Ježiš Kristus superstar

Ta hudba, to je ráj na zemi (16.02.2014)

S muzikály mám obecně velký problém a s Ježíšem pravděpodobně ještě větší. Překvapení se tedy nekoná, je to naprosto strašná a bezobsažná sračka (jako Vlasy), která má leda tak místy dobrou hudbu a samozřejmě skvělé zpracování, ale to celkový dojem fakt nezachrání. 20% (08.02.2022)

31. Zlatý Glóbus za rok 1973 - nominace (6) - Nejlepší film (komedie / muzikál), Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Yvonne Elliman, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Carl Anderson, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Ted Neely, Objev roku (herec) - Carl Anderson, Objev roku (herec) - Ted Neely (03.01.2009)

Kloboucek, spousta skveůejch filmarskejch napadu (18.11.2010)

Skvělá hudba, proti hipísácké podobě (včetně tanků a jiných rekvizit) taky vůbec nic nenamítám. Ta hvězda dolů je za naprosto nevýrazného a necharismatického Ježíše, kterého hlasově i výrazově předčili ve filmu snad úplně všichni. Možná jsem moc namlsaná Střihavkou, ale tohle nebyl, podle mě, zrovna ideální výběr. (26.08.2013)

Písničky jsou sice hezké, ale to je k ničemu když nejsou dobře zaspívané. Hypíci co si hrajou na Ježíše? Prosím vás, to snad nemysleli vážně. Druhou verzi mám raději. (07.06.2009)

Bezpochyby originální ztvárnění novozákonního příběhu (originální samozřejmě jen co do formy, obsahové novoty lze hledat např. zde). Muzikály nejsou mým šálkem kávy, ale docela jsem se těšil na rockové pecky. Bohužel jsem byl celkem zklamán, protože hudba mi přišla povětšinou stejná, jakoby bez nápadu a občas s ne příliš dobře sednoucím libretem (s tím mám ale obecně u muzikálů většinou problém). Zaznamenal jsem pouze tak 3-4 zajímavější songy (nejvíc mě pobavil Herodův "cirkusácký" výstup). Tomu odpovídá i mé hodnocení - za tři. (16.01.2012)

Hipisácka verzia Ježišovho príbehu z pohľadu Judáša? Zvuky elektrickej gitary a apoštoli v zvonových nohaviciach a s afrom na hlave? Tak to už hej! Pre mňa jeden z najlepších muzikálov vôbec. (19.08.2012)

od te doby verim na stroj casu (03.02.2009)

Po hudebni strance neni o cem diskutovat, po filmovarske pomerne zajimave a napadite, i kdyz jsou zde vyuzivany spise mene clenite a prazdne exteriery, coz filmu mozna trochu obira. Jinak v podstate zpracovani stejneho tematu jako Gibsonovo Umuceni, ale mnohem zabavnejsi, inteligentnejsi a vrstevnatejsi a schopne dat divakovi vice. (11.02.2009)

Pár výborných (vesměs hudebních) scén, ale jinak příliš mnoho omáčky. (18.03.2010)

Po cca 20ej repríze stále presvedčenejšie prehlasujem, že ide o najdokonalejší muzikál , s akým som mal tú česť. A zároveň ten najnekresťanskejší. (16.05.2015)

Se stylizací příběhu Ježíše Krista do hippies doby může mít spousta diváku problémy, ale po hudební stránce se tomuto muzikálu nedá vůbec nic vytknout. Každá skladba se dá poslouchat a je zajímavá, muzikál nemá slabší místo, celá kompozice je skvělá. Tady se opět ukázala genialita A. L. Webbera. A navíc anglický jazyk je skutečně nepřekonatelný, i když se Češi snažili a udělali v devadesátých letech skvělou českou verzi, na originální verzi prostě nemá. (26.12.2016)

Hudba výtečná, Ted Neeley a hlavně Carl Anderson zpívají a hrají velmi dobře, ale docela mi vadí některé prvky modernosti (tanky, vrtulníky...). (15.04.2009)

Tenhle biják (spolu se Scorseseho Posledním pokušením a Bulgakovovým Mistrem a Markétkou) mě, nekřesťana, přiměl k přemýšlení o ježíšovském mýtu víc a z více stran než všechna evangelia a kázání dohromady – kdysi v dobách předinternetových jsem měl celé libreto opsané a vlastnoklopotně přeložené a dodnes se vztekám při pomyšlení na to, z jakých duchaprázdných rýmovaček je splácaná Prostějovského „kanonická“ česká verze; vrcholem marnosti pro mě bylo její použití v titulcích při televizním uvedení Jewisonova filmu. Na BD jsou naštěstí titulky v pořádku, všechna čest svého řemesla znalému a evidentně zapálenému překladateli i tomu, kdo mu tu práci zadal. — O muzice se netřeba dlouze bavit, to křížení rockových a muzikálových postupů a odvaha/drzost vystavět v tomhle žánru ne muzikál, ale plnohodnotnou operu bez kouska mluveného slova, vám buď připadnou geniální, nebo ne. Zastavil bych se ovšem u zpěvu: syrově vyřvávaný, „nezpěvácký“ projev mi k polidštěným pašijovým postavám z masa a kostí sedí rozhodně líp, než kdyby režisér obsadil interprety nadpozemsky dokonalé. Stejně tak, pokud někdo vyčítá představiteli Ježíše malé charisma, muselo mu nějak uniknout, že Ježíšova lidská stránka, únava a to, že zdaleka neovládá situaci pevnou rukou a nezáří v davu coby nezpochybnitelná superstar, je jedním z hlavních témat filmu. — Choreografie! Sledovat třebas exaltované tanečky Šimona a jeho skvadry při fanatickém vzývání Krista uprostřed filmu, to je pokaždé na srdeční zástavu. (Ve stejné pasáži asi jediné místo z celého snímku, které mi vždycky lehce smrdělo samoúčelem – bez tanečníků zjevujících se ve vzduchu, zpomalených a zastavených záběrů bych se v této scéně věru obešel.) — No a dobrou polovinu filmu dělá scénografie, to neustálé balancování mezi „jako“ a hrou na „jako“, římští vojáci ve fialových tričkách, pušky, tanky, šminky, lešení, izraelská poušť, to nejsou jenom efektní „zcizovačky“, líbivá hipícká stylizace a vymezování se vůči klasickému muzikálovému a historickému žánru, to všechno jsou prvky, které tu prastarou pohádkovou historku skutečně přibližují dnešku, které nepřestávají připomínat, že jsme to my, kdo ten příběh tady a teď znovu prožíváme a koho i přes propast staletí pořád oslovuje. (05.05.2014)

"Jesus Christ Superstar, vážně jsi tím, koho vzývají...." Tento kultovní muzikál s řadou super songů mám rád, ale srovnávat tuhle filmovou verzi s těmi na jevišti, co jsem mohl za ta léta vidět, se dá dost těžko. Na jednu stranu je v téhle filmové verzi fajn prostředí, ve kterém se to celé odehrává (viz záběry na pustou krajinu či antické ruiny - vůbec mi nevadilo ani to lešení dotvářející prostory chrámu), ale na druhou stranu nechápu všechny ty modernistické prvky (proč se v jedné scéně najednou musí objevit tanky a proč musí vojáci vedle obligátních kopí nosit i samopaly?). Taky mi neseděl černošský Jidáš a "teplej" Herodes. Nevím, zda v Americe onen kult extrémní korektnosti přišel tam brzo (na začátku 70 let), ale v tomto mi to přišlo, jako by to vzniklo teprve nedávno. (08.04.2023)

Pamätám si, že keď som tento muzikál videla v minulosti, nebavil ma (ako väčšina muzikálov). Musela som „dozrieť“ pre myšlienky, ktorým som nerozumela a ktoré sa mi zdali iba bláznivé. Dnes už som to vnímala inými očami, hippies, lešenia, tanky a skutočne ma dojala scéna, keď Ježil prevracal stoly – „Odneste to odtiaľto, nerobte trhovisko z domu môjho Otca.“ Ten trh bol naozaj obrazom toho, s čím všetkým kupčí súčasný človek. Použitie Judáša ako hlavnej postavy je dôležitým aspektom filmu. Pri premýšľaní nad jeho konaním sa človek musí zamyslieť, že všetci máme v sebe kúsok Judáša. Obdivujem odvahu, kreativitu a nadšenie autorov, muzikál má schopnosť oslovovať divákov po celom svete aj po vyše 50-tich rokoch. (24.04.2024)

Tohle zpracování se mě nikterak nedotklo. Divadlo je divadlo. (18.03.2010)

vcelku neinvenční zpracování (tanky a stíhačky v jednom záběru to nevytrhnou) se opírá o geniální webberovu muziku, nic jinýho mu taky nezbejvá, a ta ho pozdvihuje do nadprůměru.... (12.03.2011)

Poprvé jsem to viděl někdy v osmdesátých letech na videu se slovenským (!), čteným (!) překladem, byla to úplná bomba, protože to mělo příchuť zakázaného ovoce - pro odborníky: zák. č. 140/1961 Sb. § 178. (12.03.2013)