Rocketship X-M

Na jednu stranu veľmi ale veľmi naivné, čo je ale nakoniec súčasťou dnešného pozitívneho pohľadu na podobné SF diela, na stranu druhú silné vo svojom posolstve, umocnenom v prekvapivom závere. Ak ste odpustili vedecké nedostatky Langovi v Žene z Mesiaca, prečo ich neodpustiť aj sci-fi maniakovi Kurtovi Neumannovi. Áno, scenár napísal ten Dalton Trumbo a je samozrejme zaujímavé sledovať potom tie paralely medzi realitou a fikciou alegorickej sci-fi tvorby 50. rokov, ktorá na ňu odkazovala. Film by mohol mať lepšie tempo, ale proste to kúzlo predstavy tvorcov, ako by to malo vyzerať na Marse, je nesmierne zábavné prežívať. (04.04.2017)

Plakátové.info: SLYŠELI JSTE O TOM! ČETLI JSTE O TOM! MLUVILI JSTE O TOM! NYNÍ NAHLÉDNĚTE NA PRVNÍ FILMOVÉ DOBYTÍ VESMÍRU ČLOVĚKEM!!!___Moc mě tahle inteligentní sci-fi potěšila a dostála tak své chvalitebné pověsti, kterou za mořem má. Samozřejmě je třeba na ní nahlížet v kontextu doby, kdy povědomí o technických aspektech dobývání kosmu bylo ještě v plenkách. Takže není třeba se podivovat, že 1) kosmonauti chodí po Marsu v kožených bundách, s čepicí, nekrytým obličejem, pouze s náhubkem od kyslíkové bomby_2) pojem stavu beztíže tu jaksi neexistuje_3) k fyzickému překonání přetížení při kosmické rychlosti si jenom stačí lehnout do postele a kolem pasu si připnout pásek atd. Kdo nemá rád konverzačky (v tomto případě inteligentní konverzačky), ten si moc film neužije, protože 80% stopáže se odehrává ve vnitřku lodě, v oválné místnosti o průměru cca 5m. ale díky sympatickým a skvěle hrajícím hercům, v čele s tehdy mladým tatínkem Jeffa Bridgese – Lloydem Bridgesem, jde o příjemný zážitek. Scény z Marsu jsou pak zajímavě kolorovány do oranžových odstínů, nechybí ani akční vložka v podobě boje s primitivním marťanským osazenstvem, které evokuje pravěké lovce (zbylý stav po atomové katastrofě, která postihla vyspělou marťanskou civilizaci). Inteligentní dialogy, příjemné herectví a nečekané tragické vyústění, které přeci jenom ústí v odhodlání vědců („Postavíme novou loď!!“)a má i jistý prvek naděje, to vše mě sedlo náramně a dát silné 4* mi nečiní žádný problém. (28.02.2013)

Díky místnímu nízkému hodnocení jsem nečekal žádný zázrak, takže jsem teď mile překvapen. Jasně, bylo to levně natočený béčko, Destination Moon byla po všech stránkách lepší, mohlo to být o trochu kratší atd., ale já si to i tak užil a nemůžu říct, že bych se nějak vyloženě nudil nebo že by se mi tady některé momenty zdály nechtěne vtipné či sračkové. Triky jsou určitě levné, ale nijak zvlášť to nevadí, protože se povedlo skvěle zachytit atmosféru ztísněného prostoru vesmírné lodi, atmosféru Marsu a taky zde bylo šikovně vpašováno varování před nukleární válkou. No a navíc postavy byly poměrně sympatické a dobře zahrané, takže není co řešit, dávám čtyři. (12.09.2011)

Tak konečně můžu porovnat dva filmy, které byly natočeny v začátcích boomu amerických sci-fi v padesátých letech. Vysokorozpočtový, v Technicoloru natočený Destination Moon (1950) slavného producenta George Pala a béčkový, rychle a levně natočený Rocketship X-M režiséra Kurta Neumanna. Zatímco Destination Moon díky drahé promotion a svému úspěchu celý boom odstartoval, Rocketship X-M právě této propagace šikovně využil. Šel do kin přibližně ve stejnou dobu, dokonce s heslem „This is not Destination Moon“___Scénář Rocketship X-M (eXpedition Moon) jde trošku dál nežli v Destination Moon, kde se jedná opravdu pouze o cestu na Měsíc a zpět. Divák dostane i klasické poselství proti atomovým zbraním. Na tricích, kterých je naštěstí málo, je velmi vidět nízký budget (v DM jsou zase triky špička ve své době), herci jsou OK, dialogy také.___Bohužel mne to ale příliš nebavilo. Žádné napětí, žádná atmosféra, na béčkový film ani příliš nechtěně legračních scén. Srovnání s Destination Moon tedy z hlediska zajímavosti pro mne dopadá víceméně nerozhodně. (16.05.2007)

Brakové sci-fi, z dob kdy Američané soupeřili se Sověty o demonstrování vlastní moci, nejen prvním krokem na Měsíc, ale i výrobou atomových zbraní, vozící se na úspěchu přelomového, vysokorozpočtového snímku Destination Moon, možná nenabízí zhola nic po trikové stránce, přesto si sebou nese jako odkaz do budoucnosti působivé antimilitaristické poselství. Film alegoricky upozorňuje na nebezpečí jaderného zbrojení, když představuje skupinu pěti astronautů (čtyři muži a jedna žena), kteří nepředpokládaně změní původní plán letět na Měsíc a nouzově přistanou na Marsu, kde objeví zničenou mimozemskou civilizaci, jenž sama zanikla v důsledku nukleární války. Režisér Kurt Neumann staví svoje pacifistické dílo nejen na dobrodružství v podobě různých nástrah, kterým musí posádka na kosmické lodi ve vesmíru čelit (útok asteroidů), ale i klasické romantické zápletce mezi pilotem Floydem Grahamem (sympatický Lloyd Bridges) a zpočátku chladnou, neprostupnou astronautkou Lisou Van Horn i tragickém, osudovém konci upozorňujícím na riziko každé podobné výpravy. Černobílý snímek však vzhledem k zdlouhavosti prvních tří čtvrtin stopáže v dnešní době u řadového diváka zcela jistě neobstojí. Bez nadčasové myšlenky by se navíc jednalo o těžký průměr. 7/10 (27.05.2008)