Tajuplný vlak
Mystery Train
Réžia:
Jim JarmuschScenár:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrajú:
Masatoši Nagase, Júki Kudó, Cinqué Lee, Nicoletta Braschi, Tom Noonan, Sara Driver, Richard Boes, Steve Buscemi, Vondie Curtis-Hall, D'Army Bailey, Tom Waits (viac)Obsahy(1)
V Memphise v Tennessee sa počas 24 hodín toho môže prihodiť ozaj veľa. Veď je to mesto Elvisa Presleyho a Carla Perkinsa. V ošumelom hoteli kdesi na periférii sa pretnú osudy niekoľkých postáv. Mladý pár japonských turistov sa vydal po stopách rokenrolových legiend. Okrem vzájomnej lásky ich spája aj vášeň pre Ameriku pädesiatych rokov, ale stále sa nevedia dohodnúť, či je otcom rokenrolu Elvis Presley alebo Carl Perkins. Talianka Luisa musí v meste stráviť noc, pretože lietadlo do Ríma, kam vezie pozostatky svojho manžela, odlieta až na druhý deň. Tak sa zoznámi so zhovorčiovou Dee Dee, ktorá opustila priateľa a chystá sa presťahovať ku kamarátke. Keď sa Luisa uprostred noci zobudí, uvidí Elvisovho ducha a uverí historke, ktorú si cez deň vypočula od neznámeho darmošľapa v kaviarni. Angličanovi Earlovi zničenému rozchodom s Dee Dee rupli nervy a potrestal predavača za rasistické poznámky na adresu kamaráta Eda ráznejšie, ako mu to zákon dovoľuje. Spolu s Dee Deeinim bratom Charliem sa preto musia ukryť a útočisko nájdu práve v tichom hoteli. Ale Angličan so zlomeným srdcom je časovaná bomba a tak všetko dopadne trochu inak, ako by malo. Na MFF Cannes získal režisér Jim Jarmusch pre Tajuplný vlak cenu za umelecký prínos. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (154)
Opět zajímavý spletenec tří navzájem propojených povídek. Vlak si jede svým klidným tempíčkem, ale rozhodně nenudí. Pobaví jak v povídce první, kde sledujeme typický post-moderní vztah dvou milenců, jenž by se dal nejlépe shrnout slovy apatie a odcizení. Ve druhé části sledujeme dívku, jenž si svou bezmeznou dobrotou koleduje o malér. Ale pozor, poslední část je zkrátka nejlepší. Putování tří ztroskotanců a jejich opilecké etůdy spolehlivě vykouzlí nejeden úsměv. A to ani nemluvím o veselých vsuvkách, v nichž vystupují hoteliér a jeho poslíček... ()
V rámci Jarmuschovo filmografie se jedná o ne úplně fantastický snímek, v kontextu americké nezávislé kinematografie však o hodně zdařilé dílko, které nepostrádá jednotící linii všech tří zdánlivě nesouvisejících příběhů. Chyběla mi však výraznější pointa a možná i trochu více vtipných momentů, bylo jich tam sice dost, ale v jeho filmech jich je přeci jenom obvykle mnohem více. Geniální jsou maličkosti - zapalování Zippa, jeho chytání do náprsní kapsy, dialogy hotelové obsluhy a japonského páru, Natchez vs. matches, srovnávání Elvisova vzhledu atd. apod. ()
Ve filmu Podivnější než ráj mě bavila jeho legendární píseň, v Tajuplném vlaku mě už bavil Screamin' Jay Hawkins osobně v neodolatelné roli hoteliéra, který jedné noci zjistil, že má rád japonské švestky. Jim Jarmusch zkrátka a dobře zase boduje a není možné se rozhodnout, která z povídek je lepší nebo nedejbože nejlepší. Nakonec, aby to bylo spravedlivé, totiž zvítězí film jako takový, Memphis, hudba a legendy na každém kroku. To víte, když v něčem (pravděpodobně) hraje duch samotného Elvise, to se pak těžko hledá nižší než pětihvězdičkové hodnocení. ()
Fuck off, tady není vo čem. Klasickej Jarmusch - takže skvělej, pomalej, jetej, tichej, zábavnej, hláškující, přesahující Jarmusch. Tři příběhy, jedno město, sympatický Japonci, apatická Italka, dost divných Američanů a Elvis. Malá provázanost postav, silná a pravdivá výpověď (hlavně) o USA. Love me tender, fuck me hard and leave me. ()
"Tady v Memphisu vezl Elvisova ducha každej." Tak to je jeden z důvodů, proč se do Memphisu nikdy nepodívám. Další jsou ty, že mi Memphis připadá špinavý, nikdo alespoň trochu normální mi nebyl představen a Elvis není můj král. Ani Carl Perkins. A jelikož se s Jimem Jarmuschem již nějakou dobu známe, tak jsem tušil, že se mě bude snažit unudit k smrti a byl jsem na to skvěle připraven. Přesto jsem třikrát umřel nudou, ale nakonec jsem to přežil s vědomím, že Elvis by na Jupiteru v době své smrti vážil 324 kilogramů, že opilci umí skvěle chytat letící láhev a že existují i Japonci, kteří na dovolené nefotí. ()
Reklama