Povídky z New Yorku

V jednom z komentářů na imdb je tato kompilace tří příběhů popsána slovy "the good, the bad and the funny" - těžko napsat cokoli výstižnějšího... Prostřední Coppolova povídka je opravdu špatná. Snobské prostředí, v jeho centru přemoudřelé děcko, zkrátka nic zajímavého, nic neobyčejného. Poslední ovídka Woodyho Allena je opravdu skvělá. Se svým nezaměnitelným humorem v nebeské nadsázce trefně a (dů)vtipně popisuje téma reálnější než by si spousta lidí byla ochotna připustit. Scorseseho povídka, ač přichází jako první, je vrcholem této kompilace. Jedná se o prvotříndě natočenou studii dvou charakterů ve zvráceném a přitom ne až tak nereálném vztahu. Na protagonistech je fascinující, že i přes zjevnou absurditu příběhu, ztělesňují naprosto reálné archetypy skutečných lidí pohybujících se mezi námi... Bohužel. 7/10 (24.03.2014)

Jedno město. Tři režiséři zvučných jmen, tři povídky ze života místních obyvatel. První příběh (Martin Scorsese - Životní lekce / Life Lessons) vypráví o slavném malíři, který až fanaticky miluje svoji mladou asistentku a múzu v jedné osobě. Jejich vztah je však nevyvážení a oba protagonisté trpí. Ve druhé povídce (Francis Ford Coppola - Život bez Zoe / Life without Zoe) se ocitáme v až fantastickém světě malé dívky, kterou její bohatí rodiče doslova nechali na pospas sobě samé. Mladá slečna má doslova vše, na co si vzpomene, ale to co jí opravdu chybí, jsou její vlastní rodiče, kteří na ni nemají čas a jsou stále na cestách. Poslední kousek (Woody Allen - Oidipus dnes / Oedipus Wrecks) je o vztahu dospělého muže a jeho matky, jež ho neustále pronásleduje. Při kouzelnickém vystoupení záhadně zmizí a jestli si syn myslí, že se jí konečně zbavil - velký duch (či co to je) jeho matky se stejně záhadně objevuje na newyorském nebi. Tři slavní režiséři se podíleli na tomto nesourodém dílku. A ač jsou to jména, která by měla zaručovat přinejmenším dobrou podívanou, tak se někde něco muselo pokazit. Pravda, při první povídce mě ke konci již lehce začalo hrabat na mozek, druhou jsem si myslela, že už mi hráblo úplně, ještě, že poslední přinesla kýžené odlehčení a zahojení rozdrásaných nervů. Vztah malíře a mladé holky je divný, nechápu, jak by ve skutečnosti mohl někdo tohle všechno vydržet, naopak mi přišel celý příběh zbytečně dlouhý a bez většího nápadu. Druhý příběh se mi už vůbec nelíbil a to, že končí v Římě odporuje názvu celé téhle maškarády (konkrétně v této jedné povídce). Pošramocenou reputaci tady velice skvostně napravuje Woody Allen, který je zárověň i v hlavní roli syna naprosto vynikající, vtipný. Jakoby věděl, že po tom všem, co předvedli kolegové, musí přijít s něčím bombastickým. I když je příběh lehce fantastický a nereálný, vše dohání svou odlehčeností, humorem a naprosto dokonalou obří matkou na obloze. Za to třikrát díky a zbytek už nikdy více. (09.09.2012)

Povídkové filmy mám rád, ale dobrých je opravdu pohříchu málo nebo jsem na dobré zatim nenarazil.Spojení tří skvělých režisérů slibovalo ještě víc, ale možná právě to bylo na škodu, protože ze sebe nemuseli vydat uplně nejlepší nápady.Od Scorseseho jsem čekal víc, ale jeho povídka se ještě celkem dala, přesto je to asi nejhorší, co jsem od něj viděl.Coppola mě zklamal, povídka byla opravdu slabá a Woody Allenovi se to povedlo nejvíc, hned od začátku je to jeho typický styl a odpustil bych i to, že to byla na mě celkem blbost. Po povídkách bych to hodnotil : Scorsese 60%, Coppola 50%, Allen 70%. Celkem tedy za 60% (01.02.2012)

Najsilnejšia poviedka je tá od Scorseseho. Rosanna Aquette je bohyňa a celé to prostredie high society v hlavnej úlohe s talentovaným introvertom Noltem funguje. Potom príde Coppola s detským príbehom, ktorý by mi nemohol byť viac ukradnutý. Hlavná hrdinka je doslova neznesiteľná. Allen naproti tomu prináša typický príbeh, ktorý má mnoho úsmevných miest ale je to skrátka Allen. Neprináša to nič nové. Scorsese - 70%, Coppola - 30% a Allen 60% (15.01.2020)

Povídkový movie mám rád, ale když je točí víc režisérů, tak to obvykle moc dobře neskončí. Scorseseho LEKCE: upocenej a mastnovlasej Nolte tvoří za zvuků rockový hudby 60. let svoje čmáranice a třese se na svoji arogantní učnici, která by mohla být jeho nejmladší dcerou, co k tomu dodat, nuda. Coppolův ŽIVOT BEZ ZOE: totálně nejhorší, jakoby si jí snad střihnul Spielberg, náctiletá pubertačka tráví život asi v hotelu Plaza, její rodiče jsou věčně v trapu a výchovu zajišťuje zdejší trapnej sluha, nějaká ta nezáživná akce s loupeží, rodinná dramatizace a celý to vyšumí zcela do prázdna. Allenův OIDIPUS DNES: sice nejzáživnější, ale zato dost otravná story o vztahu otravný báby uzurpátorky a jejího syna, která nijak zvlášť film nevytrhla. Jednotlivý povídky jsou zcela rozdílný obsahem a jediný pojítko kromě města, je akorát hromada jalovejch keců. 30% (16.12.2015)