Réžia:
Luca GuadagninoScenár:
James IvoryKamera:
Sayombhu MukdeepromHrajú:
Timothée Chalamet, Armie Hammer, Michael Stuhlbarg, Amira Casar, Esther Garrel, Victoire Du Bois, Peter Spears, Vanda CaprioloVOD (4)
Obsahy(1)
Keď si Eliovi rodičia pozvú na leto do domu hosťa, sedemnásťročný tínedžer z toho nie je vôbec nadšený. Spočiatku sa zdá, že s americkým študentom Oliverom toho nemajú veľa spoločného, no keď spolu začnú tráviť viac času, rozvinie sa medzi nimi niečo oveľa hlbšie než len priateľstvo… (Itafilm)
Videá (14)
Recenzie (501)
(1001) Ten poslední záběr je velmi devastující. Love sucks. Ale krucinál, čím víc nad tím filmem přemýšlím a čím víc se ho snažím sama pro sebe analyzovat, tím špatnější a amatérštější se mi zdá. Timothée je vážně skvělý, živý, skutečný a zajímavý a toho Oscara bych mu přála z celého srdce. Nicméně (bohužel) září mnohem jasněji než kterákoliv jiná složka filmu. Armie dělá, co může, a má i momenty, kdy je celkem okouzlující, ale spíš se mi potvrzuje moje domněnka, že je krásný a nikoliv dobrý herec, a většinu času (i díky tomu, že už ho dávno šmíruju na instagramu a tak ho mám zapsaného jako hotového dospělého chlapa s podnikavou manželkou a dvěma malými dětmi) ve své roli není přesvědčivý a občas dokonce jako by se do ní ale vůbec nehodil. Události plynou trochu strojeně a mechanicky a Guadagnino jako by se potřeboval ještě hodně vyrežírovat, aby zvládl odvyprávět takhle subtilní a nepříběhový příběh. Ačkoliv se mi celkem líbí, jakým směrem má nakročeno, tak to ale určitě není hotový filmař, a tak mi přijde zvláštní, když v některých kritikách čtu ódy na to, že je třetí hlavní postavou filmu. Doprovodná hudba mi spíš podporovala ten neobratný pocit z filmu, než že by ho povznášela ještě někam jinam. Nejspíš jsem si měla zapamatovat jenom ten původní prchavý pocit a nepitvat do hloubky jednoduchý film o první lásce. - Po čtyřech měsících, během kterých jsem si určitě minimálně stokrát pustila "Visions Of Gideon" a dojímala se nad krásou a schopnostmi umění, si musím ještě dupnout: Kruci, kéž by byl ten film před "tím" aspoň o trochu lepší, protože ten konec je tak strašně skvělý! ()
Horúce talianske leto, kde sa nikto nepotí. Ak si človek odmyslí "provokatívnu" tému homosexuality a predstaví si v hlavných rolách muža a ženu, ostáva len priemerná nudná európska festivalovka s plochými postavami, ktoré sa miestami chovajú dosť absurdne a vyslovujú krkolomné až komické vety (otcov záverečný monológ!!!). Záverečná scéna je fajn, ale to je asi tak všetko. ()
Pokud odečtu jakože odlišnost v gay romanci, která mi v tomto podání byla celkem nepříjemná, zůstane mi v první půlce nudný art, v druhé půlce celkem slušné a očekávatelné vyústění. Celé to bylo dost předvídatelné a ne moc zajímavé, obyčejné. Hezké prostředí, nesympatický hlavní představitel a ne moc důvěryhodný hlavní představitel číslo 2. Nejsympatičtější na celém filmu byli rodiče. ()
Dej mi své jméno je opravdu speciální film. Homoerotická romance mezi 2 mladými muži však má problém především v tom, že není výjimečný film. Plusem je atmosféra 80. let, nádherná kamera (záběry jízdy na kole jsou překrásné) a především úchvatné výkony dvou hlavních představitelů. Mají opravdu perfektní chemii a všechny ty polibky (které je občas těžko strávit) a člověk by věřil, že se do sebe při natáčení opravdu zamilovali a uvažují o registrovaném partnerství. Jediným dalším výrazným hereckým hráčem je v roli otce Michael Stuhlbarg který plní takovou roli mentora svého syna v tom kdo nebo co je vlastně zač. Speciální film však neděl výjimečný film. Lehce jsem si při filmu vzpomněl na Zkrocenou horu od Anga Leeho kde se dva hlídači stáda ovcí do sebe zamilují a následně oba začnou žít své životy a musí to tajit. Nemyslím, že je Zkrocená hora nějak úžasný film ale minimálně je zajímavější. Dej mi své jméno je totiž především film o jednom letním románku. A navíc se to celé odehrává v Itálii která je k homosexuálům na rozdíl od Ameriky celkem štědrá. Ten film ale není špatný, je právě naopak celkem fajn. Avšak dělí se na 3 třetiny při čemž: Ta první je celkem fajn kdy Elie pomalu zjišťuje svojí orientaci a city k Oliverovi, druhá celkem brzdí a je především o tom jak ten aktivní sexuální románek začíná a teprve ta třetí (nejlepší!) část je o tom jak léto končí a s ní i letní románek. Finále (asi tak 10 posledních minut filmu!) je navíc hodně dobrý a vlastně pošoupne celý film o trošku výš. Na to všechno má navázat pokračování kde se setkáme se staršími verzemi obou hlavních protagonistů. Jestli to bude tak fajn jako jednička tak se asi zlobit nebudu. Ale možná bych chtěl tentokrát i něco víc. ()
CMBYN se stalo kultem ještě předtím, než se vůbec dostalo na plátna. Zásadní snímek pro svou dekádu. Filmové umění a cit pro vyprávění a detail ve své plné kráse. Slunná Itálie, krása umění a památek, prostředí, uličky a domy, z něhož historie dýchá na každém kroku, knihy, hudba, stromy šumící ve větru, kvetoucí příroda. Není snad ideálnější doby a místa pro zasazení milostného příběhu. Timothée Chalamet je zářící mladý talent nádherné tváře s posmutnělýma očima. Jeho charisma se více přibližuje evropským hercům, jako by snad ani nepatřil do Ameriky. Armie Hammer zase ztělesňuje jakéhosi antického bohéma dokonalé krásy. Chemie mezi nimi, Charmie, as you know:), je dokonalá. Jejich společné scény jsou nádherné a nezapomenutelné. Touching, sensual, tender. Herecky jasně vítězí Timothée, vidět ho zcela zlomeného po odjezdu Olivera, je heartbreaking. A závěrečná scéna u krbu je devastující. Ten kluk má dar, kterým nedisponuje zase tak moc herců. Když pláče, tak to není nějaký, "standardní, Hollywoodský" pláč na povel. Vy mu to prostě věříte. Působí to tak skutečně. Přenese se to na Vás a trpíte s ním. Když si ještě sami vzpomenete na nějaké své dávné, (ne)naplněné lásky a na ty pocity prázdnoty a dusivé bolesti, když "ten" člověk odejde a Vy víte, že už ho možná nikdy neuvidíte, je dopad této scény ještě o to silnější. Z ostatních herců stojí za zmínku rodiče v podání Michaela Stuhlbarga a Amiry Casar. Takové rodiče by si přál snad každý teenager, který prožívá zrovna možná něco podobného. Amiru jsem zatím viděla v jediném snímku, Anatomie pekla, kde do toho bušila se sexuální mašinou, Roccem Siffredim. Pamatuji si, že tady mě, navzdory pochybným kvalitám snímku, zaujala. A u Esther Garrel je jasná podoba s bratrem Louisem:) Call Me by Your Name je jako umělecký kousek nedocenitelných kvalit. Člověk má chuť se sbalit a vypadnout pryč z města, od všeho stresu, lidí a starostí. Odjet daleko, na místo, kde se zastavil čas, kde se můžete vykoupat v ledové a křišťálově čisté vodě z hor, naslouchat zvukům přírody, a kde Oliver a Elio prožívali svoji lásku. Soundtrack je srdcovka. Chci Oliverovy tenisky:) Later. Because I wanted you to know. You're making things very difficult for me. I wish everyone was as sick as you. Can you come get me, mom? I remember everything... ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (26)
- Ve scéně, kde Oliver (Armie Hammer) tancuje s dívkou, zní píseň „Lady, Lady, Lady“. Ta poprvé zazněla ve filmu Flashdance (1983), který běžel v italských kinech právě v létě 1983, tedy v době děje filmu Dej mi své jméno. (emkon)
- Natočené na 35mm film. (dwdb)
- Režisér Luca Guadagnino původně chtěl, aby byl Sufjan Stevens vypravěčem filmu. (Kaktusak12)
Reklama