Všichni dobří rodáci

Politika je svině. Dodal bych stvořená vepři a nenažranými prasaty, sajícími z cecíků, dokud neprasknou.. Poetické tragikomično, žaloba oportunismu, nezapomenutelná Waldova zpověď u faráře - jako by komunisté nevěděli, že zlato zavřené v trezoru získává na ceně, ale upřímně řečeno, obsahově blízké Jakubiskovo podobenství ohledně spokojeného sezení na větvi mě oslovilo víc než Jasného zpráva o konci světa. Ať tak, či onak, ještěže ty věčné časy se soudruhy z Kremlu trvaly "jen" necelých 42 let.. Pro mne doposud neznámé rčení: „Za každým Čechem stojí čert s měchem.“ částečně vysvětluje, proč mi Moraváci zase s oblibou razíme armádní: „Něma ruma, něma šturma..“ (13.09.2012)

Film, který vypovídá o odpornostech, které u nás komunisti prováděli v 50. letech. Zestátňování majetků. Příběh se odehrává v Kelči, ale místní na to nechtěli vzpomínat. Takže si to Jasný natočil někde na Vysočině. Film byl pochopitelně trezorová záležitost, takže se na veřejnost dostal asi až po revoluci. Objevuje se tu spousta známých českých herců. Jako například Radek Brzobohatý nebo Vladimír Menšík. Ti lidi o všechno přišli. Soudruzi si všechno vzali do družstva. Vážně hnus! Menšík na konci umře po svém pokusu o zmrzačení, aby se vyhnul vězení. (31.01.2013)

Jistěže základní devízy filmu jsou dobré až výborné, ale ty ryze současné tváře, účesy, líčení a kostýmy u dobré poloviny herců... snižují bohužel celý tento projekt jen na dobový průměr. Vina Ester Krumbachové cele patří na pranýř. Když se chceme vyrovnat s minulostí, je nutné diváka přesvědčit o době, ve které se příběh odehrává, a nevymlouvat se, že pár neherců jako dekor stačí. (23.02.2009)

Klasika, které jsem se velmi dlouho (a zcela zbytečně) bál. Žádná oslava venkovského životního ducha se nekoná. To jen upřímnost toho, jak někdy lidem začne být ku prospěchu zcela jiná zatvrzelost než kdy předtím, vyvolá až překvapivě smutný výraz na divákově tváři. Vojtěch Jasný jde díky archetypálním postavám sošného Františka nebo bohémského Zášinka dost razantně k jádru věci a nezbrzdí ho ani pár zbytečně nepadnoucích podobenství. (20.07.2012)

Bezkonkurenčně nejlepší film Vojtěcha Jasného a patrně i nejlepší snímek věnovaný tématu združstevňování české vesnice. Jasný ho natočil po řadě let, kdy scénář nemohl z pochopitelných důvodů projít dobovou cenzurou. Pomohlo až období reforem na konci 60. let a osobní zásah Dubčeka. Na filmu je patrná tvůrčí zpřízněnost Vojtěcha Jasného s jiným významným českým režisérem Karlem Kachyňou. Je to podobně poetické, se zaměřením na obrazovou složku, pečlivý výběr herců a jejich vedení. Je zajímavé, že i když film nejde ve svém zobrazení neutěšených poměrů 50. let až na dřeň, protože politická perzekuce a atmosféra ve společnosti byly ve skutečnosti horší, do dneška nevznikl ve svobodných tvůrčích poměrech film, který by Rodáky dokázal překonat nebo se jim aspoň přiblížil... Celkový dojem: 95 %. (21.07.2009)