...a spravodlivosť pre všetkých

Soudní dramata mám rád a popravdě před zhlédnutím tohoto filmu bych si moc nedovedl představit mladého Al Pacina v roli právníka, byť ho považuji za skvělého herce. A spravedlnost pro všechny stojí na jeho hereckém umění, ale také výborném příběhu, který sice nepředstavuje naprostý vrchol subžánru, ale rozhodně nenudí a potěší ukázka toho, jak může osud klientů ovlivnit právníkovo chování a psychiku. Zároveň je tu nastaveno zrcadlo počínání soudců a jejich charakteru. Závěrečný proslov, resp. úvodní řeč k procesu, Arthura Kirklanda byl vynikající a tvoří dokonalou tečku za uplynulým snímkem. (06.07.2014)

Čekal jsem od toho teda něco trochu jinýho. Myslel jsem si, že to bude soudní drama, ale tohle chvílema připomíná spíš černou komedii. A moc nechápu, proč ve filmu tyhle "vtipný" momenty jsou. Třeba scéna s vrtulníkem je úplně mimo. Když se začne hrát na vážnější strunu, tak je film poměrně dobrej, ale spíš se to tak drobí na jednotlivý epizody. Chtělo by to z filmu tak 30 minut vystříhat. Jinak Pacinův hereckej výkon rozhodně stojí za to. (15.12.2018)

Působivě vybudované drama přímo pro herecký koncert Al Pacina, který s dokonalým glancem přetavil suchopárnou řeč paragrafů ve strhující podívanou. On snad ani ty postavy nehraje, ale prožívá celou svojí fyziognomií. A to umí málokdo. Jen si všimněme těch jeho gest. Moc se mi líbilo, jak v právním boji argumentoval až do krajnosti s nechutným klientem za spravedlnost. Takže co dodat, kdo má rád Al Pacina určitě si tento skvost užije. (13.08.2011)

Status obhájce mi vždycky připadal podivný. Pokud hájil právo oběti, bylo vše jasné. Ale proč proboha někdo vysekává před soudem zločince z pout spravedlivého trestu? Zmírňuje ho nebo dokonce zařídí jeho propuštění?! Toto je právo? Ano je a bylo to tak už za starých Římanů. Film se snaží bližší optikou diváka seznámit s tím podivným prostředím zločinců, soudních dvorů, obhájců, žalobců a soudců.Kamera mezi nimi zvídavě poletuje a neukazuje nic jiného než že i tito jedinci v jejichž rukou jsou osudy mnohých jsou také jen lidmi. Každého to zvláštní prostředí nějak stravuje, ale každého jiným způsobem. Někdo jde tvrdě za svojí kariérou a pracuje bez výčitek jako stroj, jiný soucítí s obžalovanými. Vždyť jsou to ja řekl Al - také jen ubohé lidské bytosti. A právě na těchto obhájcích s charaktery a svědomím si psychika vybírá největší daň jak divák posléze uvidí. Film byl celkem zajímavý, ale smrděl sedmdesátkami. To ode mne není žádná nadávka, sedmdesátky mám rád, ale kromě Ala mi nějak extra nesedl a bez něj by to bylo o ničem. Nejsvělejší byla jeho závěrečná řeč, kdy dokonale popsal celý ten systém točící se kolem pravdy a spravedlnosti. Bohužel každý trochu zralejší musí u konce uznat, že takhle to může skončit jedině ve filmu, nikoliv však v reálném životě. Balancuji nad hodnocením jak porota nad nepřesvědčivými důkazy a nakonec dávám jen za tři kompromitující fotografie. * * * (30.03.2016)

Nadčasový a skvělý námět, který měl tu smůlu, že byl zrealizován na nesympatickém přelomu 70. a 80. let. Nedokážu se zbavit dojmu, že ona lehká tragičnost a několikrát naznačená zbytečnost snažení a bezvýchodnost nástrah soudního systému by se v jiném období vyjímala daleko lépe. Bez prazvláštních účesů nebo soundtracku, který k dění na plátně několikrát vůbec nepasuje. A je to obrovská škoda, protože Pacino se do příběhu vložil jako obvykle s plným nasazením a já žasnu nad jeho dokonalou etudou v helikoptéře a padám na kolena z každého jeho monologu v čele s uchvacující finální řečí, která patří k jeho životním číslům. I proto mě tolik mrzí, že se scénář ve druhé polovině tak bezvýhradně ponoří do své moralistické části a žaluje z plna hrdla na americkou justici. S kapkou uvěřitelnosti bych šel podstatně výš. (29.09.2008)