Tajuplný vlak
Mystery Train
Réžia:
Jim JarmuschScenár:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrajú:
Masatoši Nagase, Júki Kudó, Cinqué Lee, Nicoletta Braschi, Tom Noonan, Sara Driver, Richard Boes, Steve Buscemi, Vondie Curtis-Hall, D'Army Bailey, Tom Waits (viac)Obsahy(1)
V Memphise v Tennessee sa počas 24 hodín toho môže prihodiť ozaj veľa. Veď je to mesto Elvisa Presleyho a Carla Perkinsa. V ošumelom hoteli kdesi na periférii sa pretnú osudy niekoľkých postáv. Mladý pár japonských turistov sa vydal po stopách rokenrolových legiend. Okrem vzájomnej lásky ich spája aj vášeň pre Ameriku pädesiatych rokov, ale stále sa nevedia dohodnúť, či je otcom rokenrolu Elvis Presley alebo Carl Perkins. Talianka Luisa musí v meste stráviť noc, pretože lietadlo do Ríma, kam vezie pozostatky svojho manžela, odlieta až na druhý deň. Tak sa zoznámi so zhovorčiovou Dee Dee, ktorá opustila priateľa a chystá sa presťahovať ku kamarátke. Keď sa Luisa uprostred noci zobudí, uvidí Elvisovho ducha a uverí historke, ktorú si cez deň vypočula od neznámeho darmošľapa v kaviarni. Angličanovi Earlovi zničenému rozchodom s Dee Dee rupli nervy a potrestal predavača za rasistické poznámky na adresu kamaráta Eda ráznejšie, ako mu to zákon dovoľuje. Spolu s Dee Deeinim bratom Charliem sa preto musia ukryť a útočisko nájdu práve v tichom hoteli. Ale Angličan so zlomeným srdcom je časovaná bomba a tak všetko dopadne trochu inak, ako by malo. Na MFF Cannes získal režisér Jim Jarmusch pre Tajuplný vlak cenu za umelecký prínos. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (154)
Mystery Train je naozaj pozoruhodným dielkom z kolekcie filmov Jima Jarmuscha. Celý poviedkový film má tri časti - prvá z nich Far from Yokohama - dvaja japonci prídu do memphisu poobzerať sa po slávnych spevákoch 50 a 60 rokov. Mimo iné aj Elvisa Preslyho. Ich peripetie a fakt, že vôbec nerozumejú po anglicky - robia z ich osamelej púte ani nie tak púť za dobrodružstvom, ale je to skôr púť o porozumení si navzájom a s ostatnými. Zapadnú do jedného ošarpaného hotela, kde obsluhujú fantastický Lee a Hawkins - a rozprávajú krásne citový príbeh dvoch ľudí v cudzom meste - veľmi krásne herectvo Nagaseho a Kudoh - scéna zo zápalkami neskutočne vtipná. Druhý príbeh A ghost - Braschi na letisku, jej muž je mŕtvy - Braschi v obchode kde ju krásne okašlú a vnútia jej to čo nepotrebuje - Braschi v reštaurácií, kde si za asistencie fantasticého Noonana vypočuje historku o Elvisovi - Braschi má strach a ide do hotela kde stretne ukecanú Elizabeth Bracco - zaplatia si izbu spoločne a Braschi sa nakoniec zjaví duch Elvisa Preslyho. Poviedka plná strachu, hľadaní pevnej pôdy pod nohami v neznámom meste, kde každý nevýhodu opustenosti využije. Ako obvykle výborná Braschi. Tretia poviedka - Lost in space - najakčnejšia, najšpinavšia a svojim spôsobom aj najzábavnejšia z poviedok. Excelentný Buscemi a strummer. Ich peripetie, nachádzania samého seba a vysporiadavanie sa z nepriazňou osudu je veľmi pekne zahrané aj nafilmované. Jim Jarmusch krásne rozohral festival rôznych charakterov - v jednom meste, v jednom hoteli, v pozadí Lurieho hudba, všetko je snímané Mullerovou kamerou a plus staré Elvisové songy. Príjemný film. ()
Sreamin' Jay Hawkins a Cinqué Lee jako hoteloví vrátní mě teda naprosto dostali! ()
I ve vlacích Českých drah se toho děje víc. ()
Možná to bylo jen mým očekáváním, neboť jsem čekal něco trošku víc magického, ale je to klasický Jarmusch. Nejen Jarmusch, ale klasický nezávislý USA film osmdesátek a devadesátek, a tak některé scény připomněly Lynche, jiné Coeny, DiCilla atd. Ale k těm nejlepším se, alespoň u mě, neblíží. ()
Povidkový film, který dával predzvest ze Jarmusch se ubira spravnym smerem. Vzhledem k tomu ze jsem jej shlednul az jako 5 snimek Jima davam za 4 * a zvedam Noc na zami na 5* ()
Jim Jarmusch je hodně specifický autor a rozhodně jeho film nemusí sednout každému. Je to spíše konverzační, trochu filosofické, stejně jako všechny ostatní Jarmuschovy filmy, ale tady mi přišlo, že je toho, co se de děje, skutečně málo. Neubránil se ale dobrým scénám a hlavně příjemným hereckým výkonům. ()
Dobrá atmosféra, dobří týpci. ()
Pekna povidkova skladacka, ktera stoji za videni ()
Strašná nuda. ()
Váhal jsem mezi 3 a 4 a nakonec přeci jen dávám 4. Jarmusch vás první hodinu dokonale deptá tím, že nechápete vůbec nic. Dvojice Japonců chodí po Memphisu a pak se ubytuje v hotelu. Toť vše. Občas se člověk něčemu zasměje, ale jinak - jak by řekli v Cimermanovi - nuda nuda, šeď šeď. Příběh se začne propojovat i v těch největších detailech až v druhé polovině filmu, a člověk je spokojen, že ho konečně Jarmusch něco nechá pochopit. Zápletka vlastně ve filmu ani moc neexistuje - prostě sledujete osudy skupinek několika lidí, kteří se v jednu noc sejdou v jednom hotelu. Nezávisle na sobě. Kvalitnější příběh mi tady hodně chyběl, ale skvělým propojením tří příběhů si mne Jarmusch přeci jen získal. ()
ocenenia : MFF Cannes 1989 - Najväčší umelecký prínos ()
Klasická komorní Jarmuschovka, jak ji mám ráda. Tři povídky, tři pestré příběhy a skvělá hudba. K tomu lehký humor, mnohdy i černý. Ale úplně nejvtipnější byli ti dva týpci v recepci chátrajícího hotýlku, už jenom vzezřením, dialogy a také situací, kdy byli hosty obdarováni japonskou švestkou :) Kdo viděl, tak si jistě vzpomene ;) ()
Některé Jarmuschovy filmy mě pobavili víc,ale tenhle mám nejradši. - ,,...............stejný domy,stejný auta,všecko stejný jako u nás v Jokohamá,-proč jsme sem vlastně jezdili?" ()
Můj druhý film od Jarmusche dopadl opět dobře, ale na Noc na zemi to nemá ani zdaleka. Sice první příběh je skvělý a dost mě bavil, i když ve finále je celkem pomalý, ale ke škodě to není, bavil mě i druhý příběh, sice o něco míň, než první, ale pořád dobrý, třetí mě ale už začínal nudit a moc mě nezaujal. Líbilo se mi i to, jak se všechny tři příběhy vzájemně prolínaly, líbil se mi závěr, ale jako celek to je fakt tak na 4*. I tak to ale je dobrý film. Hodnocení povídek - Far from Yokohama (4,5*), Ghost (4*), Lost in Space (3*) ()
Jimmy zvolnil tempo, a tak Mystery Train mírně postrádá ten typický Jarmuschovský drajv. Příběhy jsou nicméně samy o sobě poutavé a krásně se prolínají. Co bych chtěl ale vyzdvihnout především, jsou odkazy na jednoho krále Rock'N'Rollu (Elvis) a přítomnost toho druhého (Joe Strummer). 75% ()
Fuck off, tady není vo čem. Klasickej Jarmusch - takže skvělej, pomalej, jetej, tichej, zábavnej, hláškující, přesahující Jarmusch. Tři příběhy, jedno město, sympatický Japonci, apatická Italka, dost divných Američanů a Elvis. Malá provázanost postav, silná a pravdivá výpověď (hlavně) o USA. Love me tender, fuck me hard and leave me. ()
První "japonská" povídka je hrozně nudná. Druhá je o něco lepší, ale žádnej zázrak to taky není. No a třetí je výborná; jako vždy excelentní Buscemi. Takže dávám 3*, nicméně formálně je to na čistých 5* - audiovizuální nádhera, která je bohužel až příliš obsahově vyprázdněná a nekonzistentní. ()
Slabší film od Jarmusche je pořád ještě "film od Jarmuche"... :) ()
Určitá posta Králi Elvisu Presleymu a Memphisu, jako jakéhosi tajuplného města. Spojuje tři příběhy v jeden svým místem přespáním v jednom hotelu jednu a tu samou noc. Ale trochu spolu souvisí jen druhá a třetí povídka. První a druhá povídka je místy vtipná, u třetí se přidalo i trocha napětí. Ale stejně mám pocit, že Jarmusch ukazuje svět jako stereotyp. Ne sice jako jednu velký stereotyp, ale jako převážně trvající stav. Ukazuje určitou apatii k životu jako takovému. ukazuje určité odlidštění a odcizení. Za spoustu událostí může určitá nespokojenost s životní úrovní, a přesto je většinou člověk sám vinen za tento stav, něboť sám o sobě většinou nemá vůli cokoliv měnit. Snad ze strachu z neznáma. Jedna mystická noc v Memphisu, pro všechny, kteří byli zaneseni náhodou na stejné místo, aby byli vytrženi ze strojového stereotypu jejich pomalých životů. ()
První dvě epizody byly naprosto nepřekonatelné a dokonale pohřbené epizodou třetí. První dvě epizody hýřily vtipem, krásou, jarmuschovinou, třetí epizoda hýřila trapností a nudným protahováním. Honil snad třetí epizodou Jarmusch délku? Zdá se mi, že očividně. ()