa rozohrá 2ka, hoci sa priznám, bohvieako sa mi do nej nechce. (17.05.2018)

Margaret Atwoodová bezesporu stvořila zajímavý postapokalyptický svět, ve kterém jsou ženy (a to jak Služebnice, tak jim nadřazené Manželky) trestány za to, že se "tak hodně zaměřily na akademickou práci a profesionální ambice, že zapomněly na své skutečné poslání". Po zhlédnutí filmové adaptace z 90. let jsem se těšila na lepší propracování děsivé republiky Gileád a na lépe zahrané postavy. Obojího jsem se vlastně dočkala (i když mi pořád chybí skutečná ukázka proměny Spojených států v Gileád), hereckým výkonům skutečně nelze nic vytknout, ale mám se seriálem jeden zásadní problém, a to hlavní hrdinku. Pokud se mnohem více těším na osudy vedlejších charakterů - Janine, Emily, Moiry, dokonce i "záporačky" Sereny - než na další útrpné pohledy June/Offred, je to špatně. Neměla jsem potřebu okamžitě zapínat další epizodu, emocionálně mě žádná scéna nezasáhla (možná proto, že nejsem matka).. (05.08.2018)

Když teplá večeře, vychlazený lahváč a vyžehlená košile přestanou být denní samozřejmostí, protože dětského pláče a použitých plen začne podezřele ubývat, je potřeba sáhnout po prověřené sbírce Starého zákona a vykuchat z něj pár apokryfů, které se tak účelně neohýbaly ani za časů inkvizice. Té kritice, která se na to především zprava hodně snáší, úplně nerozumím. Ženský kvintet za kamerou na to jde velmi přízemně a citlivě. Společenská apokalypsa je vlastně až intimní záležitost, kdy se události kolem dějí jaksi mimochodem a divák se modlí za to, aby viděl víc, přičemž se ale bojí, že při globálnějším měřítku se to rozpadne. Z mého pohledu to ale neskutečnou vnitřní dynamiku bere především z toho, že žádná jiná dystopie, co pamatuju, nešla tolik na dřeň pokrytectví, které automaticky všechny totalitní systémy provází. Bublá to pod povrchem dokonale, ale návštěva Jezábel to definitivně vystřelí do pozice žánrové události, která si apokalypsu dovede představit i bez jaderného spadu. (20.11.2017)