Svetlo môjho života

Casey Affleck se nám dal na nezávislou filmařinu a dokazuje, že režisérský um nemá pouze jeho bratr Ben, kterého řadím jako lepšího režiséra než herce. To u Caseyho zatím neplatí, ale i tak servíruje další zajímavý snímek. Světlo mého života je postapo ve světě, kde vymřely téměř všechny ženy a on se svým potomkem putuje spustošenou krajinou. Vzhledem k námětu a přítomnosti Elisabeth Moss se nejde ubránit srovnání s Příběhem služebnice a dalšími podobnými filmy, i když tady se na události nahlíží více komorněji. Film vyniká především svým feelingem a atmosférou. Ve finále se však jedná pouze o jeden další z řady. (28.08.2019)

Příjemně srdečná pomalá konverzačka nabitá přirozenými hereckými výkony obou hlavních představitelů, v níž dlouhé promluvy postav zabírají většinu délky filmu. Dystopie je zde prakticky jen na pozadí, o fungování společnosti v době, kdy na Zemi už nejsou téměř žádné ženy, se příliš nedozvíme. Affleck se ani neubírá k zobrazení všech aspektů chaosu a zoufalství upadající společnosti jako třeba Cuarón v mnohem akčnějších Potomcích lidí, ale zaměřuje naši veškerou pozornost čistě na vztah otce a dcery, který po divácké stránce dokonale funguje a dokáže sledující přimět, aby se do postav vcítili a drželi jim palce. Jako režisér se Casey Affleck myslím ukázal ve velmi dobrém světle a jako scenárista baví - zvlášť poslední dialog je ve filmu mile vypointovaný. [KVIFF 2019] (02.07.2019)

Tenhle film je přesně na druhé straně toho, co mám ráda, a těžko říct, co mám raději. Není drsné postapo drama, ale je to drsné drama o lidech. Leč v jiných rukách by zápletka vyšla i na dost drsně krvavé drama. Viz opak v plánovaná adaptace komiksu Y: Poslední z mužů, že? Čili tady to není hlavně o tom "dostaňme tu holku", ale "poznejme otce s dcerou" a mě se to strašně moc líbilo. Pomalu dávkované flashbacky do toho, jak se to stalo, tedy v rodině, ne ta událost samotná. Krásná příroda. Bravurní herecké výkony. A že přijde velká kolize je jasný. Láska k tátovi je jedna věc, ale být holka se vším všudy je silná touha. Hodně silným okamžikem byl pro mě (první) útěk z domu a následky a rozebírání toho. Třeba jim nepřišli ublížit. Ale musí se počítat s nejhorší variantou. Jsou to přeci jenom chlapy. Protože kdo je z těch dvou světlo života toho druhého? Protože ona by to bez táty asi nějak zvládla i přes okolnosti. Ale on by to bez Reg nedal. Pokud vám jde o akci, není to film pro vás. Pokud vám jde o emoce a dlouhou cestu poznání, je to film pro vás. Protože v tomhle snímku je vážně velký charakterový posun. Možná proto je právě poslední záběr fimu nejsilnější. (05.12.2020)

Po famózním In Fabric jsem se dostala v deset večera na Light of My Life a měla sakra co dělat, abych neupadla do limbu. Toto spací postapokalyptické drama nabídne akorát tak několik oduševnělých dialogů, zamyšlení nad životem a pak už jenom nudu, nudu, nudu. Není tu představen skoro žádný náznak okolností zkázy a celý příběh je prosté špatně vykonstruován a nezajímavě natočen. Affleck tady jen litá od baráku k baráku a nesmyslně se potýká s lidmi, jejichž pravou tvář by vzápětí raději nepoznal. Víceméně se tu ani nedočkáte moc velkého herectví. Tohle pro mě bylo opravdu velké nic a třeba oproti Cestě s Viggem Mortensenem je toto indie silně nezajímavé. KVIFF 2019 (03.07.2019)

Další verze putování světem, který je již jen vybledávající vzpomínkou. Kupodivu jsem se moc nenudil. "Pohádka" na začátku je zatěžkávající zkouška. Pokud ji vydržíte, vydržíte celý film a máte dobré předpoklady si tuto pomalu táhnoucí cestu za přežitím užít. Já si to užil, a nepamatuji si, že bych byl ke konci tak dojat jak tady. (25.05.2020)