Destination Moon

Některé filmy musíte vnímat v souvislostech doby vzniku. Destination Moon je vědecky podložené fantazírování o budoucnosti, kterou my považujeme za samozřejmou minulost. Pro každého to není (žádní mimozemšťané v dohledu, jednotliví hrdinové jsou spíš suchaři), ale aspoň fandové padesátkových sci-fi to snad docení. Z Heinleina tam moc nezůstalo. 70% (25.03.2008)

Od vesmírných sci-fi padesátých a šedesátých let se Destination Moon liší ve dvou podstatných věcech. Za prvné přišel v době kdy se žánr teprve rozvíjel a proto obsahuje jen minimum jeho typických prvků. A za druhé je mnohem vědečtější, popisnější a dalo by se říci, že suchopárnější. Podstatnou část děje zabírá seznamování diváka s nástrahami prostředí bez atmosféry a bez tíže. Dnes už působí triky úsměvně a představivost scenáristů měla k realitě daleko, ale občas mě vynalézavost posádky překvapila. Věřím, že tenhle film bude snesitelný i pro lidi, kteří mají z brakových kosmických béček vyrážku. (25.03.2020)

Skvele civilne sci-fi, ktore sa co najrealistickejsie snazi ukazat cestu na mesiac. Udalost, ktoru vtedy pokladali za sci-fi dnes povazujeme za minulost. Je roztomile sledovat do akej miery sa predstavy tvorcov priblizili realite a zaroven rozdiely v ktorych sa mýlili. Na svoju dobu obsahuje tento film pôsobive triky, ktore sice boli uz davno prekonane, ale je stale fascinujuce sledovat, co dokazali vytvorit. Ustredna stvorka astronautov je sympaticka a rozhodne som im v ich ceste drzal palce. Keby som to videl v dobe vzniku, tak by som dal bez vahania 5*, ale dnes uz davam len 4* kvôli castej popisnosti toho, co sa odohravalo vo filme. V dobe vzniku bola tato popisnost potrebna, ale dnes pôsobi trochu otravne. 8/10. (23.12.2014)

Výtečné filmové řemeslo. Zíral jsem zejména na práci kamery -- vyloženě moderně pojatá, a díky chytrým úhlům výrazně omezili nutnost zadní projekce. Spousta věcí je neodfláknutá -- např. konstrukce rampy není žádný nevěrohodný papundekl, interiéry nejsou imitace, ale velmi poctivá plechařina s originálním designem. Děj je sice mírně ulítlý (1950 ! ), ale částečně to vůbec není naivní. Dost seriozně se přemýšlí o řadě technických aspektů (hmotnost je důležitá -- zkusíme titan... konstrukce skafandrů, zajímavý jaderný pohon rakety, přetížení, stav beztíže a nevolnost z ní atd.). Někdo tu měl vědecké poradce. No a docela solidní i dialogy a herci... (14.02.2012)

Amíci sa chcú dostať na Mesiac skôr, ako Rusi, ale akákoľvek konfrontácia s niekým iným, ako je posádka a samotná obežnica, tu nie je. Je to také staré Apollo 13, kde sa príliš nehľadí na exaktnosť prevedenia letu. To je síce v poriadku, ale je to vlastne taká istá rozprávka, ako ešte nemá Langova Žena na Mesiaci, viď ležiaci kozmonauti bez skafandrov pri štarte a počas cesty. Rozhodne ma zaujíma Heinleinova predloha, mám dojem, že v nej bude toho o niečo viac k zamysleniu. Ale chápem, že vo svojej dobe najmä v očiach teenagerov to mohlo vzbudiť výrazné nadšenie. (07.11.2016)