Mŕtvy muž

"Jste William Blake?" "Ano, jsem. Znáte moje básně?" Jarmuschova filmová báseň, spojující dohromady westernovou neučesanost, černobílou obrazovou estetiku, poutavý trip s elektrickou kytarou a bizarní dějové momenty, je tak trochu přelud... nemám jasno v tom, zda mohu Mrtvého muže okamžitě katapultovat do top 10, či ho nechat plavat v kolonce zatraceně dobrých filmů, jež ve své přízračnosti praští diváka přes čumák přespříliš silně. O čem to bylo? Lyrická cesta za osudem i hezky vylíčená snadnost, kterak se shodit ze skály, ztratit a nechat zapomenout, nebo jen poutavě podané nic? Případně jakýsi hybrid obojího? Je jisté, že Jarmusch natočil western bez westernu, jehož hlavní hrdina nečekaně sešel z cesty a jen tak mimochodem vrostl do role hardcore psance, a že na jakákoliv žánrová pravidla zde nemá smysl hledět. William Blake přijel nikam, potkal Nikoho a stal se ničím. Nádhera. Nádhera s tunou hlášek i momentek, fetišisticky se vyžívajících ve své náhlé absurdnosti. A nemohu nezmínit fatální uhrančivost, místy rostoucí do hodnot, při kterých by se dalo kastrovat bez anestetik. (06.03.2009)

Neskutečně nudná a dlouho se vleklá záležitost s Johnny Deppem mě hodně překvapila hlavně tím, jak vlastně nudná a nezáživná vůbec je. Od Jima Jarmusche jsem už pár věcí viděl, ale vždy mě zarazili spíše svým osobitým stylem vyprávění, při kterém se toho příliš neděje a všecko se vlastně odehrává v dialozích. Mně dialogy tedy přišly rozhodně průměrné, a možná i něco víc. Ani Johnny Depp a jeho uhlazený ksicht fešáka nic z toho tady nezachrání. To jak se film vleče totiž utrápenýho mezka s indiánem nezastaví a tak se příběh vlaje dál a dál a já u toho začínám pomalu ale jistě kvýst. Každopádně jsem to přetrpěl a pochopil, že filmy Jima Jarmusche rozhodně nejsou pro mě a že mě Johnny Depp pobaví v dozajista jiném typu filmů než je právě tento. --- That's terrible. - It's horrible. - Terrible is what it is. (03.05.2008)

Mrtvý muž je v pravdě umělecký film. Nenazýval bych ho experimentem nebo antiwesternem. To jsou pouze marné snahy zaškatulkovat film v momentě, kdy přichází se zcela originálním přístupem, který neznáme a neumíme ho popsat. Film se může honosit řadou superlativů. Patří sem hudba Neila Younga, kamera Robby Mullera, hlavní role ztvárněná Deppem a vedlejší role v podání indiána Gary Farmena. To vše jsou mocné nástroje, se kterými pracuje výborná Jarmuschova režie. Snímek se nám snaží originálním způsobem předat své sdělení a duchovní hodnotu. V ději je řada odkazů na historii americké kultury a společnosti v USA. V momentě kdy dorazí na divoký západ vzdělaný člověk, humanista, stává se pro něj jeho dosavadní životní přístup bezcenným. Musí změnit svoje životní postoje, ačkoli nechce. Je vytržený z kořenů, když ztratil smysl svého života, kterému věřil a dostal se do cizího světa, kterému nerozumí a rozumět nedokáže. Dostává se tak do stavu tiché rezignace a pasivity. Tlakem okolí se stává jakýmsi hrdinou resp. antihrdinou, kterým být nechce a ve své podstatě ani není. Flegmatické odmítání vlastního osudu jej činí mrtvým ještě za svého života. Právě zbavení se základního instinktu strachu ze smrti jej činí v očích okolí silným. Tato síla ale není spojená se sílou ducha, ale s duchem zoufalství. Jeho cesta není cestou hledání nového smyslu života, ale hledání smrti. Konec filmu je vlastně optimistický. William Blake nachází důstojný odchod z tohoto světa, který mu umožní až původní indiánští obyvatelé, kteří soudí člověka podle toho, jaký skutečně je a ne podle plakátu WANTED. Smrt Williema Blakea je pro něj vysvobozením. Na věčnost odchází klidný a poprvé snad opravdu spokojený. Dostalo se mu pocty, které se běžnému smrtelníkovi málokdy dostane. 88% (23.12.2010)

Moje první setkání s Jimem Jarmuschem, díky kterému jsem si snad udělal o jeho tvorbě docela detailní obrázek. Mrtvý muž především krásně snímá charaktery ústředních hrdinů a zajímavě kombinuje jednotlivé žánrové prvky, takže westernové drama protknuté nádechem fantasy by nemělo být pro diváka žádnou velkou překážkou, ale díky skvělé atmosféře, černobílé stylizaci a doprovodné hudbě by se měl naopak každý fanda cítit jako ryba ve vodě. Právě tím, že se nebál vnést do řady scén notnou dávku absurdity, připravil si Jarmusch pevný podklad pro své trochu zdlouhavé vyprávění, založené především na dialozích a náladách v daných sekvencích. Točit to takový Tarantino, jistě by vnesl do příběhu ještě větší dávku násilí, manévroval by na větším hereckém i myšlenkovém prostoru a hlavně by všechny ty chvílemi trochu uspávací dialogy mnohem více okořenil. Ale to by Mrtvý muž zcela ztratil své specifické kouzlo a stal by se úplně jiným filmem, a to by byla velká škoda. I přes rozvláčné vyprávění a z mého pohledu vyloženě divné zakončení je to totiž výborně nakroucená podívaná, na kterou se nezapomíná.. 80% (20.10.2012)

:::::::::::::::::::::::::::: Filmová báseň. Film o smrti, lépe řečeno film o muži, který se připravuje a kráčí, aniž by o tom sám věděl, na drouhou stranu, a převozníká mu dělá indián se jménem Nobody. Z tohodle filmu si samozřejmě každý vezme něco jiněho, ale osobně si myslím, že je to film o tom, aby jsme se nebáli smrti, ba naopak. Nechci říci, aby jsme se na ni těšili, to ne, ale až přijde, tak aby jsme byli šťastní, cítili se uvolněně a kráčeli hrdě, protože se ze sna vracíme domů. Film, který mi změnil život. www.svet2012.info :::::::::::::::::::::::::::::::::: (23.03.2009)